Jsou poslední ročník, který se vyhne povinné maturitě z matematiky, a zároveň první, na kterém se bude testovat, jak ji učit jinak - a snad i lépe. Z předmětu, kterému se část středoškoláků obloukem vyhýbala, má být napříště pevná součást maturity. Než k tomu dojde, musí se změnit způsob výuky.
„Nejde jen o počítání, ale o logické myšlení, princip, jak člověk uvažuje,“ řekl ředitel Integrované střední školy ve Valašském Meziříčí Petr Pavlůsek. A právě to se musí do hodin matematiky dostat.
„Čtyři roky, které do první povinné zkoušky z matematiky zbývají, využijeme právě ke změně výuky,“ uvedla ministryně školství Kateřina Valachová poté, co změna prošla Poslaneckou sněmovnou.
První povinná maturita z matematiky je naplánovaná tak, aby se týkala letošních osmáků. Ti budou maturovat už ze tří povinných předmětů - češtiny, cizího jazyka a matematiky. Ke společné, tedy státní části bude dál patřit i školní. V té budou studenti volit předměty jako dosud.
Některé obory dostanou výjimku
Výjimku dostanou umělecké obory, na které se dělají talentové zkoušky, jejich maturanti se tedy mohou matematice vyhnout. O totéž usilují také zdravotnické či pedagogické školy.
„Máme jen minimální počet hodin matematiky, a kdybychom jich měli zavést víc, bylo by to na úkor odborných předmětů. To je přeci nesmysl,“ reagoval ředitel zlínské Střední zdravotnické školy Hynek Steska.
Podobně argumentují i pedagogické školy. Třeba budoucí učitelky ve školkách musí k běžným předmětům zvládnout hodiny pedagogiky nebo hry na hudební nástroj. „Znamená to radikální změny ve vzdělávacích plánech u oborů předškolní a mimoškolní pedagogika. Musíme najít hodiny navíc,“ poznamenala předsedkyně Asociace středních pedagogických škol Romana Studýnková.
Naopak gymnázia a technické školy se povinné zkoušky neobávají. Jedni na ni mají dostatek hodin, druhým se prolíná většinou předmětů. Například zlínská průmyslovka loni hlásila u maturit z matematiky úspěšnost 94 procent.
Že by mohla povinná matematika odradit část budoucích studentů a odvést je na učební obory, si ředitelé škol ve Zlínském kraji nemyslí. „Můj osobní odhad je, že to budou jednotky procent,“ naznačil krajský radní odpovědný za školství Petr Navrátil.
Přijímačky budou 15. dubna, pro osmiletá gymnázia 18. dubna
Příští ročník bude přelomový také proto, že školy začnou definitivně nabírat studenty podle jednotných přijímaček (více zde). Ty se letos už druhým rokem testují a pro Zlínský kraj v tom nebude žádný rozdíl. Jednotné přijímačky dělaly školy už řadu let, poslední dva roky jsou všechny státní školy v regionu zapojené do pilotního ověřování těch státních.
Letošní zájemci o maturitní obory je budou psát 15. dubna, pro osmiletá gymnázia platí termín 18. dubna. I když žáci posílali přihlášky na dvě školy, testy napíšou jen jednou, výsledky si školy předají mezi sebou.
I letos se ukázalo, že většina ze 4 791 deváťáků touží po maturitě. Vyšší počet přihlášek hlásí obě zlínská gymnázia, stejně jako školy v Uherském Hradišti, Kroměříži nebo Holešově. Vsetínské gymnázium eviduje zhruba stejný počet zájemců.
Zároveň ale narostl zájem o techniku, zdravotnické školy, chemickou průmyslovku v Otrokovicích nebo kroměřížskou veterinární školu. Ta láká zájemce z celé Moravy a v posledních letech i ze Slovenska.
Tradičně hůř jsou na tom učební obory. Jejich vyhlídky zlepšují druhá a další kola přijímacího řízení, do značné míry totiž platí, že mladí nejprve zkusí střední školu, a až když je nepřijme, hledají místo na učilišti. Ti, kteří poslali přihlášku přímo, často volili strojírenské obory.
„Vyplácí se spolupráce se základními školami, jejich žáci chodí k nám do dílen a vidí, co který obor obnáší. Letos se hlásí třeba sedmadvacet obráběčů kovů, což je dost,“ uvedl ředitel Střední školy Josefa Sousedíka ve Vsetíně Josef Slovák.
