„Výzkum a vývoj nových typů baterií má velmi nadstandardní dynamiku a tisíce výzkumných institucí na světě se snaží nalézt každý den nová řešení ve způsobech skladování energie. My se zabýváme energetickým úložištěm v podobě lithium-iontových baterií,“ představuje prorektor pro vědu a výzkum UTB Petr Sáha.
V Centru polymerních systémů, jež je součásti UTB, vede 25člennou skupinu výzkumných pracovníků, z nichž převážnou část tvoří vědci ze zahraničí. V Sáhově týmu se vývojem takzvané čisté energie zabývají například mladí vědci z Číny, Indie, Ruska či Turecka.
„Aby mohla samotná příprava prototypových baterií vůbec začít, musíme nejprve připravit suroviny pro katodu, anodu a elektrolyt,“ přibližuje výrobu baterie jeden z nich, Haojie Fei z Vietnamu.
Celý proces připomíná recept na vaření. „Vše se namele, namíchá a navaří tak, aby jednotlivé suroviny zareagovaly. Souběžně s tím se připravuje obal, což může být hliníková fólie, která se naseká. Za přesně definovaných podmínek se nakonec vše spojí a zalisuje,“ přiblížil proces Sáha s tím, že na konci je prototyp baterie připraven pro testování.
„Zkoušky zahrnují přibližně dvacet parametrů včetně sledování možnosti počtu opakovaného dobití,“ doplnil Fei.
Prototypová výroba probíhá za zvláštních podmínek, univerzita linku umístila do takzvaného čistého prostředí v budově U11 Univerzitního institutu. Jedná se o samostatné prostory vyčleněné z akreditovaného pracoviště pro medicínský výzkum, jímž se univerzita rovněž zabývá.
Nová linka se začne využívat pro několik projektů. Jedním z nich je spolupráce s Evropskou asociací pro skladování energie na vývoji hybridního superkapacitátoru, jenž dokáže energii extrémně rychle přijímat i vydávat.
Zlínská univerzita se v energetické oblasti zabývá rovněž tematikou baterií z materiálů, jež po vypotřebování neškodí přírodě. Zkoumá například možnosti uplatnění přírodních polymerů včetně chitosanu.
