Architekt Pavel Pekár

Architekt Pavel Pekár | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Zlín si zaslouží pořádné náměstí, dnes je to galimatyáš, říká architekt

  • 27
Architekt Pavel Pekár z brněnského studia P. P. Architects je autorem návrhu přestavby náměstí Míru. V rozhovoru pro MF DNES mluví o potřebě návratu veřejného prostoru lidem, minimalistickém přístupu i o tom, proč dnes místní vnímají centrum města rozporuplně.

Když zlínská radnice před třemi lety v soutěži vybrala vítězný architektonický návrh na proměnu náměstí Míru, obsahoval dvě etapy. První byla provizorní a počítala s dočasnou proměnou vzhledu náměstí. Druhá řešila i trvalé zastavění sousedního parku.

Město se ale dohodlo s autory návrhu, že by i první etapa měla být navržená jako trvalá. Proto doznala několika změn. Vznikl ocelový pavilon, upravila se dlažba a nezvyklá kašna má být atrakcí pro místní obyvatele i návštěvníky města.

„Moc bych si přál, aby se celou akci podařilo zdárně zrealizovat a abych při návštěvě Zlína viděl na náměstí spokojené lidi,“ říká Pavel Pekár z brněnského studia P. P. Architects, které je autorem návrhu a bude připravovat i projekt.

„Naším cílem je dostat auta pod zem, aby nepřekážela před nedalekým kostelem ani v Bartošově ulici u náměstí. Chceme veřejný prostor vrátit lidem,“ dodal.

Plánovaná podoba náměstí Míru ve Zlíně (srpen 2022)

Jaký byl impulz pro přepracování vašeho návrhu?
Původně jsme na náměstí navrhli dočasnou pergolu nebo spíše kolonádu, pod níž bylo pódium a malé bistro. Měla tam být jen do doby, než se zastaví jižní strana náměstí. Zjistili jsme ale, že vůle po dostavbě není ve Zlíně tak velká a že se spíše předává z generace na generaci. Sami na to nemáme vyhraněný názor, byť urbanisté jsou přesvědčeni z odborného hlediska o správnosti takového kroku. Rozhodli jsme se proto po dohodě se zástupci města, že původně zvažovaný dočasný stav navrhneme jako trvalý.

Což v praxi znamenalo co?
To, že jsme ve spolupráci s firmou egoé z Bílovic záměr dotvořili a předložili ho městu. Dnes už to není pergola s malým pódiem, ale spíše pavilon, kde je sebevědomé pódium, jež v době, kdy se nebudou konat kulturní akce, může fungovat jako zahrádka přistavěného bistra. Nově je tam zabudované informační centrum, které je dneska trochu uklizené v budově magistrátu. Designově jsme schovali i výtah a schodiště do podzemí, kde bude parkovací dům. Celý pavilon bude zastřešený, takže i zastíněný vůči slunečnímu žáru.

Pavel Pekár

Architekt Pavel Pekár

Absolvent Fakulty architektury VUT v Brně má 53 let. V roce 2006 založil ateliér P. P. Architects.

Je autorem desítek realizovaných staveb i úprav veřejných prostranství, například Konečného a Vaňkova náměstí v Brně, Masarykova náměstí v Novém Jičíně nebo náměstí Svobody ve Starém Bohumíně. Pekár je držitelem Ceny Klubu za starou Prahu. Zasedal v porotě řady soutěží.

Jeho kancelář zvítězila v architektonické soutěži na přestavbu zlínského náměstí Míru a po úpravách návrhu se chystá na vypracování projektu. Záměr přestavby představí veřejnosti v pondělí 29. srpna v 17 hodin v obřadní síni zlínské radnice.

Kolonáda, nebo jak říkáte pavilon, po úpravách působí subtilněji. Je to jen dojem?
Původní kolonáda měla být vystavěná ze železobetonových prefabrikovaných prvků, sloupů a průvlaků. Tak by ale mohla fungovat jen dočasně, nikoli dlouhodobě. Proto jsme změnili materiál na ocel, která nám umožnila subtilní řešení ve sloupoví i konstrukci střechy, jež má nést ještě zelenou střechu. A k tomu se nám více hodí zmíněný termín pavilon.

Ostatně celý váš návrh nijak brutálně do náměstí Míru nezasahuje, působí spíše minimalisticky. Byl to záměr?
Určitě. Pro Zlín se nám jeví vhodný minimalistický přístup, což je způsob, který nezávisí na moderních stylech, nestojí na utrácení veřejných peněz ani na košatých nápadech. Je nadčasový a dobře se hodí ke zlínskému funkcionalismu, který je světoznámý. Nás inspiroval v modulu 6,15 metru, podle něhož jsou stavěny baťovské budovy. Použili jsme ho při návrhu pavilonu, dlažby i kašny.

Lidé dnes vnímají zlínské náměstí trochu s despektem, protože nepůsobí nijak mile ani velkolepě. Jak ho berete vy?
Zlín je velmi specifický, protože prošel v dobrém smyslu toho slova brutální přestavbou, kterou udělal Tomáš Baťa. Vesnici změnil v tehdejší době na velkoměsto. I proto si Zlín zaslouží pořádné náměstí. Fakt, že ho dnes lidé vnímají nejednoznačně, je způsoben jeho současným stavem. Je to galimatyáš různých povrchů. Místo kašny je tam pítko, vidíte sestavu podivných městských mobiliářů a rozplizlý prostor, který přechází do přilehlého parku.

Když se vzhled náměstí ujednotí, vznikne kultivované prostředí?
Pokud se podaří zrealizovat nové řešení v námi navrženém duchu, rozdíl mezi současným a novým stavem bude diametrální. Budou tam nové prvky městského mobiliáře, stromořadí na severní straně náměstí, nová kašna. Je to i o průniku do navazujících ulic Rašínova a Bartošova, které se změní v pěší zóny. Dojde k propojení s prostranstvím před kostelem, i když přes vytíženou třídu Tomáše Bati.

Co bude největší přínos úprav?
Bude to úklid „mišmaše“, který tam je. Jsem přesvědčený o tom, že lidé jsou ovlivňovaní prostředím, v němž žijí. Proto je renovace veřejných prostranství nesmírně důležitá. Těším se, až se to podaří zrealizovat. Věřím, že vznikne prostor, kam budou lidé rádi chodit a budou si ho užívat. Například i novou moderní kašnu, na niž bude moci být Zlín hrdý v celoevropském měřítku.

Kašnu tvoří čtyři čtverce spojené do jednoho většího. Jak bude fungovat?
Tato kašna není jen klasická soustava výstřiků z trysek v dlažbě. Je to vlastně obrovské vodní divadlo, které lidem nabídne zážitek osvěžení v parném létě a příjemný pohled od jara do podzimu. V modulu 6,15 na 6,15 metru se mohou měnit tvary tryskání i kubický rozsah, při slavnostních příležitostech se tam může v podvečer měnit barva světla. U kašny máme navržený atypický mobiliář, který by se taky rozsvěcoval. Myslím si, že to bude největší atrakce celého prostoru, u níž se budou lidé rádi zdržovat. To je naše přání. Pokud by se ho nepodařilo naplnit, bude to naše prohra.

Jak tam bude voda stříkat?
Bude více možností. Prioritou je, aby voda stříkala po obvodu čtverců a masa vody tak vytvořila stěny. Ale občas se to může změnit, na čtvrtinu, polovinu, tři čtvrtiny, jako když se skládá lego. Možností může být matematicky více, než si možná dokážeme představit. Záležet bude na tom, jak se to naprogramuje.

Plánovaná proměna náměstí Míru ve Zlíně (srpen 2022)

Vysvětlíte, proč nebude nová kašna umístěná přímo ve středu náměstí Míru?
Dlouho jsme přemýšleli nad tím, kam ji umístit, aby nepřekážela dalším náplním náměstí, jako jsou třeba vánoční trhy nebo Barum rally. Nakonec jsme ji posunuli o pár metrů stranou směrem k radnici. Větší část náměstí tak zůstane volná pro jiné příležitosti.

Měnili jste oproti původnímu návrhu také povrch náměstí?
V soutěžním návrhu byla dlažba koncipovaná trochu jinak. Po úpravách půjde o dlažbu z klasické české žuly, která bude kladená tak, aby byl zachovaný modul 6,15 na 6,15 metru. Právě tímto modulem bude plocha náměstí provázaná s pavilonem.

Odlišné jsou i počty parkovacích stání pod náměstím. Nejdříve jich mělo být asi 300, pak polovina, teď je to přibližně 230.
Kolem kapacity parkoviště byla dlouhá diskuse. Nakonec město zvolilo kompromis mezi jednopatrovým a dvoupatrovým parkovacím domem, aby vyřešilo své potřeby. Jsme na půl cesty oproti původnímu dvoupodlažnímu návrhu.

Změnila se původní úprava prostoru před kostelem?
Město loni na podzim rozhodlo o přejmenování tohoto prostoru na náměstí Jana Palacha. Bude to klidová zóna s vodním prvkem a na žádost města jsme tam navrhli dvacet světelných loučí. To je možné chápat jako dvacet let od ledna 1969 po listopad 1989, ale dá se to interpretovat také jako dvacet let života. Přesně tolik bylo Janu Palachovi, když se upálil. Louče v původním návrhu nebyly.

Hledali jste při úpravách návrhu inspiraci v zahraničí?
Na podzim jsme jeli se zástupci města do Vídně, což bylo velmi inspirující. Vídeň je podle mne hlavní město architektury. Dívali jsme se na stavby i veřejná prostranství. A byli jsme přítomni rekonstrukci jednoho náměstíčka, kde nás překvapilo, že Rakušané nešetří na tloušťce kamenného materiálu. Používali tam kamenné desky tloušťky 14 centimetrů, což u nás není standardní. Takový povrch ale unese mnohem více a měl by i déle vydržet.

Chcete to přenést do Zlína?
V celé pěší zóně by měla být větší tloušťka dlažby už proto, že nemůžete nikdy vědět, jestli tam nepřijede těžký vůz. Je to jedna z nejdůležitějších věcí. Budeme volit kompromis mezi 10 a 14 centimetry, vidím to v tuto chvíli na 12 centimetrů.

Inspirovalo vás ve Vídni ještě něco?
Prošli jsme si Mariahilfer Strasse, která je po báječné rekonstrukci. Bylo úžasné sledovat, jak se tam lidé mohou krásně pohybovat, posedávat tam a užívat si to. Chtěli bychom, aby tak nějak fungovaly ulice Rašínova a Bartošova v návaznosti na náměstí Míru.