Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Dotace na kotle zmizely rychle, Zlínský kraj chce víc peněz

  • 2
Deset minut stačilo k tomu, aby lidé ve Zlínském kraji rozebrali 154,6 milionu korun, které byly v balíku podzimního kola dotací na výměnu kotlů. Nyní kraj potvrdil, že se dostalo na 1 401 žadatelů. Další šance bude příští rok.

„Zájem byl opravdu obrovský, a proto se pokusíme vyjednat navýšení částky pro příští rok,“ uvedl krajský radní Jan Pijáček.

Ohlas totiž nebyl všude stejný. Ačkoliv jde o možnost dostat až 80 procent z ceny nového kotle, jsou kraje, kde se částka nevyčerpala.

„To jsou peníze, o které se budeme zajímat. Zkusíme, jestli je možné převést je k nám,“ plánuje Pijáček.

Další kolo je naplánované na podzim příštího roku, v tuto chvíli je v něm zhruba 140 milionů.

V současné době je největší zájem o kotle na biomasu a kondenzační plynové kotle. Ve srovnání regionů vede Vsetínsko s 524 žádostmi, nejméně kotlů chtějí měnit lidé na Kroměřížsku, odkud přišlo jen 149 žádostí. Stejné pořadí bylo i při předchozí vlně.

Má to logiku, na Vsetínsku je totiž podle statistických údajů největší koncentrace rodinných domů s kotly na tuhá paliva. Přímo ve Vsetíně a okolí je má zhruba polovina rodinných domů, na Rožnovsku a Valašskokloboucku je poměr o něco nižší, mezi 40 a 50 procenty. A v oblasti kolem Valašského Meziříčí a Bystřice pod Hostýnem se pohybuje pod 40 procenty.

„U nás jsou rodinné domy skutečně největším znečišťovatelem a už v minulosti jsme hodně apelovali na lidi i v okolních obcích, aby tuto možnost využili,“ popsal místostarosta Vsetína Tomáš Pifka.

Zájem byl o dotace za 292 milionů korun

Ve zbytku Zlínského kraje je kotel na tuhá paliva jen v pětině domů, častěji využívají plyn na Zlínsku, Kroměřížsku i Uherskohradišťsku a tomu odpovídá i menší zájem o dotace.

Hejtmanství na podzim už podruhé přijímalo žádosti elektronicky. Systém pracoval na dvou oddělených serverech, aby byla záloha pro případ selhání.

„I fyzicky byl každý jinde, abychom předešli třeba výpadkům elektřiny. Program jsme nekupovali, vytvořili ho lidé v našem IT oddělení,“ pochválil Pijáček. Ostatně Zlínský kraj v tomto předběhl ostatní regiony.

Přijali celkem 2640 žádostí, což by znamenalo částku 292,4 milionu korun. Tolik peněz ale k dispozici nebylo. Část žádostí ale byla duplicitních, po deseti dnech, které měli lidé na odevzdání papírové verze a dalších potřebných dokumentů, jich zbylo 1735.

O úspěchu rozhodoval výhradně čas, příjem žádostí se dokumentoval s přesností na tisícinu vteřiny. Formální chyby v žádosti tedy důvodem k vyřazení nebyly, úřad jen dotyčného vyzval, aby je doplnil. Nakonec zůstalo 1664 žadatelů, z nichž 263 je na seznamu náhradníků.

„V minulých kolech se vždy stalo, že část z úspěšných žadatelů peníze nevyčerpala, ať už z jakýchkoliv důvodů. Pak se dostalo i na lidi z pořadníku,“ uvedl Pijáček.

Ovzduší zhoršuje znečištění z Ostravska a Polska

Rodinné domy se na znečištění ovzduší podílejí zhruba padesáti procenty a Zlínský kraj dlouhodobě patří mezi pět lokalit s nejčastěji překročenými limity. Výrazně se na nich podílí i dálkový transfer vzduchu z Moravskoslezského kraje, potažmo z Polska.

„To je skutečně významné množství znečištění. Ve Zlínském kraji je situace zhoršená zejména na hranici s Moravskoslezským a Olomouckým krajem, v místech, kam ústí Moravská brána, a také v moravských úvalech,“ popsal už dříve vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického institutu v Brně Robert Skeřil.

V tomto ohledu se ale na lepší časy neblýská. Polské továrny totiž stále mohou kvůli výjimkám vypouštět do ovzduší víc škodlivin než české.