"Výnosy jsou excelentní," pochvaluje si Zdeněk Červenka, majitel holdingu Lukrom, který s ročním čtyřmiliardovým obratem patří k největším zemědělským podnikům v kraji. "Potřebovali bychom už jen pět nebo šest hezkých dnů, abychom sklizeň dokončili," dodal.
Ozimou řepku už zemědělci na Zlínsku sklidili, na polích zůstává jenom třetina úrody obilí. Jak je to možné? "Porosty dobře přezimovaly a zemědělci jim věnují patřičnou péči. Starají se o výživu rostlin, hnojení a jejich ochranu proti škůdcům," vysvětlil ředitel odboru zlínské Krajské agentury pro zemědělství a venkov Stanislav Skála.
Existuje ovšem ještě jeden důvod, který je zřejmě nejdůležitější. V podhorských oblastech východní Moravy není půda tak kvalitní jako na úrodné Hané nebo na jižní Moravě. Zdejší zemědělci se proto musejí přizpůsobit podmínkám. A k tomu jsou na rozmary počasí zvyklí.
"Stojí jim za to vyjet na pole třeba na dvě tři hodiny. A kromě toho nasadili odolnější odrůdy," upozornil Skála.
"Výnosy jsou vyšší, ale sklizeň trvá déle"
Ale to neznamená, že letošní léto je v kraji bezproblémové. Obavy panují hlavně na Kroměřížsku. Výnosy jsou také tam daleko vyšší než loni, jenže sklizeň trvá déle, než předpokládali.
"Když žně začínaly, věřili jsme ve velmi příznivý výsledek. Ale teď je jasné, že počasí nám sklizeň trochu pokazí," posteskl si ředitel Okresní agrární komory v Kroměříži Milan Hebnar.
V této části Zlínského kraje zatím sklidili polovinu úrody pšenice a ječmene. Naopak řepku už mají pod střechou. "Vlhkost půdy byla v minulých týdnech tak vysoká, že se sklizeň začala protahovat," postěžoval si Hebnar.
"Koncem srpna jsme měli vždycky obilí ve stodolách. Teď to vypadá, že budeme sklízet ještě o dožínkách," obává se Hebnar.
Zemědělci nutně potřebují pěkné počasí. Zatímco výnosy jsou vysoké, problémem může být kvalita obilí. Čím déle zůstane na poli, tím je horší. Snadněji podléhá chorobám a napadají ho sněti. Ohrožená je hlavně potravinářská pšenice. "Kvalita obilí může být problém," přitakal Červenka.
Sklizeň, která nebude odpovídat požadavkům, rovnou půjde do krmných směsí, naznačil Hebnar. Nízká kvalita rovná se nižší částka, kterou za sklizeň pěstitelé utrží. Za tunu pšenice nyní dostanou čtyři až pět tisíc korun.
