Přišli zde na svět šampioni Velké pardubické, včetně toho posledního z loňského roku, valacha Sacamira. Bohatá historie je ale u konce. Majitelé hřebčína loni v únoru odvezli koně s tím, že je jejich chov neekonomický, zhruba po roce nyní na webových stránkách uvedli, že je to definitivní.
„Chov anglického plnokrevníka v Napajedlích skončil a není naděje na jeho obnovu,“ píší na stránkách hřebčína.
Vlastníkem je společnost Sygnum, jejímiž jednateli jsou Miroslava Kotačková a Antonín Sieklík. S médii dlouhodobě nekomunikují. Toto je po delší době jejich vyjádření. Vysvětlují v něm mimo jiné, jak nerentabilní chov byl a jak nákladná je péče o anglického plnokrevníka, což je plemeno chované jen pro dostihy.
„Držení dostihového koně je proto výsadou movitějších lidí, kteří ale v současné době nakupují koně hlavně na dražbách v západní Evropě, kde mají výběr ze stovek koní. Českým chovatelům klienti ubývají,“ konstatují majitelé hřebčína.
Podle nich se řada vlastníků rozhodla koní zbavit, nebo neplatili za jejich ustájení. Zmiňují, že připouštěcí poplatky jsou tak nízké, že si plemenný hřebec „nevydělá“ ani na své náklady. Na rozdíl od státních hřebčinců navíc Napajedla nedostávala dotace. Ještě v roce 2019 tam chovali přes sto koní, předloni už to nebyla ani polovina. Náklady na provoz přitom rostly. Nakonec měli zvířata prodávat za symbolické ceny anebo je nabízet dokonce zdarma.
Vlastníci hřebčína si chtěli už dříve pomoci tím, že by v části pastvin postavili bytovky, z nichž by pak měli zisk, jímž by chov dotovali. Napajedelští zastupitelé ale loni na podzim neschválili potřebnou změnu územního plánu.
Areál může po opravě sloužit potřebám města
Podle vlastníků zůstanou budovy hřebčína nevyužívané, nebo se pro ně najde nové využití. Plánují jejich opravu. „Po citlivé rekonstrukci by v Napajedlích mohly vzniknout prostory pro služby, aby areál sloužil potřebám města,“ navrhují.
Se starostou Napajedel Robertem Podlasem o tom ještě nemluvili. „Jakékoliv další jednání s majiteli je pro město akceptovatelné, protože pro nás pořád budou dobrým sousedem. Jejich pozemkové zisky jsou tak výrazné, že je nemůžeme přehlížet,“ reagoval. „Pro mě je jedna z nejhorších variant, že tam zůstanou prázdné travnaté plochy,“ doplnil.
Ukončení chovu považuje za nenahraditelnou ztrátu pro město. Otázka je, jestli se dal zachránit. „Na jedné straně máte stanovisko Sygnumu, na druhé informace od jiných chovatelů, kteří říkají, že to je ufinancovatelné. Nedokážu to posoudit,“ přiznal Podlas.
Poslankyně za ANO a někdejší ředitelka hřebčína Margita Balaštíková si myslí, že stát v tomto případě neměl privatizovat. A když to udělal, měl chov více podporovat. „Vyčítám i organizacím, které na to měly vliv, že nic neudělaly. Když koně ‚vyrobíte‘ za 200 až 250 tisíc a prodáte za 60 tisíc, tak je to vyloženě ztrátové,“ zdůraznila Balaštíková.
V poslední době působili v Napajedlích tři plemenní hřebci a několik chovných klisen s hříbaty. Hřebčín poskytoval i ustájení pro chovné klisny drobných chovatelů a odchov jejich hříbat.
Dostihy bez koní z Napajedel budou smutnější, říká šéf pardubického závodiště |
„To je obrovský problém,“ konstatoval Ladislav Nagy, který je členem prezidia Jockey Clubu i prezidentem Českého svazu chovatelů plnokrevníka a majitelů dostihových koní. „V posledních letech registrujeme úbytek chovných klisen a narozených hříbat. Zavření největšího a nejslavnějšího tuzemského hřebčína tuto situaci nezlepší.“
Podle Nagyho se to na dostihovém provozu neprojeví bezprostředně, ale spíše až v budoucnu. Konec hřebčína považuje za obrovskou ztrátu, nicméně doufá, že ještě může pokračovat. Poptávka po koních z Napajedel je stále velká.
Řeší se i památková ochrana
Advokát Aleš Martínek, který je autorem petice za záchranu hřebčína, naproti tomu míní, že vyjádření majitelů je pouze účelové. „Je to snaha, aby je veřejnost a instituce vnímali jako někoho, kdo není hrobníkem hřebčína a chovu, ale kdo vymýšlí za mne nesmyslný krok k tomu, aby měl hřebčín další využití. Nevím ale k čemu a jak by se ve stájích dělala nějaká rekonstrukce, jsou to budovy s vysokými stropy a tak dále,“ prohlásil Martínek.
Petici, která mimo jiné požaduje, aby se stal hřebčín kulturní památkou, což řeší ministerstvo kultury, již podepsalo kolem 40 tisíc lidí. Obrací se i na poslance a ministerstvo zemědělství.
„Areál hřebčína v Napajedlích má velkou historickou hodnotu a stále je tradiční a uznávanou značkou. Nelze však majitele areálu nutit nadále chovat koně, jelikož jde o soukromý subjekt. Veřejným zájmem nicméně je, aby měl hřebčín památkovou ochranu,“ sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
