Další návštěva medvěda se už obešla bez škod.
„Je to přirozené chování medvědů. Neví, že lidi ty ovce, které strhl, odklidili, a tak se vrací,“ vysvětluje odborník na medvědy Michal Bojda z Hnutí Duha.
Ohrady totiž byly při další chlupáčově návštěvě prázdné. V neděli zvíře nejspíš přilákaly včelí úly, na ovce zaútočil zřejmě proto, že byly nablízku. Myslivci i ochranáři se totiž shodují, že před zimou jde medvěd primárně po cukru. Zajímá ho tedy přezrálé ovoce a včelíny.
„Případ, kdy by usmrtil hospodářská zvířata, to se skutečně dlouho nestalo,“ potvrdila zooložka CHKO Beskydy Dana Bartošová. I na slovenské straně hranice, odkud medvěd s největší pravděpodobností přišel, se to stane jen zřídka.
Otázkou je, kolik medvědů se po Zlínském kraji pohybuje. Jeden, zhruba tříletý se toulal po Valašsku a Zlínsku v polovině září. Zachytila jej fotopast ve Vysokém Poli a lidé jej natočili i u Doubrav na Zlínsku.
Na Jasence teď byl přibližně stejně starý medvěd. Dá se předpokládat, že je to stejné zvíře. Ani vzdálenosti míst, na kterých se objevil, totiž nejsou tak velké, aby je nemohl překonat. „V neděli byl na Horní Jasence a potom na Bystřičce. To mohl přejít bez potíží,“ potvrdil Bojda.
Ačkoliv se zvíře pouští až k lidským obydlím, chová se plaše. Na Bystřičce rozbilo úl, ale med v něm zůstal. Zřejmě proto, že medvěda něco vyrušilo.
Stejně tak ale může jít o víc zvířat podobného věku. Zmapovat medvědy je totiž problém. Porovnávat se dají náhodně pořízené fotografie nebo záběry z fotopastí, a stopy.
Ochranáři zajistili stopu o šířce asi dvanácti centimetrů, která odpovídá velikosti současného tuláka. Jenomže medvědi stejného stáří mají i podobnou váhu a rozměry tlapy. Pokud by jich bylo víc, stopy jsou prakticky nerozlišitelné.
Kromě toho ale odborníci zajistili v Javorníkách i jednu o poznání větší stopu. Tento medvěd ale žije, jako naprostá většina, skrytě a nepouští se k lidským obydlím. Zato čas od času vyžere krmeliště myslivcům, kteří lákají zvěř na kukuřici a jablka.
Podle odborníků není důvod k panice, lidé by jen měli v lese dodržovat jednoduchá pravidla. Především o sobě dát vědět. Pokud se pustí mimo cestu, do mlází, kde nemají dobrý výhled kolem sebe, měli by vydávat zvuky. Stačí běžný hovor.
„To je zvuk, který do lesa nepatří a medvěd ho rozpozná. Nepředpokládám, že byl zvědavý a šel se podívat,“ ujišťuje Bojda.
V běžnou denní dobu navíc šance na setkání klesá, rizikové období je brzy z rána a večer.
