„Radnice nechce předávat určité pravomoci svým občanům, což je škoda. V městské části působí úředník, který není místní, takže nikdy nebude pracovat tak dobře jako lidé, kteří tam žijí. Finance nejsou natolik zásadní, aby to město zruinovalo,“ míní předseda spolku Letná žije! Ondřej Slováček.
„Kdyby se Letná stala místní částí, zjednodušilo by nám to život a mohla by lépe fungovat spolupráce s městem,“ doplnil.
Na pozemku pod lesem na Letné by tak mohla vyrůst klubovna propojená se sousedním hřištěm. Spolek se dnes schází na dětském hřišti, protože adekvátní prostory nemá, stejně jako důchodci či maminky s dětmi. Podle Slováčka by se dalo uvažovat i o příjezdové cestě k poslední řadě baťovských domků pod lesem a šlo by lépe řešit situaci se scházejícím obchodem.
„Není to jen problém Letné, ale i dalších baťovských čtvrtí, které jsou zakonzervované. Třeba Malenovice se průběžně revitalizují, tak by se dalo pracovat také s baťovskými čtvrtěmi,“ myslí si Slováček.
Vedení města ale nápad, aby vznikla nová místní část s komisí, jež by mohla disponovat penězi, odmítá. To se týká i největšího zlínského sídliště Jižní Svahy, kde se o tom také uvažovalo. „Bavili jsme se na radě a komise ve vnitřní části Zlína nebude. Řekli jsme si, že to nevidíme jako cestu, protože je to nesystémové. Vytvořili jsme fond, kde má být půl milionu korun na komunitní akce,“ reagoval primátor Jiří Korec (ANO).
Zřízení komise je podle něj jedna věc, financování druhá. „A kdybychom uvolňovali peníze pro Letnou nebo Jižní Svahy, tak by asi nešly ze současného rozpočtu. Nejspíše bychom museli sáhnout do peněz jiných místních částí. A rozbíjet to, co funguje roky, nedává smysl,“ přiblížil Korec.
Magistrát zároveň od příštího roku zvyšuje příspěvek místním částem na okraji Zlína z 25 na 40 milionů korun. Z pěti na sedm milionů zvedl také sumu na investice v rámci projektu Tvoříme Zlín, který se týká centrální části, do níž spadá i Letná se třemi tisíci obyvateli.
Na Jižních Svazích žije 25 tisíc lidí a také tam dlouhodobě scházejí místa na setkávání. Lidé ze sídliště musejí jezdit prakticky za vším do centra. Stejně jako v některých jiných centrálních částech je zde pouze kancelář, v níž v určité hodiny sedává úředník.
Centrální Zlín bude bez místních částí
„Byl bych pro, aby Jižní Svahy byly místní částí. Měla by ale existovat pravidla a podmínky pro jejich vznik,“ naznačil opoziční zastupitel Pavel Sekula (SPD). „A kdyby vznikly Jižní Svahy, tak proč by nemohly vzniknout i další místní části? Na druhou stranu by jich pak bylo hodně,“ uvažuje.
Místní části dostávají peníze podle počtu obyvatel, je to asi tisíc korun na člověka. Průběžně si samy financují menší akce a na větší šetří. Bez podpory z městského rozpočtu je ale většinou neudělají. „Jižní Svahy nejsou vesnice jako třeba Jaroslavice nebo Prštné, které fungují jako místní části,“ zmínil náměstek primátora Vojtěch Volf (KDU-ČSL).
Městské části má na starosti náměstkyně primátora Jana Bazelová (ANO), podle níž by byla potíž už v tom, že Jižní Svahy by v přepočtu na obyvatele musely dostat zhruba 25 milionů korun. Navíc by poté o vznik místní části mohli usilovat lidé v Bartošově čtvrti i jinde.
Zastupitelé mají na starost místní části Zlína, otevřou tam své úřadovny |
„Projektem Tvoříme Zlín se snažíme naslouchat lidem ohledně toho, co by se dalo zlepšit ve vnitřním Zlíně. V Centrálním parku na Jižních Svazích se tak udělala spousta věcí, lidé tam byli aktivní a takoví jsou také obyvatelé z Letné,“ uvedla Bazelová. O tom, co v rámci projektu vznikne, však rozhodují v hlasování obyvatelé.
Nakloněné vzniku místní části je opoziční hnutí Zlín 21, s nímž spolek z Letné spolupracuje. Podle jeho zastupitele Čestmíra Vančury bezútěšný stav této části vyprovokoval tamní lidi k reakci.
„Právě v těchto případech bychom považovali za spravedlivé poskytnout lidem stejné postavení, jako mají komise místních částí v jiných částech Zlína,“ sdělil Vančura. „Dnešní stav připomíná kočkopsa. Část města komise má, část ne a jejich statut je na tom stejně. Zástupci místních částí by měli být místními obyvateli voleni,“ dodal.
„Do kanceláře za mnou těžko přijde deset lidí“Obyvatelé Zlína mají od nedávna v jednotlivých částech k dispozici zastupitele, již mají sedět ve vybranou dobu v tamních úřadovnách. Nemají zvláštní kompetence, podle primátora ale dokážou pružněji přenášet podněty od lidí na radu města. „Přímá komunikace s občany v lokalitě, kde bydlí, je osvědčený způsob, jak lépe pochopit jejich problémy a urychlit jejich řešení,“ řekl primátor Jiří Korec (ANO). Jde o pilotní projekt, jenž má fungovat v letech 2023 až 2026 a zatím se ho účastní jen koaliční strany. Pro Letnou a Podhoří rada jmenovala zastupitelku Michaelu Blahovou (KDU-ČSL), která zatím ve své úřadovně nebývá. „Lidé na mě kontakt mají. A plánuji, že jim oznámíme, kdy budu v kanceláři, aby se na mě mohli obrátit i osobně. Chtěla bych, aby to bylo v srpnu,“ řekla. Lesní čtvrť a Lazy má na starost lidovecký náměstek primátora Vojtěch Volf. „Není to o sezení v kanceláři, tam je k tomu určená pracovnice,“ uvažuje. „Snažíme se spíše posílit komunitní život. Už jsme uspořádali sousedský táborák a přišlo na něj několik desítek lidí, což bylo dobré. Další bude na začátku září, chceme pořádat i dětský den a další akce,“ přiblížil. Prošel si také obě čtvrti, aby si tamní situaci zmapoval a zjistil, co je třeba řešit nejdříve. „Mám v plánu si sednout i do kanceláře, ale nečekám, že by tam za mnou přišlo deset lidí,“ popsal Volf. Centrum, do něhož spadá ulice Kvítková, Díly, Čepkov, Cigánov a Nivy, řeší náměstek primátora Pavel Brada (ANO). Jeho prvním cílem je spojit více menších kanceláří do jedné či několika větších a dostatečně reprezentativních, kde by šlo ukazovat záměry města. Zálešnou, Kúty, Podvesnou a Benešovo nábřeží má na starosti zastupitel Lubomír Traub (ODS), pro Vršavu a Burešov má pracovat zastupitel Bronislav Janda (ANO). |
17. října 2022 |
