Rodinný domek s velikou zahradou v klidné části Zlína. Uvnitř prostorná místnost plná křesel. Tak vypadá domovinka, kterou pro seniory ve městě už čtvrtý rok provozuje zlínská Charita.
"Udržet provoz je složité. Pobyt je placený a to některé lidi odradí," podotkla vedoucí Anna Gajdošíková.
"Doma bych byla sama. Tady se mi lépe plete, ve společnosti," říká spokojeně Amálie Foldynová ze Zlína.
domovinky pro senioryDenní stacionáře provozují charity ve Zlíně, Vsetíně a Uherském Hradišti. V Kroměříži taková služba chybí. Senioři dostávají od státu příspěvek na péči podle toho, jak jsou na ní závislí. Za ten si mají kupovat sociální služby. Zvykají si na to však jen velmi těžko. |
Podle ní zájem seniorů hodně opadl a domovinka po několika letech provozu zanikla. Později se ji pokusila vzkřísit i nezisková organizace Pečovatelská služba Kroměříž. I ta však pohořela.
"Když jsme vyšli vstříc seniorům a nastavili nízké ceny, tak jsem zase nesplňovali podmínky na přidělení dotací. A bez nich jsme domovinku v provozu udržet nemohli," ujasnila ředitelka Michaela Procházková.
Odkázáni na něčí pomoc
Domovinka ve Zlíně má denní kapacitu deset lidí. Určená je především pro ty, kteří jsou odkázáni na něčí pomoc a doma by přes den byli sami. "Často si senioři stýskají, že samota je na stáří nejhorší. My jim tady poskytneme péči a společnost," poznamenala Gajdošíková.
Na každý den je připravený jiný program. Kdo se ho účastnit chce, může. Kdo ne, dělá něco jiného.
Ačkoliv věkový průměr uživatelů zlínské domovinky přesáhl osmdesátku, nechybí v jejím vybavení rotoped nebo elektronické klávesy. A mnohé napovídá i obří televize. "Pořádáme tady filmové středy," vysvětluje Gajdošíková.
Domovinka ve Zlíně funguje ve všední dny od sedmi do čtrnácti hodin. "Zajišťujeme i odvoz, když je potřeba. Ale někteří senioři chodí pěšky nebo přijedou trolejbusem," říká Gajdošíková.
O možnostech, které domovinky nabízejí, se staří lidé obvykle dozvědí od svých příbuzných. Se zaplacením služby jim pomáhá stát takzvaným příspěvkem na péči.
"Je ale těžké říct, jestli je dostatečný. Navíc si senioři jen stěží zvykají, že mají za sociální služby platit. Příspěvek na péči většinou považují za zvýšení svého důchodu a kupovat si něčí pomoc prostě nechtějí," popisuje Gajdošíková.
Stejnou zkušenost mají i ve Vsetíně. I proto tam každým rokem pořádají Den seniorů. "Původně to byl jakýsi veletrh. Provozovatelé sociálních služeb tam měli své stánky a prezentovali se," říká vedoucí tamní charitní domovinky Jitka Zralá.
Později akce přerostla ve společenskou událost. Letošní ročník bude 11. listopadu.
