NATO pomáhá českým vědcům

  5:19aktualizováno  5:19
Praha - Spolupráce se Severoatlantickou aliancí přinesla České republice nejenom zajištění bezpečnosti, ale také možnost zapojení českých vědců do speciálních programů NATO určených na podporu vědy a výzkumu. "Finanční prostředky z vědeckého programu NATO určené na výzkumnou spolupráci získalo za deset let více než 300 českých vědců a současně jich 166 získalo stipendium na studium v jiných zemích NATO," uvádí Enid Austinová z vědeckého odboru NATO.
"Lze říci, že úspěšnost českých žadatelů o účast ve vědeckých programech NATO je vyšší, než průměrná," doplňuje Jan Talíř, který zastupuje Českou republiku ve vědeckém výboru NATO.

Jednou z oblastí, ve kterém je aktivita českých vědců výrazně nadprůměrná je organizování Advanced Research Workshops. "Tři z deseti zasedání se konala v České republice, což je velmi slušné," říká Jan Talíř.

Čeští vědci se do vědeckých programů zapojují různou formou – od participace na konkrétních výzkumech po stáže na zahraničních vědeckých pracovištích. Zájem je značný. "Například v rámci podprogramu NATO Science Fellowships zaměřeném na pobyty vědců v cizích zemích pravidelně trojnásobně přesahuje naše finanční možnosti," říká Jan Lachman z ministerstva školství, který má na starosti koordinaci zmíněného podprogramu.

Opačná situace je ale v zájmu zahraničních vědců o pobyt v České republice. "Podobné potíže má třeba Turecko. Letos se nám nepodařilo naplnit kvótu rezervovanou pro tento účel. Je to ale pochopitelné, vědci dávají přednost spolupráci se špičkovými pracovišti amerických univerzit a západní Evropy," míní Lachman.

Ocenění z NATO
Škála realizovaných projektů je velmi široká. Od výzkumu nových biomedicinálních polymerů pro řízené podávání léčiv do plic (New biomedical polymers for drug delivery to the lung – pro překladatele) po spolupráci s US NAVY na výzkumu síťovaných polyuretanových kompozic, jenž mají vhodné vlastnosti vzhledem k detekci námořních objektů sonarem.

Českým vědcům se ve spolupráci s kolegy z Francie a Maďarska podařilo dosáhnout úspěchů ještě před vstupem České republiky do NATO. Příkladem je projekt  "Lomová odolnost ocelí pro kontejnery vyhořelého jaderného paliva", jehož ředitelem je Ivo Dlouhý Ústavu fyziky materiálů Akademie věd České republiky  v Brně a na němž vědci začali pracovat již v roce 1998. V stejném roce byl tento projekt v rámci NATO vyhodnocen jako jeden z vůbec nejlepších.

Jedním z výsledků projektu měla být konstrukce bezpečného a levného kontejneru na vyhořelé jaderné palivo, přičemž koncovým uživatelem byla Škoda Jaderné Strojírenství. "Výsledek naší práce byl velmi pozitivní, neboť na jeho základě Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydal povolení k jeho výrobě," konstatuje Dlouhý.

Čeští vědci se v rámci vědeckých programů NATO zapojují i do projektů zaměřených na výzkum počítačové virtuální reality. Výsledky se pak aplikují při studiu nejrozmanitějších technických problémů v leteckém průmyslu, stavebnictví, robotice a biomechanice. "Tato činnost vyžaduje velmi fundamentální výzkum v řadě vědeckých oborů. Proto Institut pokročilých studií NATO spojil přední vědce z tohoto oboru, aby si vyměnili zkušenosti a domluvili se na možné spolupráce," vysvětluje Enid  Austinová.

Jednání organizované Institutem pokročilých studií NATO se na toto téma uskutečnilo v Praze v červenci letošního roku a řídili jej společně profesor Michal Valášek z Českého vysokého učení technického a Werner Schielen z Stuttgartské univerzity.

Finanční efekt
Cílem vědeckých programů NATO je mimo jiné dovést ke spolupráci vědce z bývalých znepřátelených bloků. "To je podle mne nedílná součást strategie v zájmu rozšíření Aliance," soudí Luděk Kraus z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, který společně s kolegy ze Slovenska a Itálie úspěšně aplikoval projekt "Magnetoelastické vlastnosti rychle chlazených materiálů a jejich použití ve stavebnictví".

"Dalším důvodem podle mne bude podpora vědců v zemích bývalého východního bloku, kteří ztratili finanční zdroje ze zbrojního průmyslu," míní Kraus.

Mimo cenné výměny zkušeností zapojení do NATO – programů představuje pro české vědce možnost, jak získat významné finanční prostředky. "Získaný grant nám přinesl peníze na velkou investici v podobě speciálního trhacího stroje a také přispěl na vylepšení vybavení našich laboratoří," konstatuje Ivo Dlouhý.

Podobné zkušenosti má Martin Nikl z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. "První grant ve výši 100 tisíc korun jsme získali na dobou dvou let v roce 1994, což byl pro nás tehdy velmi významný finanční zdroj, který nám umožnil mimo jiné exkurze do zahraničních laboratoří," uvádí Nikl.

Povzbuzeni tímto úspěchem si žádost o grant podali ještě několikrát. Na základě úspěšné obhajoby své práce v roce 2000 získal tým Martina Nikla tříletý grant již v celkové výši 10 milionů belgických franků, z čehož šedesát procent připadlo pro české laboratoře.

"Tyto finanční zdroje pro nás vedle příspěvků na výzkum znamenají i možnost údržby a inovace laboratorních zařízení, což je jediná cesta, jak aspoň v některých aspektech držet krok s vývojem ve světě," argumentuje Martin Nikl.
Autor:

Ne za všechny zpožděné lety získáme finanční náhradu, upozornil v Rozstřelu expert

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Sobotní výheň spláchnou bouřky, kroupy a přívalový déšť

Turisty na Karlově mostě v Praze náhlá bouřka s průtrží mračen nepřekvapila....

V sobotu odpoledne se bude Česko dusit vysokými teplotami, podle varování meteorologů v celé republice překročí...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Z útoků na lodě v Ománském zálivu obvinil americký ministr zahraničí Írán

Hořící tanker v Ománském zálivu (13. června 2019)

Dva tankery nedaleko íránského pobřeží v Ománském zálivu byly evakuovány poté, co jejich posádky vyslaly nouzové...

Bouřky se přehnaly nad Českem, zasáhly hlavně střední a východní Čechy

Sobotní bouřka v Jihlavě. (16.6.2019)

Velmi silné bouřky s přívalovým deštěm hrozí v neděli odpoledne v Moravskoslezském, Olomouckém a částečně Zlínském...

Policie vyšetřuje znásilnění dívky u Terezína, podezřelým je cizinec

Neosvětlená cesta od zastávky autobusu ke kolejím Hvězda. Právě tady často...

Litoměřičtí policisté vyšetřují případ znásilnění, které se stalo v úterý kolem poledne na poli u severočeské obce...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post....

Najdete na iDNES.cz