- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V poválečném období sloužila synagoga hlavně jako sklad. Původní vybavení se nedochovalo. (červenec 2021) | foto: Luděk Ovesný, MAFRA
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Na místo činu nebyl pěkný pohled. Nepořádek, převrácené židle, poházené rozbité věci a u stěny nehybně ležící zakrvácené ženské tělo. Místní v něm poznali mladou ženu, jistou Josefu Trnečkovou. Byla to křesťanka a našli ji zavražděnou v židovském domě.
Kriminální zápletka se začala rozvíjet v Holešově na konci března 1774. Následující události vyústily v první židovský pogrom ve městě.
„Řekněme ale raději první zdokumentovaný pogrom,“ upřesnil historik Jan Machala z holešovského muzea. „Konflikty mezi Židy a katolíky byly pravděpodobně už dříve. Už z 16. století se dochoval výnos tehdejší majitelky, že kdo by činil násilí na Židech, musí zaplatit do panské pokladny jistou sumu zlaťáků,“ přiblížil.
Jedna z těch verzí je, že mu Josefa vyhrožovala, že oznámí, že ji znásilnil. Za takový čin podle tehdejšího práva následoval trest smrti. Pokud bychom se na to dívali touto optikou, tak už neměl co ztratit.
Připojte se ještě dnes a získejte: