Pojďme hned na věc: inscenace hry Louis a Louisa, pod níž je podepsán německý dramatik David Gieselmann (1972), ovšem společně s Klausem Schumacherem (1965), nenaváže v Divadle Na zábradlí na úspěch představení Pan Kopert, které se na repertoáru této pražské scény udrželo bezmála pět let, v letech 2003-2008. Divoká komedie o panu Kolpertovi, jehož ne zrovna obvyklá přítomnost na sedánku dvou mladých párů přivodí sérii šílených scén, je mezinárodně nejuváděnější Gieselmannovou hrou. V Praze Na Zábradlí se jí výtečně zhostili režisér Jiří Pokorný a herci Natálie Drabiščáková (Edita Molová), Igor Chmela (Bastian Mol), Petra Špalková (Sára), Saša Rašilov (Ralf Drát), David Švehlík (Pizzaman). Novější dramatický kus Louis a Louisa nese typické gieselmannovské stopy: vyhrocené dialogy a situace uvnitř jednoho uzavřeného prostoru, malý počet postav, vyústění vztahového napětí v násilí.
Divadlo Na zábradlí - Louis a Louisa: Bohumil Klepl a Magdalena Sidonová a Gabriela Pyšná (vpředu)
Zatímco Pan Kolpert je hra bez "poslání", čirá absurdita obnažující chování na pohled spořádaných a civilizovaných občanů během divočácké situace, v Louisovi a Louise obdobně vyhlazení západní občané vstupují do konfrontace s důsledkem své charitativní činnosti.
Typická středostavovská rodina Tremmelových kdysi na dálku adoptovala brazilského chlapce, léta běžela, chlapec dorostl v mladého muže a teď přijel mezi Tremmelovi a bydlí u nich. Dcera (Gabriela Pyšná) je z "oraženého" Brazilce (Pavel Liška) nadšená, spí s ním, maminka (Magdaléna Sidonová) ji v tom natěšeně podporuje a otec (Bohumil Klepl) z návštěvníka může trefit šlak, chce jej ihned odlifrovat z domu. Do toho se neustále přimotává nekňuba Theo (Ladislav Hampl), bývalý přítel dcery Louisy. Hlavním dějištěm je sklep domu, kam se před světem uchyluje zubní chirurg Karl Tremmel a šmíruje dění v ostatních místnostech příbytku pomocí kamer, z nichž se mu obraz přenáší do počítače.
Divadlo Na zábradlí - Louis a Louisa: Bohumil Klepl a Ladislav Hampl
Zakopený pes inscenace, kterou režíroval stálý host Zábradlí Juraj Nvota, tkví v tom, že nahozený civilizační střet Brazilce Louise, který vyrůstal (jak tvrdí on) někde ve slumech, a tříčlenné v podstatě názorově zmatené německé rodinky, se během představení vyhrocuje a zároveň podivně relativizuje, protože pozvolna přestává být zřejmé, kým Louis vlastně je, co si na svém osudu vymyslel, a co je pravda. Jako kdyby autorská dvojice nenalezla pro navozenou situaci dramaticky uspokojivé řešení a tak uhnula do zručných relativizujících kliček, během nichž sice už nikdo není ani jen bílý, ani jen černý, ale současně se hra – nebo tedy alespoň inscenace Na zábradlí – rozpadá do vyprávěcích hrátek a zvratů.
Co tedy po shlédnutí představení zůstává Louise a Louisy zůstává, to jsou vcelku povedené studie několika typů: především rodičů Tremmelových. Bohumil Klepl se výstižně trefil do polohy maloměšťáckého opatrníka, trochu i sviňáka, který chce mít přehled a uklizeno; nicméně Klepl, a to je právě na jeho podání dobré, nechá zaznít i Tremmelově pravdě. Stejně vydařená je kreace Magdaleny Sidonové v roli jeho manželky Mii, kterou dostihla střední léta a ona v panice, kterou maskuje pohodou a pochopením pro mládí a výstřednosti, začíná puťkovateť, ale jen do chvíle, než Louis vytasí šelmovské drápy. Pavel Liška je nejvěrohodnější právě v těch okamžicích, kdy Louis pocítí svého druhu převahu nad evropskými ustrašenci; k režisérově i hercově dobru třeba říct, že Liška se naštěstí nestylizuje do nápadného exotismu, černá dlouhovlasá paruka je tak akorát.
Ale stejně marná věc: vyskytovat se v Luisově kůži na jevišti opravdový, přirozený "exot" včetně například problémů s výslovností (je vážně trochu divné, jak hezky ten Louis hovoří "po našem"), mohl by být dojem z oné kulturně-civilizační srážky, a tím i celé hry, intenzivnější. Louis se v závěrečném dojmu z inscenace jaksi odpaří a před publikem zůstane osamoceně viset nelichotivý pohled do zrcadla: v něm poznáváme své tváře, neboť manželé Tremmelovi a trouba Theo jsou naši lidé, jim – přesněji jejich vyměklosti - rozumíme…
Divadlo Na zábradlí - Louis a Louisa: Bohumil Klepl a Magdalena Sidonová
Je to málo? Je to dost? Spíše to první. V rámci repertoáru Divadla Na Zábradlí stojí Louis a Louisa nad inscenací jiné současné německé hry, A tančit! od Fritze Katera, ovšem nedosahuje kvalit například jiné režie Juraje Nvoty, totiž Uhdeho Zázraku v černém domě.
O hřeDavid Gieselmann a Klaus Schumacher: Louis a Louisa
Osoby a obsazení:
(na snímku dramatik David Gieselmann) |
Překlad: Michal Kotrouš
