Jeho majitelé chov koní kvůli ekonomickým potížím utlumili a rádi by pozemky zastavěli bytovkami, aby z nich mohli mít nějaký zisk. Avšak to se nelíbí vedení města ani veřejnosti, která pod petici za záchranu hřebčína, jenž je nejstarším tuzemským chovem anglických plnokrevníků, dala už přes dvacet tisíc podpisů.
„Upřednostňuji řešení zkusit hřebčín zachovat, je to historický klenot. Takových věcí ve městě nemáme mnoho,“ upozornil napajedelský starosta Robert Podlas. Pokud by hřebčín skončil, přišlo by podle něj město o svoji chloubu.
Klíčové ovšem bude, jak se k tomu postaví zastupitelé. Podlas už dříve avizoval, že je spíše optimista. Tedy, že většina zastupitelů návrh na pořízení změny územního plánu neschválí. Teď je opatrnější. „Nechci to zakřiknout. Je to osobní rozhodnutí každého zastupitele,“ naznačil Podlas.
Zachovejte hřebčín, žádají lidé v Napajedlích. Chov plnokrevníků je ohrožen |
Zastupitelé se záměrem pořídit změnu územního plánu souhlasili už v roce 2019. Navrhovala to firma Sygnum, která je majitelem hřebčína. Během čtyř let ale nebyl návrh na změnu zpracovaný, aby o něm mohli zastupitelé definitivně rozhodnout. Podobně jako o několika dalších změnách.
„Cítili jsme proto, že by bylo korektní, abychom se k těmto návrhům vrátili a projednali je v novém zastupitelstvu znovu,“ sdělil Podlas.
Ve hře jsou dvě stovky bytů
Zástupci společnosti Sygnum situaci dlouhodobě nekomentují. Její jednatelka Miroslava Kotačková před několika lety prezentovala vedení města záměr postavit na výbězích bytové domy. Mohlo by jít o domy s více než dvěma sty byty. Díky tomu by firma získala zdroje na ztrátový provoz hřebčína. V něm by pak zůstaly pouze zimní stáje a koně by se na pastevní sezonu přestěhovali do jiné lokality.
Společnost letos v únoru odvezla koně a chov anglických plnokrevníků je vážně ohrožený. Právník Aleš Martínek proto zorganizoval petici za jeho záchranu, podle jeho slov ji podepsalo už více než dvacet tisíc lidí. A další budou přibývat. Chtěl by rovněž vystoupit na středečním jednání napajedelského zastupitelstva. „Požádal jsem o veřejné slyšení na základě zmocnění od občanů. Doufám, že dostanu prostor se k tomu krátce vyjádřit,“ věří Martínek.
Petice žádá, aby město nesouhlasilo se změnou územního plánu, ale například i to, aby byl hřebčín vyhlášen kulturní památkou. Pak by jeho stavební změny museli schvalovat památkáři. O tom aktuálně rozhoduje ministerstvo kultury. „Správní řízení pokračuje,“ uvedla mluvčí resortu Ivana Awwadová.
Do věci se vložil už i ministr zemědělství Marek Výborný. „Nyní je třeba jednat s městem, aby bylo zřejmé, že zůstane nezměněný územní plán. Protože celý areál má kulturně historickou, ale i sportovní a plemenářskou funkci. Jsem připraven pomoci,“ prohlásil před pár dny ministr zemědělství.
Do boje o záchranu napajedelského hřebčína se vložil ministr zemědělství |
Starosta Napajedel ovšem řekl, že ho telefonicky kontaktovala jen kancelář ministra. S Výborným nehovořil. Pokud zastupitelé odmítnou záměr na změnu územního plánu, bude to znamenat významný krok k záchraně hřebčína. Ne však rozhodující. Podle Podlase má věc dva aspekty: jedním je změna územního plánu, druhým fungování samotného hřebčína, který vznikl už v roce 1886.
„Vzájemně se to ovlivňuje, ale nebude to záruka, že se tam koně vrátí. Bohužel,“ konstatoval. „V tuto chvíli by to byl docela významný signál ze strany města k zachování hřebčína,“ domnívá se Martínek v případě, že zastupitelé změnu odmítnou.
Petice za záchranu pokračuje
V petici chce ale bez ohledu na to pokračovat. Více než dvacet tisíc podpisů považuje za úctyhodný počet. „Ukazuje to, že společnosti na hřebčínu záleží,“ je přesvědčený Martínek.
V posledních letech působili v Napajedlích tři plemenní hřebci a několik chovných klisen s hříbaty. Hřebčín poskytoval také služby chovatelům odjinud, patřilo mezi ně připouštění a odchov klisen a hříbat. Díky tomu spatřili světlo světa také šampioni Velké pardubické.
Z Napajedel odvezli koně, budoucnost chovu anglických plnokrevníků je nejistá |
„Situace v napajedelském hřebčíně mi trhá srdce,“ podotkl bývalý dlouholetý ředitel Hřebčína Napajedla Zdeněk Hlačík. „Prožil jsem tam větší část svého aktivního věku, tedy třicet let a dalších sedmnáct. Vždycky jsem chtěl bydlet co nejblíž hřebčínu, až půjdu do důchodu, ale teď bych radši bydlel někde dál,“ dodal.
Prezident Jockey Clubu ČR Josef Bečvář zmínil, že útlum hřebčína, s jehož majiteli se před časem setkal, je znatelný deset let. Chov anglického plnokrevníka se však decentralizoval, funguje ve Střelicích i Vlachovicích. „Podle tvrzení majitelů hřebčína hledají další řešení, ať již přímým provozováním, nebo poskytnutím areálu podnájemci, který by zde na vlastní náklady dále pokračoval s činností hřebčína,“ řekl Bečvář.
3. ledna 2017 |
