Dvě budovy poblíž cesty v areálu zemědělského družstva v Pravčicích slouží jako zázemí pro unikátní zemědělskou expozici. Její prohlídka slibuje mimořádnou exkurzi do historie, pořádný kus nostalgie a exponáty, které by mohlo závidět lecjaké velké technické muzeum.
Tyto poklady tu shromáždil Josef Netopil, dlouholetý předseda pravčického družstva. Muzeum zemědělské techniky našich dědů dával dohromady desítky let. A v poslední době expozici ještě výrazně rozšířil.
„Dá se říct, že sbírka je výsledkem celoživotní vášně,“ líčí Netopil.
O zemědělské stroje se zajímal odjakživa a smutnil nad každým, který dosloužil a měl se vyhodit. Mlátičky, vozy, traktory, ale i staré vidle začal zachraňovat, až jimi naplnil celý bývalý kravín. Prostřednictvím muzea před sedmi lety začal tuto techniku ukazovat veřejnosti.
Nyní mohou lidé exponáty obdivovat na tisíci metrech čtverečních. Co uvidí?
„Je tam vlastně skoro všechno,“ usměje se sběratel.
Sbírka není omezena jen zemědělskými nástroji, ale k vidění jsou i ukázky nejrůznějších starých řemesel. Tak například ženy mohou obdivovat mandl z dob Rakouska-Uherska, muži pamětníci si zase zavzpomínají, na jakých motocyklech jezdili v šedesátých letech minulého století.
K vidění je třeba stolařská prvorepubliková linka nebo v podstatě kompletní řeznictví z téhož období. Zajímavostí bude pro hosty i návštěva šlechtitelského koutku zemědělských plodin. Jde o vzpomínku na stanici ve Staré Vsi z roku 1920.
„Měla skvělé renomé, produkty se odsud vyvážely i do ciziny, navštěvovali ji nejvyšší státní představitelé,“ zmiňuje Netopil.
Některé exponáty mu nanosili lidé, kteří techniku vyřazovali, jiné aktivně získal.
Muzeum zemědělské techniky v PravčicíchMuzeum zemědělské techniky našich dědů je pro zájemce přístupné každý všední den od 8 do 16 hodin. Lidé je mohou navštívit i v sobotu, je ale vhodné předem zavolat na číslo 573 350 078. Kontakty a všechny důležité informace najdou lidé na webových stránkách muzea. |
„Máme tu třeba kočár z roku 1870, pohřební vůz a samozřejmě traktory, mlátičky, stroje na povřísla,“ popisuje zemědělec, který každý z exponátů dokáže detailně popsat.
„Samochodný samovazač je unikát, který už možná nikde jinde neuvidíte. Zkoušeli jsme ho a funguje výborně. Snopy krásně padaly mezi koly.“
S exponáty by se ještě dnes dalo hospodařit
A mimochodem – vystavované exponáty nejsou žádná veteš, prakticky všechny jsou plně funkční. Ještě dnes by se s nimi dalo v případě potřeby hospodařit. A čas od času je také při dožínkových slavnostech muzeum předvede přímo v akci. Lidem však nabízí i vzpomínky a poučení.
„Staří lidé si tady i popláčou, naopak děti už mě kolikrát dostaly do úzkých, tak zvídavé měly dotazy,“ vypráví devětasedmdesátiletý Netopil. Přijde mu ovšem trochu líto, že do muzea častěji nezavítají žáci zemědělských škol.
„Je to pro mě docela smutné, protože by to určitě mohlo posílit vztah k oboru, který dělají. Prohlédli by si tu věci, které asi nikde jinde neuvidí,“ upozornil.
