Troubení ponocného a draní peří. Vlčnov zažil starodávný advent

  • 0
Ze zvyků, které si pamatují ještě dnešní babičky, zbyla snad jen kyselice. Nikdo už nepřede na kolovratu, po obci na Štědrý večer nechodí koledníci, vánoční stromečky nevisí u stropu a na štědrovečerní večeři se nejí tak zvaná muzika.

Ve Vlčnově si ale právě takové Vánoce v sobotu připomněli. Stačí vejít do chalupy s číslem 65, ve které se za posledních sto let téměř nic nezměnilo. Nízký strop, dřevěná podlaha, kachlová kamna, černá kuchyně, dřevěná lavice, kříž nade dveřmi. O adventu svíčka v okně, ozdobený stromeček pod stropem a na stole sušené ovoce, chleba, růženec, slivovice a krupičná kaše.

Děti zapalují malou svíčku a v ořechové skořápce ji posílají po vodě. Za okny se stmívá, štědrovečerní večeře se blíží a ve vzduchu visí tajemné vánoční kouzlo.

Advent v kraji zpestří trhy a koncerty, ve Zlíně bude vánoční rozhledna

„Ukazujeme zvyky, které dříve byly nejen ve Vlčnově, ale platily asi pro většinu okolního regionu. Tedy tradice spojené s adventní dobou i Vánocemi a také se samotným Štědrým večerem. Chceme, aby si lidé připomněli, jak se dříve žilo,“ vysvětluje ředitelka Klubu sportu a kultury ve Vlčnově Petra Kučerová Brandysová.

Místní pořádají tuto akci už více než deset let. Ve třech domcích, které jsou samy o sobě ukázkou života a hospodaření našich prababiček, připomínají tradiční výzdobu, pokrmy, řemesla a také troubení ponocného nebo obchůzky koledníků, muzikantů, Tří králů, Lucek nebo Mikuláše s čertem a andělem.

„Přišli jsme k vám na koledu, milí přátelé. Na jablíčka, na oříšky, trnek věrtele,“ zpívají venku koledníci a postupně obcházejí další domy v obci, aby popřáli krásné svátky. V jedné chalupě se pečou tzv. zelníky, v další se lije olovo a jinde dere peří nebo pečou oplatky ve starodávné oplatečnici. Někde už ukazují vánoční stromeček postavený na zemi, ale stále ještě skromně zdobený.

Zlínem a Otrokovicemi jezdí vánoční trolejbus, zdobí ho světelné řetězy

Všechno znali lidé ve Vlčnově hlavně na konci 19. století a pak ještě pár let po druhé světové válce. „Obvykle se na Štědrý den jedla krupice. Pak muzika, tedy rozvařené sušené ovoce, vlastně takový kompot. Také vrany, což jsou kynuté buchtičky přelité máslem a posypané mákem. V pozdějších letech přibyla třeba vánočka. Ale kapra jsme tady vůbec neměli,“ doplňuje Kučerová Brandysová.

Na stole tehdy nechyběly vyhlášené vlčnovské vdolečky, ani kyselice, která vydržela dodnes. Ochutnat ji mohli i návštěvníci dnešní akce, stejně jako zabijačkový ovar, svařené víno nebo vánoční oplatky.