Látky na bázi mléčné syrovátky se v tekuté i sušené podobě přidávají ke kořenům sazenic. A v budoucnu by měly stromy ochránit.
„Hydrogel dokáže déle zadržet vláhu a uvolnit ji, když je potřeba, což je ideální v období sucha, rostliny či stromy není třeba tak často zalévat a jsou tím pádem vůči suchu odolnější,“ popsal hlavní řešitel projektu Vladimír Sedlařík z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Právě tam recepturu na výrobu hydrogelů vytvořili. „Naše hydrogely jsou čistě z přírodních surovin, z derivátu celulózy obohacené o živiny z odpadní syrovátky,“ přiblížil Sedlařík.
Při sázení zůstaly některé stromy bez přidaných látek, aby byla v budoucnu možnost porovnat, jak se těmto dřevinám daří.
Pracovníci městské zeleně už přitom hydrogely využívali dříve, šlo však o syntetické, jež se hůře a déle rozkládají.
„Těší nás, že poprvé zkusíme tyto ekologické a šetrné k životnímu prostředí. Ročně sázíme přes dvě stě stromů, během roku je kontrolujeme a zaléváme, neujme se ale zhruba deset procent,“ popsala Marie Surovcová z odboru městské zeleně.
Díky hydrogelům ze zlínské univerzity mají mladé stromy lepší kondici |
Krajské město však není prvním místem, kde se hydrogely zlínských vědců testují.
„Na jaře jsme se společností Lesy České republiky vysadili 75 mladých dubů v lokalitě bzenecké Pískovny a dle posledních měření se stromkům daří velmi dobře, zjistili jsme významné přírůstky právě u těch s hydrogelem,“ vysvětluje spoluřešitelka projektu Silvie Duřpeková.
Novinku vyzkoušeli už také lesníci při výsadbě lip malolistých v okolí hradu Buchlov. Ještě letos tam vědci z Centra polymerních systémů provedou kontrolu. Hydrogely použili i silničáři na Břeclavsku při vysazování stromů podél cest. Na příští rok je v plánu podpis licenční smlouvy s průmyslovým partnerem.
