Pokud by dokázali jíst jen těstoviny, vepřovou pečeni s kostí a máslo, měli by obyvatelé Zlínského kraje nejlevnější nákup ze všech. Tyto tři položky se totiž v regionu prodávají za nižší cenu než jinde.
Skutečnost je ale jiná. Za průměrný nákup potravin zaplatí lidé ve Zlínském kraji druhou nejvyšší částku v zemi. Ukazuje to pravidelné srovnání cen, které dělá Český statistický úřad. Kromě potravin monitoruje i ceny služeb.
Odpověď na otázku, proč se v jednotlivých regionech liší, ale čísla nedávají a žádné jednoznačné vysvětlení nemají ekonomové ani obchodníci.
„Ceny nastavujeme centrálně, rozhodně ne podle jednotlivých krajů. I akční letáky se tisknou pro celou zemi identické,“ uvedla třeba mluvčí obchodního řetězce Billa Lucie Borovičková.
Roli mohou hrát ceny lokálních dodavatelů či vzdálenost od překladišť, a tedy náklady na dopravu ke koncovému uživateli.
Zlínský kraj je ale důkazem toho, že laická rovnice nízké platy rovná se nízká kupní síla a ta se zase rovná nízké ceny, neplatí. Dlouhodobě tady totiž lidé musejí vystačit s druhou nejnižší mzdou v zemi, méně už berou jen v Karlovarském kraji.
„Najít vysvětlení je velmi těžké, může v tom hrát roli třeba menší konkurence. Protože ale rozdíl v cenách není příliš výrazný, považuji za daleko závažnější nízké platy,“ reagoval uznávaný ekonom Petr Zahradník.
Mzdy určují velké podniky, takové ale ve Zlínském kraji chybí
Ty ve Zlínském kraji zůstávají nízké dlouhodobě, přestože společně s Olomouckým krajem vykazuje vůbec nejdynamičtější ekonomický růst. „Od roku 2007 udělala střední Morava největší výkonnostní progres, problém je ale v tom, že ve Zlínském kraji není, s výjimkou Continental Barum, žádný skutečně velký podnik,“ dodal Zahradník.
Mzdy totiž určují velcí zaměstnavatelé a táhnou nahoru také výplaty ve středních a menších podnicích. Kraj je tak v trochu paradoxní situaci. Jeho obyvatelé se mohou radovat z výrazně vyššího počtu středních a malých firem. Ty totiž dělají nízkou nezaměstnanost, která je v kraji aktuálně dokonce nejnižší na Moravě. Jenomže i když lidé mají práci, dostanou za ni málo peněz - a navrch ještě zaplatí více za potraviny. Vůbec nejdráž vyšla ze srovnání jižní Morava, hned za ní Zlínský kraj.
Ačkoliv to všechno platí dlouhodobě a výsledky jsou podobné, bezvýchodná situace to není. Stačí jediné: přivést do kraje strategického investora, který by tady začal podnikat.
„Velká firma je kolem deseti tisíc zaměstnanců,“ podotkl Zahradník a připomněl v té souvislosti průmyslovou zónu v Holešově. Jenomže tu se kraji ani státu, který ji od počátku přijal za svou a udělal z ní strategickou zónu, nedaří obsadit už sedm let.
„Momentálně máme mezi zájemci skutečně velké hráče, kteří by vytvořili pracovní místa v řádech tisíců. Nepřejí si medializaci a my jim v tom vyhovíme. Mohu ale ujistit, že jsou,“ reagoval náměstek zlínského hejtmana Jaroslav Drozd.
Rozdíly v cenách potravin mezi jižní Moravou a Zlínským krajem jsou jen malé. Zatímco srovnatelný nákup v Jihomoravském kraji vyjde na 3 398 a ve Zlínském na 3 392 korun, v „nejlevnějším“ Karlovarském kraji lidé zaplatí přibližně o 240 korun méně. Srovnává se přitom 38 položek od pečiva přes maso, mléčné produkty po ovoce a zeleninu.
Stejnému zkoumání jsou vystaveny i služby. Namátkou se srovnává cena za čistírnu, lístek do kina nebo poplatek za školní družinu. Za tu zaplatí lidé ve Zlínském kraji třetí nejnižší částku, stejně jako za vstupenku do kina. I STK auta nebo seřízení sbíhavosti předních kol pořídí levněji než na většině území České republiky.
