Zahajují v tradičním termínu, bez zpoždění, nutnosti nošení respirátorů a dalších omezení. Po dvou letech poznamenaných covidem provozovatelé památek ve Zlínském kraji vyhlížejí opět vydařenou sezonu. Úplně obyčejná ale nebude, na většině památek totiž přichystali řadu novinek a speciálních akcí.
„Těšit se můžete na květinové výstavy v Buchlovicích, na oblíbené noční prohlídky na Buchlově, kostýmované hudebně laděné prohlídky ve Vizovicích či na koncerty v Květné zahradě v Kroměříži,“ vyjmenovala mluvčí kroměřížského pracoviště Národního památkového ústavu Dagmar Šnajdarová.
 |
Většina z těchto památek se lidem letos poprvé otevřela o uplynulém víkendu.
Například na návštěvníky vizovického zámku čeká jedna novinka hned na základním prohlídkovém okruhu.
„Mohou obdivovat portrétní miniaturu v koženém cestovním pouzdře představující barona Rüdigera Stillfried-Ratenitz, příslušníka rodu Stillfriedů, vlastnícího vizovický zámek od roku 1838,“ vyzdvihla Šnajdarová.
Ve Vizovicích také nechají zájemce nahlédnout pod ruce řemeslníků. Během jara budou moci sledovat restaurování velkých rokokových kachlových kamen přímo v ložnici hraběte. Novinkou je i otevření privátního okruhu a zámecké kaple v sobotu dopoledne, kdy se konají svatební obřady.
Buchlovice lákají na květinovou podívanou
Na velkou květinovou podívanou zase láká zámek Buchlovice s přilehlým parkem. Jednou z největších výstav bude Tulipománie, která je v plánu na velikonoční svátky a ukáže netradiční vazby a aranžmá z tulipánů a dalších jarních květin. Letošní sezonní výstavou bude od července do října téma slavností z grafické sbírky Berchtoldů.
Pozdně barokní Květná zahrada v Kroměříži nabídne kromě červnového Víkendu otevřených zahrad i koncerty či Letní hudební akademii.
Sezonu plnou novinek minulou sobotu zahájil také holešovský zámek. „Starý prohlídkový okruh se rozšířil o hraběnčinu ložnici, společenskou místnost a lovecký salonek a na prázdniny k nabídce přibude zbrusu nový prohlídkový okruh zámeckou zahradou a hvězdárnou,“ informovala Dana Podhajská z Městského kulturního střediska v Holešově.
Novým tahákem pro turisty je i čerstvě zrekonstruovaný zámek Kinských ve Valašském Meziříčí. „K hlavním návštěvnickým lákadlům bude patřit moderní stálá expozice o vztahu člověka a přírody, která vsází na multimediální vychytávky a další současné trendy ve výstavnictví,“ zmínil Jiří Koňařík z Muzea regionu Valašsko, jež má zámek ve správě.
Obrazy, lodičky i hollywoodská hvězda
Na Arcibiskupském zámku v Kroměříži se zahájení sezony po dvou letech opět shoduje s termínem pouti u sv. Mořice. Termínově vychází na tento pátek a návštěvníkům hned na úvod nabídne nevšední zážitek. V době od 14 do 16 hodin se totiž do zámku dostanou průchozí chodbou od kostela sv. Mořice přes Arcibiskupské gymnázium a Mlýnskou bránu za doprovodu biskupských manů.
„V tento den také začínají prohlídky jarně vyzdobenými reprezentačními sály. Ve výzdobě nebudou chybět nejen jarní květy a svěží barvy, ale budou do ní decentně zakomponovány i velikonoční symboly,“ přiblížil ředitel správy zámku a zahrad Jiří Uhlíř.
Na hosty zámku letos čeká velký výběr prohlídkových okruhů, z nichž některé mohou projít s průvodcem a některé individuálně.
„Začátkem sezony bude opět do prohlídkového okruhu zařazen již restaurovaný takzvaný letní byt a od června připravujeme také zpřístupnění zámecké obrazárny,“ popsal Uhlíř. „V průběhu roku se chystáme otevřít nový okruh Za sbírkami a uměním ve druhém patře zámku,“ naznačil.
Zámek s Podzámeckou zahradou budou dějištěm řady kulturních akcí.
K vrcholům sezony bude patřit červencové divadelní představení s hollywoodskou hvězdou Johnem Malkovichem, ale také například květnová Zahradní slavnost, kdy v Podzámecké zahradě vystoupí Bratři Ebenové, Dasha s Epoque Quartet a Moravské divadlo Olomouc zahraje Sluhu dvou pánů.
Na návštěvníky čekají i projížďky na lodičkách po Dlouhém rybníce či jízdy kočárem. Novinkou je i možnost stáhnout si aplikaci, která zájemce provede po takzvané staré zahradě. „Věříme, že se postupně začnou do zámku ve větším počtu vracet školní kolektivy i zahraniční turisté, jejichž absenci jsme v posledních dvou letech pocítili výrazně,“ přeje si Uhlíř.
Nezvýšení vstupného? Bonus za covidové časy
Na sezonu bez omezení se těší i na nejnavštěvovanější zřícenině v kraji, hradu Lukově. Už od minulého víkendu jsou k dispozici všechny expozice, včetně nové stálé výstavy Legenda o záchraně hradu ve vstupní věži.
„Ukazuje takřka čtyřicet let záchranných prací na hradě,“ zmínil předseda hradního spolku Jiří Holík. „Původně jsme ji měli nachystanou už na loňský rok, ale situace neumožňovala ji otevřít.“
Další novinkou je žabí stezka, která vznikla pod dolním hradem a přibližuje přírodní zajímavosti.
Důležitou zprávou je, že navzdory aktuální situaci většina památek nepřistoupila k výraznějšímu zdražování vstupného. Mírně vzrostou ceny spíše na dílčích okruzích. Podle provozovatelů to má být bonus pro návštěvníky po náročném covidovém období.
„Dva roky jsme to tu lidem nemohli ukazovat v plné kráse, tak jim to chceme vynahradit,“ vysvětlil správce lukovského hradu. „Jediné, kde ceny zřejmě půjdou nahoru, je občerstvení. To bohužel zdražuje, aniž bychom to mohli ovlivnit.“
Na Buchlov se vrací moravský Herkules V čase baroka nebývalo zvykem, aby se urození muži nechávali zpodobnit bez šatů. Leopold, hrabě Otislav z Kopenic, ale učinil výjimku a na rozměrném plátně se nechal namalovat polonahý společně se lvem. Obraz od neznámého autora z období kolem roku 1750, jenž dlouho visel kvůli špatnému stavu bez povšimnutí poblíž vstupní haly do hradu Buchlov, prošel náročnou obnovou a zařadí se k atrakcím nové návštěvnické sezony, která začíná právě dnes. Zrestaurované dílo vykresluje v nadživotní velikosti Leopolda Otislava z Kopenic, jemuž se pro jeho fyzickou sílu přezdívalo moravský Herkules. Obraz má pohnutou historii. I když je plátno součástí hradních sbírek už od druhé poloviny 20. století, až donedávna jej návštěvníci i zaměstnanci hradu míjeli spíš bez povšimnutí. „Obraz byl temný, téměř do černa, zkrátka neupoutal,“ přibližuje kastelán Rostislav Jošek. „Lidé si poblíž nazouvali na boty ochranné návleky a jen málokdo se u nevýrazného díla zastavil.“ Sám kastelán přiznal, že ani on netušil, v jaký umělecký klenot se po zrestaurování promění. „Dnes je ale všechno jinak a jsme nesmírně šťastni, že se obnova obrazu povedla,“ libuje si. „Nechali jsme pro něj vyrobit i speciální rám a našli nové a důstojné místo. Čestné místo získal v barokní ložnici.“ Kromě neobvyklého tématu udivuje i rozměr obrazu. „Měří dva metry, což z něj po zrestaurování dělá nepřehlédnutelné umělecké dílo,“ uvedl kastelán. Kromě moravského Herkula či Samsona, jak se obrazu také někdy přezdívá, patří mezi buchlovské magnety především unikátní sbírka obuvi. „Tento zcela výjimečný soubor pochází z majetku knížecího rodu Berchtoldů, kteří nashromáždili boty z celého světa,“ přibližuje kastelán hradu Rostislav Jošek. „Sbírka se na hrad vrací po šestašedesáti letech, až dosud patřila k významným expozicím Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.“ K vidění budou třeba dětské boty ušité z tulení kůže, jež si Berchtoldové nechali přivézt ze Sibiře, či tradiční asijská obuv z hedvábí známá jako „zlatý lotos“. „Zajímavostí těchto ručně ušitých botiček je jejich miniaturní velikost, která měla dámám zmenšit chodidla,“ přibližuje mluvčí Národního památkového ústavu v Kroměříži Dagmar Šnajdarová. Mezi novými exponáty budou i střevíčky šlechtičen z 19. století. „Vůbec nejstarším kouskem sbírky je dámský vyšívaný pantoflíček, jenž pochází nejspíš z roku 1610 a mohla ho tudíž nosit některá z urozených dam z rodu Zástřizlů,“ uvedla Šnajdarová. Stejně jako před rokem budou i novou návštěvnickou sezonu provázet ozvěny řemeslnických prací. Ty letošní si vyžádají nejméně dvacet milionů korun a týkají se střechy a stropů hospodářského křídla na druhém nádvoří. V dubnu proto bude otevřeno pouze o víkendech a velikonočních svátcích. Ve všední dny se hrad zavře včetně celého areálu. Oplocené nádvoří a probíhající práce jsou podle mluvčí Šnajdarové natolik zajímavé, že se stanou součástí prohlídek. „Nakonec jsme se rozhodli přiblížit návštěvníkům kromě historických sbírek i živé dílo. Lidé tak dostanou možnost vidět, jak se hradu vrací jeho původní podoba,“ vysvětlila. Odborníci se snaží zachovat maximum původních dřevěných prvků. Do hospodářské budovy se třeba vracejí i kované lustry, které jsou pro hrad typické. Vůbec poprvé budou střechy z modřínového šindele. „Má delší trvanlivost, více vydrží a je na pohled hezčí než dosud používaný smrk,“ uvedl kastelán Jošek. Po opravách, které skončí na podzim, se nádvoří vrátí do stavu, jak vypadalo v 19. a na počátku 20. století. |
