Fasáda u vstupních dveří se drolí a celkově působí zámek v Přílepích zanedbaným dojmem. Během dvou let se ale znovu vyloupne do krásy.
Rekonstrukci předcházela tříletá kampaň, která vrátila zámek do povědomí lidí a dost možná napomohla i tomu, že obec uspěla se žádostí o dotaci z programu na oživení brownfieldů. V konkurenci 53 projektů byla mezi desítkou vítězných a získala 15 milionů korun. Další část financování oprav tvoří desetimilionová bezúročná půjčka.
„Na účtech máme slušnou rezervu, ale nechceme omezovat další investice,“ vyjmenovává starostka Přílep Ivana Sehnalová.
V zámku bude po opravě kulturní sál, knihovna s čítárnou nebo kanceláře obecního úřadu. Za deset let, až uplyne ochranná lhůta pro přidělenou dotaci, může část zámku sloužit také komerčním účelům. V obci s tisícovkou obyvatel se tak nabídne prostor třeba pro ordinaci lékaře, kadeřnictví či kavárnu.
Ještě před pár lety byl přitom zámek na prodej. Zájemců bylo několik, diskutovalo se využití pro sociální či zdravotnickou oblast. Žádný z nápadů se ale nerealizoval a obec rozhodla, že objekt využije sama. Začala tím, že zorganizovala setkání rodáků.
Když byla v zámku porodnice, přivedli tady na svět zhruba 21 tisíc dětí. Zhruba šest stovek z nich se v roce 2018 na místo vrátilo a Přílepy jsou díky tomu uvedené v České knize rekordů jako obec s největším počtem lidí narozených na zámku. V rodném listě má obec zapsanou například fotbalový reprezentant Zdeněk Grygera, bývalý senátor Zdeněk Janalík nebo někdejší trenér zlínských fotbalistů Bohuslav Páník.
Akce měla velký ohlas, byla to také zcela ojedinělá možnost prohlédnout si zámek uvnitř. Běžně je totiž nepřístupný. Zároveň vznikla i veřejná sbírka, která už přesáhla půl milionu korun. Využít ji chtějí na vnitřní vybavení. „Aby lidé viděli, co konkrétního jsme za jejich peníze koupili,“ vysvětlila Sehnalová.
Zámek nechal postavit šlechtický rod Seilernů jako své venkovské sídlo v roce 1852 na místě bývalé středověké tvrze. Tu dnes připomíná jen část sklepení. „Ve stejné době stavěli taky zámek v nedalekých Žeranovicích, obě budovy jsou dobře dochovaným příkladem venkovské architektury té doby,“ podotkl historik holešovského městského úřadu Karel Bartošek.
Zbylo v něm jen málo věcí, kterých se původní majitelé dotýkali. „Cenné je schodiště a zábradlí,“ zmínil Bartošek. Původní jsou i vstupní dveře. Hraběnka Terezie Seilernová přitom zámek užívala až do konce války. Zařízení se ale nedochovalo. „Různé věci byly předány muzeu v Holešově, něco zabavila a odvezla ruská armáda,“ stojí v obecní kronice.
Než potom v roce 1955 otevřeli zámeckou porodnici, interiér kompletně přestavěli a z boku budovy přidali výtahovou šachtu.
Začínal tady profesor Pilka
Od roku 1960 tady jako začínající lékař působil i Ladislav Pilka, pozdější profesor a průkopník umělého oplodnění, který zemřel v roce 2014.
Právě přílepská éra nasměrovala jeho kariéru. „Marně jsem si lámal hlavu, jak se odtud dostat. Napsal jsem nejméně stovku výpovědí, ale ředitel je házel do koše. Postupně mi došlo, že tady nemůžu jen tak tvrdnout, tak jsem si udělal atestaci z gynekologie,“ vzpomínal Pilka v knize Elita české medicíny.
Do Přílep se několikrát vrátil. Lidé jej vídali procházet se parkem, který zámek obklopuje. Z historického hlediska je velmi cenný a obec se pustila i do jeho obnovy. V první etapě ošetřili a označili informačními cedulemi všechny vzrostlé stromy. Vybudovali dětské hřiště, přibyla knihobudka, lavičky a množství kvetoucích keřů a květin.
Porodnice byla v provozu do poloviny 80. let, zanikla s rostoucími nároky na prostor a vybavení zdravotnických zařízení. Dalších deset let ještě zůstávala v provozu gynekologická ambulance, to ale bylo naposledy, kdy měl zámek využití.
Vnitřní dispozice se budou měnit i teď, výtah ale zůstane a zajistí bezbariérový přístup. Už loni obec dokončila opravu střechy za šest milionů, jejíž konstrukci ničila dřevomorka.
