ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: David Peltán, MAFRA

V kraji vypukla houbařská mánie, lesníkům ale překážejí odstavená auta

  • 4
Lesy ve Zlínském kraji jsou plné bedel, pravých hřibů, ale i málo vídaných rarit. Nejlepší úlovky hlásí lidé z oblasti Beskyd či Hostýnských vrchů. Mykologům a ochráncům přírody však vadí chování některých houbařů. Poukazují na nájezdy aut do zakázaných oblastí i bezohledné chování v lesích.

Plný košík bedel rovná se patnáct minut v lese. Tento jednoduchý přepočet uplatnil Michal Grula ze Zlína za poslední dva týdny třikrát. Jednou na Rusavě, podruhé v lesích mezi Zlínem a Rackovou a potřetí na Vizovicku.

„Bedel teď roste opravdu velké množství, v lese nemusíte nijak zvlášť pátrat,“ směje se houbař. „A vzhledem k tomu, že to jsou naše nejoblíbenější houby, v tomto období je jíme skoro pořád.“

Pravá podzimní houbařská sezona je v plném proudu. A je tak vydařená jako málokterý rok. Například Beskydy, Javorníky či Hostýnské vrchy jsou plné nejen praváků a bedel, ale i další jedlých druhů, jako jsou ryzce, holubinky či lišky.

„Roste opravdu všechno včetně prudce jedovatých druhů, jako jsou muchomůrka zelená či tygrovaná, takže by lidé měli být opatrní,“ upozornil známý český mykolog Jiří Polčák.

V Beskydech i okolo Hostýna rostou rarity

Když na uplynulý víkend chystal velkou výstavu do Přerova, se sháněním exemplářů neměl problém. A jako milovníka houbařských rarit jej potěšilo i značné množství vzácných druhů, které v Beskydech či Podhostýnsku rostou.

„Našli jsme asi třicet nádherných plodnic hřiba Moserova, náramkovitku císařskou, což je evropsky chráněná houba, která se vyskytuje jen na pár lokalitách, či třeba vzácný a vzhledově zajímavý rosolovec červený,“ popisuje Polčák.

Mrzí ho ale, že i tyto raritní druhy často skončí v košících houbařů, přestože je většina z nich nepozná a většinou ani nejde o jedlé houby.

Skvělé podmínky pro růst hub zapříčinilo především vhodné počasí. Nebyla extrémní sucha, díky deštivému počasí ze začátku léta se dostala do podhoubí voda a teplé dny zase povzbudily houby k růstu. Přesto se odborníci shodují, že bohatá naleziště se objevují jen v některých lokalitách.

„U nás v Chřibech je to docela slabé, zejména druhově,“ zmiňuje Alena Filípková z Mykologického klubu Salaš. „V lesích najdete hřiby dubové, ale na smrkáče už nenarazíte. Jsou místa, kde je úplně pusto.“

Může to být dáno i tím, že v Chřibech spadne podstatně méně srážek než jinde. „V některých lokalitách to bylo úplně vyprahlé, doufám, že se to teď vylepší,“ přeje si Filípková.

Řidičům lesní techniky stojí práce, čekají i hodiny

Houbařská mánie posledních dnů však má i stinnou stránku. Byť je řada houbařů slušných a ctí pravidla, jak se v lese chovat, přibývá i těch neukázněných.

„Bohužel nad tím, co někdy vidím v lese, zůstává rozum stát,“ kroutí hlavou Polčák. „Rodina s dětmi, kdy všichni do hub kopou. Lidé, kteří sbírají vše, včetně shnilých plodnic.“

Poukazuje na to, že některé houbaře zajímá jen množství, protože obsah svých košíků prodávají a ten se následně rozemele do houbového koření.

Trápení mají i správci lesů. Například v Beskydech se letos potýkají s houbaři, kteří ve velkém najíždějí auty do lesů a nedbají na zákazy. Znamená to velký problém například pro lesníky, kteří potřebují těžit dřevo.

„Extrémem jsou případy, kdy nešťastní řidiči těchto strojů musí i několik hodin čekat, než se z lesa vynoří rodinka s košíky,“ upozornil vedoucí oddělení přírody a krajiny Správy CHKO Beskydy Jiří Lehký. „Zablokované náklaďáky se neúměrně prodražují a řidiči odmítají do některých lokalit vůbec jezdit.“

Houbaři navíc stávají na soukromých pozemcích, blokují domácí usedlíky i dopravní obsluhu. „Raději nedomýšlet, pokud by do takových míst musela jet sanitka nebo hasiči,“ míní Lehký.

Správa jen od jara eviduje téměř 600 takových přestupků a vybrala přes 150 pokut ve výši několika set až několika tisíc korun. Lidem doporučuje, aby za sběrem hub vyráželi hromadnou dopravou, a když už vyjedou autem, aby důsledně respektovali zákazové značky.