Michal Šnajdr byl odsouzený k 10 letům vězení za únos. Více než rok si odseděl na Mírově, ale na začátku letošního roku se domohl zrušení rozsudku a obnovy řízení. Poukázal přitom na nedostatky při policejním vyšetřování případu, který se odehrál v roce 2004. Tehdy několik mužů uneslo dceru vlivného kroměřížského podnikatele a chtělo jako výkupné 100 milionů korun.
Vyšetřování prověřila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) i Policejní prezidium ČR. Jejich závěry jsou prakticky shodné: ve vyšetřování byly chyby, ale policisté, kteří se jich dopustili, potrestáni nebudou, protože to neudělali úmyslně a věc je promlčená.
S tím se Šnajdr, jemuž případ úplně změnil život, nechce smířit a podal si stížnost.
„V průběhu přípravného trestního řízení v této záležitosti došlo k několika pochybením,“ potvrdila mluvčí GIBS Ivana Nguyenová. „Nicméně ve vztahu k policistům, kteří na případu pracovali, nebylo zjištěno úmyslné jednání ve smyslu přečinu zneužití pravomoci úřední osoby. Co se týče případného neúmyslného jednání či kázeňského provinění, to je vzhledem k promlčecí době již irelevantní,“ doplnila.
Policisté podle Radiožurnálu, který má k dispozici usnesení inspekce a o jejích závěrech jako první informoval, chybovali při ohledání místa činu i výslechu unesené ženy. Přesto následovalo odložení. S podobnými závěry přišel odbor vnitřní kontroly Policejního prezidia.
„V předmětné věci došlo k pochybení, nicméně vzhledem k promlčení nemohlo dojít k zahájení kázeňského řízení. Zjištěná pochybení lze využít pouze v rámci metodické činnosti,“ uvedla Lenka Sikorová z tiskového odboru Policejního prezidia ČR.
Tyto závěry Šnajdra neuspokojují, proti odložení prošetřování GIBS proto podal stížnost, jíž se bude zabývat dozorující státní zástupce.
„Mělo by být zahájeno trestní stíhání pro zneužití pravomoci úřední osoby. GIBS skutečně zjistila, že byly ve spisu nepravdivé informace, to stačí pro trestní stíhání policisty,“ myslí si Šnajdrův obhájce Robert Cholenský.
Podle něho jeden policista vyhotovil celkem 16 záznamů, které vložil do vyhrazené části spisu, která není přístupná obhajobě. Měl v nich uvést jména údajných pachatelů a další důležité okolnosti zločinu.
„GIBS zjistila, že se tyto údaje nezakládaly na pravdě,“ zdůraznil Cholenský.
Objevila se nová zjištění
Onen policista navíc případ nevyšetřoval kvůli podjatosti. Šnajdr měl mít podle Cholenského poměr s manželkou jeho bratra. „Policista měl vůči mému klientovi antipatii,“ řekl Cholenský.
Případ se stále vyšetřuje a Šnajdr je mezi obviněnými. Z nových zjištění ale vyplývá, že ženu neunesli v jeho stříbrném BMW, ale ve tmavém audi jiného muže. A v autě se měly najít pachové stopy bratra zmíněného policisty.
Ze záznamů z telekomunikačních dat je navíc podle Cholenského zřejmé, že byl Šnajdr v době zločinu na jiném místě, nikoli v Kroměříži, ale v Otrokovicích. Naopak na místě činu byli lidé, které dříve policie ani nevyslechla.
„Ukazuje se, že vyšetřování, které proti mně bylo vedeno, mě chtělo poškodit. Byl jsem pachatelem hned druhý den po skutku. A to jen díky některým osobám, které se přímo či nepřímo podílely na tomto řízení,“ uvedl už dříve Šnajdr.
Policejní prezident Jan Švejdar krátce po zveřejnění těchto okolností na začátku letošního roku poslal do Zlína odbor kontroly.
„Pokud se případ stal takto, je to věc, která na policii vrhá velmi nepříjemné světlo, a to já prostě nestrpím,“ prohlásil tehdy Švejdar.
Vedení zlínské policie se k závěrům GIBS a Policejního prezidia zatím nevyjádřilo, protože je oficiálně ještě neobdrželo.
Únos se odehrál v lednu 2004 . Tehdy si skupina mužů v autech počkala na ženu před jejím domem. Jeden k ní přistoupil, když vystoupila z vozu, chytil ji a vtáhl do auta.
Na zadním sedadle ji spoutal a dal na hlavu hadrový pytel. Bil ji. Až do ranních hodin s ní jezdili okolo Kroměříže, než ji vysadili v obci Vrbka, odkud si žena zavolala pomoc. Únosci po ní chtěli platební karty a do druhého dne přes 100 milionů korun.
Hlavním viníkem měl být právě Šnajdr. Ukazuje se ale, že zřejmě nebyl.
„Máme nové důkazy, které vrhají na věc zcela jiné světlo. Nutí nás to k zamyšlení, jak to na místě skutečně toho dne bylo,“ odůvodnil letos v únoru své rozhodnutí zlínský soudce Jiří Dufek, který povolil obnovu řízení.