Radní jsou přesvědčení, že nejlepší bude, když se bude topit zemním plynem a komunálním odpadem.
„Schválená varianta má zajistit nejvýhodnější cenu tepla pro odběratele CTZ. Zároveň však umožní městu likvidovat komunální odpad v souladu s novou odpadovou legislativou a s velkou pravděpodobností i s nejnižšími možnými náklady, což se dotýká všech obyvatel města,“ okomentoval rozhodnutí starosta města Stanislav Blaha.
Toto řešení má ale odpůrce. Petici proti spalování odpadu podepsaly téměř tři tisíce lidí, kteří preferovali jen zemní plyn.
„Vadí nám zvolená lokalita. V blízkosti teplárny stojí rodinné domy, sportoviště, školy, klubovny. Také víme, že v této variantě se zvýší dioxiny v ovzduší a postihne to nejen nejbližší okolí, ale i Mařatice, Jarošov, centrum města nebo sídliště Východ,“ upozornil předseda petičního výboru Čisté Hradiště Jakub Grós.
Podle něj je spalovna kapacitně naddimenzovaná, kvůli čemuž se bude svážet odpad z širokého okolí.
Opoziční zastupitel Jaroslav Ševčík navrhoval, aby teplárna po roce 2024 spalovala pouze plyn. „Spalovat odpad v našem městě a na tomto místě není nejvhodnější,“ řekl Ševčík.
Opozice varuje před těžkými kovy v ovzduší
Další z opozičních zastupitelů Ivan Karpeles (ČSSD) upozornil na to, že v okolí teplárny je řada obytných domů. Při spalování odpadů se podle něj budou do ovzduší dostávat těžké kovy včetně rtuti nebo karcinogenní dioxiny.
Společnost CTZ, která zásobuje město teplem, teď používá hnědouhelný prach. Teplárna stojí v části Mařatice, nedaleko teče řeka Morava. Obyvatelé si opakovaně stěžovali na prach ze skládky uhlí. Modernizace má ulevit jim i životnímu prostředí.
Schválení uvedené varianty město podmiňuje přihlášením ZEVO po jeho dokončení do jurisdikce zákona č. 76/2002 o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). To znamená, že výstavba a provoz ZEVO by podléhaly nepřísnějším požadavkům tohoto zákona na bezpečnost provozu a na ochranu životního prostředí.
Spalovna zvládne až 15 tisíc tun odpadu ročně
Přihlásit ZEVO do IPPC bylo zásadním požadavkem zástupců sdružení Čisté Hradiště a řady zastupitelů města.
„Oddechl jsem si. Neumím si představit, že bychom s vědomím toho, co se dnes na energetickém trhu děje, přestavěli teplárnu jen na zemní plyn,“ reagoval na rozhodnutí radních jednatel CTZ Kamil Ondra.
Experti z Ústavu procesního inženýrství VUT Brno nabídli městu čtyři možnosti, jak teplárnu modernizovat. Jako nejvýhodnější určili variantu s výstavbou tří kotlů a dvou kogeneračních jednotek na zemní plyn a spalovnu odpadu s kapacitou 15 tisíc tun odpadu ročně. Jde o nejdražší řešení za zhruba 340 milionů korun.
„U této varianty je velká příležitost získání dotace. Jde o robustní řešení a razantní pokles emisí, je stabilní z pohledu ceny tepla, využívá lokální palivo a je možné zpracování kalů z čistírny. Slabou stránkou je dlouhý povolovací proces nebo veřejné mínění,“ popsal Martin Pavlas z VUT.
Grós naopak poukázal na fakt, že v Česku neexistuje spalovna odpadů s tak nízkou kapacitou, jaká se zvažuje v Uherském Hradišti, a tedy s ní nejsou zkušenosti. Město zase připomíná nedávný růst ceny plynu.
Mařatická teplárna je v průmyslovém areálu, zároveň však blízko rodinných domů, sportovišť a řeky Moravy, podél které vede cyklostezka.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
