Krásná a klidná krajina, tak známe Český ráj dnes. Nebylo tomu ale vždycky tak. Všechno to prskalo, bouchalo a klokotalo. Ve vzduchu létalo kamení a země tekla.
A nemohl za to ani člověk, ještě totiž dávno zemi neobýval. Na souši teprve docházelo k vývoji savců.
Řeč je o sopečných dobách Českého ráje. Jednak to byly bouřlivé prvohory a po čtvrt miliardě let klidu třetihory. Ty vědci datují do období před 65 až 2 miliony roků.
V té době vznikly prakticky všechny významné vrchy v Českém ráji. I ty, do kterých by to nikdo z laiků neřekl.
"Většina lidí si představuje sopky jako souměrné kužely se strmými svahy, které vyrůstají z široké roviny a na vrcholu končí kráterem. Obecně vžitý názor je mylný. Sopky mají různé nepravidelné tvary a vulkanismus má celou řadu podob," uvedl přední český mineralog Tomáš Řídkošil, pracující v turnovském Muzeu Českého ráje. 
Sopečného původu jsou Trosky i Mužský
V Českém ráji není sopečného původu jen Kozákov, ale třeba i Trosky či Mužský. Pro území mezi Turnovem, Jičínem a Sobotkou jsou typické sopečné struskové kužely, které vznikly jedinou nebo malým počtem erupcí strombolského typu.
Při nich jsou do vzduchu vystřeleny kusy rozžhavené lávy, které jako bomby padají zpátky k zemi a na úpatí se rozstřelí na malé části.
"Tato oblast představuje pro dnešní geology ideální místo ke zkoumání," říká Řídkošil, který se podílel na dvouletém vulkanickém výzkumu Geoparku Český ráj, který podpořila Grantová agentura Akademie věd. Na pracích se podíleli i odborníci z Německa a Polska.
Jedním z hlavních úkolů bylo určit původ jedné z dominant Českého ráje Trosek. "O Troskách toho mnoho nevíme. Jisté však je, že vznikly ve třetihorách sopečnou činností," uvedl na začátku výzkumu Řídkošil. Zkoumání Trosek pomůže vědcům složit mozaiku vývoje v dalších oblastech.
Struskové kužely po sopečných výbuších z velké části po miliony let značně opracovaly živly. Jedním z nejideálněji zachovalých kuželů čedičové strusky je Čertí kopec u Koberov na Železnobrodsku. Ten je podle vědců jen málo poškozený povětrnostními vlivy.
Ty se však na dalších místech, včetně Trosek, pořádně vyřádily. "Eroze většinou odstranila vrchní části sopek a na některých místech zpřístupnila i přívodní dráhy magmatu," uvádí Řídkošil.
A jak tedy vznikly Trosky? Jsou zbytkem malé sopky, jejíž kužel vyrostl na horninách předcházející křídové pánve. Oba sopouchy, komíny, kterými stoupala z hlubin láva, zůstaly, zbytek zmizel erozí.
"Přívodní dráha z tvrdší a odolnější horniny byla vypreparována z málo soudržných strusek do podoby dvou věží, které dnes patří k symbolům Českého ráje," dodává Řídkošil.
Kozákov vznikl dvojitou erupcí na jednom místě
Ještě více jsou erozí obnaženy sopečné kužely v lokalitách Zebín (dva kilometry severovýchodně od Jičína) a Houser (Prachovské skály).
Neznámější sopkou v Českém ráji stále zůstává Kozákov. Ten vznikl dvojitou erupcí na jednom místě. Ta první byla v prvohorách a ta druhá v třetihorách.
"Z prvohor se tu nachází na sedm desítek minerálů, mimo jiné známé acháty, ametysty a jaspisy. Díky třetihorní vulkanické činnosti tu vznikly vyhledávané olivíny, které se používají ke šperkařským účelům," uvedl geolog Martin Hořic.
. Kompletní výsledky výzkumuod 17. dubna v Muzeu Českého ráje v Turnově |
