Věříme, že odchováme i mláďata rejnoků, říká ředitel zlínské zoo

Zlínská zoo otevřela Pavilon rejnoků, který nemá v Evropě obdobu. Návštěvníci mohou plující rejnoky hladit i krmit, pokud budou dodržovat jednoduchá pravidla. „Potravu z ruky si nasají, určitě nikoho nekousnou,“ ubezpečuje ředitel zoo Roman Horský.

Stačí ponořit ruku do vody a počkat, jestli rejnok připluje. Přesněji řečeno, až připluje. Protože šance, že se nechá pohladit, se blíží jistotě.

„Jsou to velmi sociální zvířata,“ tvrdí ředitel Horský. V sobotu dopoledne otevřel prvním návštěvníkům dveře nového Pavilonu rejnoků. Pavilonu, jaký nemá obdoby v celé Evropě.

Vaši rejnoci ale nejsou odchovaní v zajetí. Jak je možné, že jsou tak zvyklí na lidi?
Pocházejí z Rudého moře a v péči lidí jsou zhruba rok. Kdo ale sleduje dokumenty o přírodě, ten zná záběry, kdy člověk stojí v moři a rejnoci k němu připlouvají a plavou mu kolem nohou. Jsou to velmi sociální zvířata.

Zajímavosti o rejnocích

Samci a samičky
Z 20 rejnoků druhu maran indický (jinak také siba ománská) je 18 samiček a 2 samci. Jednoho z nich návštěvníci snadno poznají podle bílé tečky mezi očima.

Stáří a velikost
Jsou staří tři roky a v průměru mají 60 až 80 centimetrů. Ve volné přírodě se dožívají několika desítek let a dorůstají až 130 centimetrů.

Krmení
Návštěvníci dostanou každý den k dispozici 300 krmných dávek. Tvoří je především krevety. Ty se vsunou mezi prsty a ruka se ponoří do vody. Pokud má rejnok zájem, přistane na ní a potravu si nasaje. Kousnout neumí.

Pozor na náramky
Pokud chtějí návštěvníci do vody sahat, musí si umýt ruce a sundat šperky či hodinky. Největší obavy mají ošetřovatelé z oblíbených gumičkových náramků.

Mořská akvária
V pavilonu jsou také mořská akvária, která slouží jako biologické ukazatele čistoty vody. Například mořská sasanka na změny reaguje prakticky okamžitě.

Výměna vody
V hlavní a dvou záložních nádržích je 100 tisíc litrů mořské vody, aby bylo možné ji v případě nebezpečí okamžitě vyměnit.

Cena
Nový pavilon rejnoků vyšel na 25 milionů korun. Projekt se dolaďoval dva roky, od začátku stavby po otevření pak uplynulo 10 měsíců.

Kolik jich máte?
Dvacet, postupně ale počítáme se čtyřiceti rejnoky. Existují stovky druhů, ale my jsme schválně zvolili marana indického, který dorůstá v průměru zhruba 90 centimetrů, aby měl dostatek prostoru. Doufám, že se nám podaří i odchovat mláďata. Víme, že to je možné.

Kde se vzal nápad postavit pavilon, v němž mohou návštěvníci hladit ryby?
Před lety jsem to viděl v jedné zahradě daleko odtud. Úplně mě to uchvátilo a od té doby jsem to nosil v hlavě. Stavět jsme začali loni, ale ve skutečnosti jsme pavilon připravovali už od roku 2011, jen projekt vznikal dva roky.

Tím, že mohou lidé rejnoky krmit a sahat na ně, dostávají obrovskou důvěru. Neublíží jim?
To je složité. Hodně lidí mě od toho zrazovalo. Ale já věřím, že návštěvníci budou respektovat naše pravidla a budou krmit jen tím, co jim připravíme. Pak není důvod, aby si to nemohli užít. Snad se potvrdí, že prostředí vychovává a že lidé ocení, jak moc jim věříme.

Jaká jsou ta pravidla?
V pavilonu jsou umyvadla, aby si každý, kdo chce do vody sahat, mohl umýt ruce. Také musí sundat všechny prsteny, náramky, hodinky. Na ruce nesmí nic zůstat. To je velmi důležité, kvůli čistotě a složení vody. Když budou rejnoky krmit, tak jen tím, co jim připravíme, tedy převážně krevetami.

A nemohou naopak rejnoci ublížit lidem?
Nemohou. Potravu z ruky si nasají, určitě nikoho nekousnou.

Letos je to druhá premiéra v zoo. Jeden unikát jste představili už v létě. Jak jste s japonskou zahradou spokojeni?
Vlastně to nebyl úplně náš záměr, ale stalo se, že je to největší zahrada svého druhu v zemi. A z ohlasů víme, že se líbí. Lidé v ní odpočívají a sbírají inspiraci.

Do budoucna chystáte třeba safari. Kdy to bude?
Na to je ještě brzy, to si zatím nechám pro sebe. Teď ale budeme pracovat na expozici aligátorů, která vznikne v americké části.

Rejnoci dorazili do Zlína z Nizozemska na začátku září (více zde):

3. září 2014