Jan Gogola mladší a Matěj Hrudička začali s jeho přípravou před čtyřmi lety a dali mu název Vězení dějin. Filmový štáb tvořili převážně studenti ateliéru Audiovizuální tvorba Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, na vizuální identitě se podílel ateliér Digitální design.
„Do uherskohradišťské věznice jsem jako kluk chodil do družiny, aniž bych při hrách na bývalém vězeňském dvoře tušil, co se tam před dvěma dekádami dělo,“ vybavuje si Gogola.
Natáčení dokumentu Vězení dějin v rámci workshopu studentů SUPŠ Uherské Hradiště v areálu bývalé věznice.
„Prázdnotu zdejšího areálu uzavřeného od 90. let vnímám jako projev dějinné prázdnoty v nás. Film považuji za příležitost otevřít areál i sebe samotné, abychom se potkali jako živí i mrtví přesto, že pocházíme z různých generačních, ideových a sociálních světů,“ dodal.
Mezi aktéry se proto objevuje škála osobností – od hudebníků Ivana Palackého a Jiřího Pavlici přes politické vězně a jejich potomky, současné i bývalé studenty sousedící Střední uměleckoprůmyslové školy až například po ministra kultury Martina Baxu.
Spolupracoval i bývalý předseda KSČM
Tvůrcům se ale podařilo oslovit také lidi spojené s těmi, kteří stáli na druhé straně: bývalého předsedu KSČM Jiřího Svobodu nebo dceru a vnučku jednoho z obávaných vyšetřovatelů StB.
„U všech pamětníků šlo ve velké míře o získání důvěry. Snažili jsme se komunikovat otevřeně a získat si jejich důvěru,“ naznačila Anna Stránská, předsedkyně spolku Memoria – Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti, v jehož produkci film vznikl.
Pokrývači z Břestku nechali ve věznici srdce s podpisy, stará jsou 90 let |
„Je to pro všechny velmi těžké, ale je pozoruhodné, že řada z nich byla ochotná s námi mluvit. Například u dcery a vnučky jednoho z vyšetřovatelů to bylo hodně složité. Z mého pohledu jsou opravdu hodně statečné a rozhodly se otevřeně mluvit o tom, co není zrovna populární,“ poukázala Stránská.
„Podařilo se nám mluvit i s jinými příbuznými, ale nechtěli vystupovat před kamerami. I tak si toho ale velmi ceníme,“ uvedla.
Rekonstrukce by měla být za pět let
Budovy, které jsou kulturní památkou, přestaly vězeňským účelům sloužit na začátku 60. let. Do justičního paláce se přestěhovala střední škola, v roce 1978 převzal správu bývalé věznice tehdejší městský národní výbor a začátkem 90. let bylo vlastníkem město, jež ji v roce 1994 prodalo zpět státu.
Některé místnosti sloužily v minulosti jako lékařská ordinace či údajně jako sídla firem. Část zahrady se proměnila v nové autobusové nádraží a další prostory využíval okresní soud jako sklad.
Teď je správcem Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který připravuje komplexní rekonstrukci a proměnu v nákladech 436 milionů korun.
Příběh věznice, vězňů i poprav chceme vyprávět v celách, říká historik |
V současné době se tvoří projekt a s ním související dokumenty. Rekonstrukce by mohla být hotová v roce 2028. V areálu bude sídlit okresní soud, státní zastupitelství, mediační a probační služba a Muzeum totality.
Právě během několikaletého uzavření bude věznici připomínat nový dokument. Do široké distribuce se vydá začátkem roku 2024 a začne slavnostní premiérou v Kině Hvězda v Uherském Hradišti. Termín ještě bude oznámen.
Rekonstrukce věznice v Uherském Hradišti začala vyklízením (18. února 2020):
18. února 2020 |
