Jiří Čunek

Jiří Čunek | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Vedení Zlínského kraje je v polovině, programového prohlášení se drží

  • 8
Koalice vedená lidoveckým senátorem Jiřím Čunkem má za sebou polovinu doby své vlády. Od programového prohlášení se zatím zásadně neodklonila. Ve vedení Zlínského kraje jsou zástupci KDU-ČSL, ANO 2011, ODS a STAN v říjnu 2016.

Do opozice se dostala sociální demokracie, která se podílela na řízení kraje tři předcházející volební období, také komunisté, hnutí Svobodných a Soukromníků a SPD. MF DNES zmapovala hlavní body dvouletého vedení kraje.

1. Zadlužení

Oblast financí se ocitla hned na druhém místě programového prohlášení a zahrnovala mimo jiné tuto větu: Při sestavování rozpočtu budeme upřednostňovat snižování zadluženosti Zlínského kraje. Na konci roku 2016 se zadluženost pohybovala na částce přes dvě miliardy korun.

O rok později se novému vedení podařilo dluh snížit o 98 milionů korun, hlavně díky tomu, že kraj nečerpal žádný nový úvěr. Za čtyři roky chtěl náměstek za ANO Jiří Sukop snížit dluh o 600 milionů a zatím se mu to daří. Teď ale kraj nově plánuje stavbu nemocnice, což by znamenalo, že se dluh o několik miliard naopak zvýší.

„Nejde jen o případnou stavbu, ale třeba také o to, že současná čísla jsou pozitivní hlavně proto, že se daří celé republice a kraj dostává více peněz. To ale nepotrvá věčně a měli bychom počítat i s recesí a další krizí,“ upozornila opoziční zastupitelka za ČSSD Taťána Valentová Nersesjan.

2. Zdravotnictví

S příchodem koalice vedené Jiřím Čunkem, který si vzal na starosti zdravotnictví, nastaly v této oblasti zásadní změny. Vedení zlínské nemocnice odvolala rada už čtyři měsíce po volbách a na vedoucí pozici si hejtman sám vybral Radomíra Maráčka, který se stal předsedou představenstva pro všechny čtyři nemocnice. To byl první sjednocující krok, který by měl pokračovat spojením okresních zařízení do jednoho. Mezi zdravotníky i veřejností to stále vyvolává obavy ze snížení výkonů v menších nemocnicích a postupného omezování rozsahu jejich péče. Sloučení ale zastupitelé zatím odmítají. Příchod nového vedení znamenalo mimo jiné také změny na primářských postech i snižování zadluženosti Baťovy nemocnice.

3. Nová nemocnice

Před dvěma lety o této variantě nikdo nemluvil. Cílem nové koalice bylo snížení zadlužení Baťovy nemocnice, její reálný stabilizační plán, rekonstrukce interního pavilonu a reálný plán postupné modernizace. S novou nemocnicí nikdo nepočítal. O to větší překvapení to bylo.

Nicméně kraj jedná rychle a po čtyřech měsících od první zmínky o pozemku ve Zlíně-Malenovicích už má téměř celou plochu vykoupenou. Hejtman nechal zpracovat prověřovací studii a vytvořil tým odborníků, se kterými objíždí nové nemocnice v zahraničí a kteří její podobu vytvářejí. První odhady nákladů hovoří o více než sedmi miliardách korun.

„Nelíbí se mi, že jsme tlačeni do jedné varianty řešení, aniž bychom měli k dispozici kvalitní oponentní posudek od nezávislých lidí, kteří tomu rozumí. Vidíme v tom mnoho rizik a přitom nemáme od vedení kraje dostatek kvalifikovaných informací,“ zdůraznil opoziční zastupitel Tomáš Pajonk (Svobodní a Soukromníci).

Žádné usnesení, kterým by zastupitelé stavbu v Malenovicích schvalovali, ale zatím neexistuje.

4. Doprava

Když minulá koalice v čele se sociálními demokraty končila, měla nachystané podmínky výběrového řízení na nového autobusového dopravce, který má lidem zajistit lepší dopravní obslužnost. Během dvou let nové lidovecké vedení soutěž v hodnotě devíti miliard třikrát odložilo. Znovu ho otevřelo před třemi měsíci.

„Udělali v něm jen pár změn a o některých si myslím, že budou znamenat náklady o dvacet milionů korun ročně více a to bude mít velký ekonomický dopad,“ naznačil opoziční zastupitel za KSČM Jaroslav Kučera, který v minulosti zodpovídal právě za dopravu. Souhlasí s tím i strana Soukromníků a Svobodných. „Systémové zlepšení, které by dopravní obslužnost potřebovala, to není,“ upozornil Pajonk.

5. Investice

Loni se investice vyšplhaly na 1,2 miliardy korun, což je o třetinu více než v roce 2016. Letos měly přesáhnout 1,7 miliardy korun. Vysoké částky si vyžádaly stavby v krajských nemocnicích. Ve Vsetíně už bude brzy dokončená nová interna za zhruba 240 milionů korun, Kroměříž má zrekonstruovanou dialýzu a brzy má začít přístavba budovy A za 75 milionů, kde bude stát nová magnetická rezonance.

Kraj se dostal i na seznam schválených evropských dotací v případě rekonstrukce a obnovy národního památníku na Ploštině a hospodářských usedlostí v Rymicích a také stavby Cyrilometodějského centra ve Starém Městě. Dohromady jde o investice ve výši 340 milionů korun, z nichž 90 procent pokryjí peníze z Evropské unie a zbytek zaplatí kraj.

Ke konci už se blíží také příprava stavby obří přehrady ve Vlachovicích, která bude i se všemi výkupy a přidruženými stavbami stát 5,5 miliardy korun. Vedení kraje se totiž podařilo získat souhlas všech majitelů pozemků, obcí, lesů i zemědělské půdy. „Vidím ale snížení investic do sociální oblasti a více do kultury. To se nám nelíbí,“ konstatovala Valentová Nersesjan.

6. Školství

Po dlouhé době nechal kraj projít nepopulárním rekonkurzem všechny ředitele svých více než padesáti středních škol, základních uměleckých škol a dětských domovů. V rámci objektivity na tom trval i v případech, kdy vedení pracovalo dlouhodobě výborně a škola měla vynikající výsledky.

Objektivity chtěl kraj dosáhnout i v otázce platů učitelů, které byly jedny z nejnižších v zemi. Ve Sněmovně se podařilo prosadit změnu reformy, která bude platit od září 2019. Aby ale učitelé nemuseli čekat tak dlouho, vyjednal radní za školství Petr Gazdík 124 milionů korun, které pokryjí navýšení platů už od začátku kalendářního roku.