„Musíme nakoupit energie na další období a to se právě teď nedaří,“ řekl místostarosta Vsetína Tomáš Pifka. „Pracujeme na tom, ale zároveň očekáváme nějakou intervenci od vlády.“
Nejde jen o školy, města zřizují i další organizace, jejichž chod musí zajistit. Při současných cenách by ve Vsetíně na energie potřebovali zhruba o sto milionů korun více než obvykle. „Vytváříme proto rezervu v rozpočtu,“ upozornil Pifka. „To nutně neznamená jen hledání úspor. Městům teď rostou příjmy z daní, takže tady se část peněz najde.“
Ušetřit na provozu školy se jistě dá, jenomže napříč Zlínským krajem platí, že úsporně se hospodaří už delší dobu. Děti se učí v zateplených budovách a za novými okny, kterými netáhne. Leckde školy využívají k ohřevu vody solární systémy a třeba vsetínská škola v Rokytnici má na střeše i solární elektrárnu. Také na přetopené prostory člověk nenarazí tak často jako kdysi.
„Teplota ve školách je daná vyhláškou a naše školy již delší dobu vytápějí prostory na předepsaná minima,“ potvrdila zlínská městská radní pro školství Kateřina Francová. To znamená 18 stupňů na chodbách či v tělocvičnách a 20 stupňů ve třídách, kde děti sedí v lavicích. Přesto se hledá dál.
„Ředitelé škol připravují úsporná opatření, jednat se bude například o důsledné kontroly zhasínání v budovách,“ naznačila místostarostka Valašského Meziříčí Yvona Wojaczková.
Samotná příprava na zahájení výuky přímo ve školách byla letos jiná než obvykle. Kromě rozvrhů a nákupů pomůcek se řešili také noví školáci z Ukrajiny. Školy jim budou nabízet doučování, což znamená vyčlenit na to třídy a pedagogy. A zajistit peníze.
Kolik dětí z válkou zmítané země nakonec ve školách v kraji bude, se ukáže až během prvních dnů. Někteří chodili do škol už před prázdninami a další pak byli u zápisu. Jenomže během léta se část rodin vrátila zpátky domů. Pokračuje také migrace v rámci republiky, kdy se rodiny stěhují podle pracovních možností.
Ve školách je méně žáků z Ukrajiny
Ke poslednímu srpnu evidovalo ministerstvo vnitra ve Zlínském kraji 2 224 ukrajinských dětí ve věku mezi 6 a 15 lety. Vůbec nejvíc ve Zlíně (327) a ve Valašském Meziříčí (165). Do škol se vešli všichni zájemci. Jejich počet je nižší než počty evidovaných. Třeba v Meziříčí školy přijaly 112 žáků z Ukrajiny.
Zatímco růst cen energií dělá těžkou hlavu ředitelům škol, potažmo zřizovatelům, rodiče se budou muset vyrovnat s platbami za obědy nebo třeba družinu. U obědů přitom ceny rostly už v minulém školním roce. Cenu stanoví ministerská vyhláška, která počítá s dalším, zhruba dvacetiprocentním nárůstem.
„Jídelníček musí dodržovat doporučenou skladbu potravin, na tom nelze nic ošidit, protože jde o zdravý vývoj dětí,“ vysvětlila Francová. Nepochybně tak přibude rodin, pro které bude cena obědů neúnosná.
Školy jim ale umí pomoci. Programy typu „obědy pro děti“ už jsou ve Zlínském kraji dobře zavedené. Nabízí je několik organizací, včetně Zlínského kraje. Fungují na stejném principu. Peníze na obědy neposílají rodině, ale přímo škole. „S vyřízením příspěvku rodičům pomůžeme, zatím ho u nás využívá šest rodin,“ reagoval zástupce ředitele zlínské základní školy Křiby Pavel Růžička.
Zvedat se budou i poplatky za družinu
Ve škole mají k dispozici i kontakty na neziskové organizace, které nabízejí pomoc s pořízením školních pomůcek nebo třeba oblečení.
„Tento typ pomoci jsme dělali vždy,“ připomněl Růžička. „Šlo jen o pár dětí, ale zvládneme i zvýšenou poptávku. Je to samozřejmě práce navíc a ve volném čase, ale podstatné je, aby děti mohly normálně chodit do školy.“
Poplatky za družinu se budou lišit. Konkrétně škola ve Vsetíně-Rokytnici je zatím nechá na stejné úrovni, zlínská základní škola Křiby s navýšením počká až do ledna, aby se na rodiče nesesypalo všechno hned v září. Se zdražováním družin počítají také v Uherském Hradišti, Valašském Meziříčí či Kroměříži. Cena se bude odvíjet od toho, jak budou narůstat provozní náklady. Oslovené radnice zároveň ujistily, že zachovají systém podpory sociálně slabých rodin.
Přejít na distanční výuku by nyní školy zvládly velmi snadno, všichni ale doufají, že kvůli energetické krizi taková situace nenastane. Zřizovatelé škol se shodují, že pokud to nebude plošné nařízení vlády, sami k němu nesáhnou.
