Chce to velkou dávku trpělivosti, výtvarné nadání, fantazii, smysl pro detail i schopnost vyprávět příběh. Rozpohybovat a oživit obrázky nebo loutky a vytvořit z nich krátký, nebo dokonce celovečerní film, je náročná práce na několik let. Platilo to ve 30. letech a platí to i dnes.
„Toto je Jeníček z pohádky o Jeníčkovi a Mařence. Loutka má uvnitř drátky, takže s ní jde pohybovat. A aby Jeníček mohl mávnout rukou, tak s ní musím ve skutečnosti udělat pětadvacet malinkatých pohybů,“ popisovala v sobotu tříletým dětem v kinosále Zuzana Bahulová, zlínská animátorka, designérka a jedna z dramaturgyň filmového festivalu.
Přesně takto, tedy frekvencí pětadvaceti natočených snímků za sekundu, se kdysi rodili Krteček v modrých kalhotách, Maxipes Fík, Rákosníček, loupežník Rumcajs, kluci Jája a Pája, medvědi od Kolína, Ferda Mravenec, Broučci, Králíci z klobouku nebo Pat a Mat. Život jim vdechli čeští ilustrátoři a animátoři se svými týmy, kteří patřili ke světové špičce ve svém oboru.
„Břetislav Pojar, Jiří Trnka a Hermína Týrlová jsou považováni za zakladatele československé animace. Třeba v Kanadě existuje studio pojmenované po Pojarovi, protože úzce spolupracoval s kanadskými producenty,“ popsala dramaturgyně festivalu Jaroslava Hynštová.
Krátké filmy dokážou pobavit i rodiče
Většinu ze zmíněných dětských hrdinů mohou diváci ve Zlíně potkat v rámci sekce Hezky česky věnované nejen nedožitým stým narozeninám Břetislava Pojara. Promítání je složené vždy z několika krátkých animovaných filmů, u kterých se budou bavit i rodiče, protože příběhy si pamatují z dětství. Sekce připomíná také Hermínu Týrlovou, Karla Zemana, Jiřího Trnku, Zdeňka Milera, Zdeňka Smetanu, Eduarda Hofmana, Miloše Macourka nebo Adolfa Borna.
„Každý z nich má svůj styl a je jedinečný, proto u nás poznáte, kdo film tvořil. Československo bylo jednou z prvních zemí, která začala používat trikový film a efekty,“ přiblížila Bahulová. „Myslím, že doteď nám celý svět závidí, jak jsme kreativní. Animátoři tehdy byli draví, výtvarně na výši, schopní pracovat a měli kolem sebe skvělé řemeslníky, bez kterých by to nešlo.“
Ve Zlíně začal filmový festival pro děti, vzdá hold i dílu Břetislava Pojara |
Prvním loutkovým filmem v Československu se v roce 1944 stal Ferda Mravenec. Vytvořila ho Týrlová v ateliérech na zlínském Kudlově.
„Původně byly dráty ručiček loutky napevno vetknuté do dřevěného korpusu, ale bylo to velmi namáhané, drát se lámal. Vylepšili to tak, že přidali klouby,“ poznamenal v roce 2016 při příležitosti 80. výročí založení ateliérů filmový historik Jiří Novotný.
Vznikají noví kreslení hrdinové
Umění československých animátorů dosahovalo světové úrovně. Filmy se promítaly na zahraničních festivalech a odnášely si ocenění. To platilo i o Karlu Zemanovi, který na plátně propojil svět živých herců s loutkami nebo animacemi.
V 90. letech se česká animace odmlčela, protože skončila státní podpora krátkého filmu. V posledních letech ale nabírá na síle. Zlínský festival tak může zase představovat nové tvůrce.
„Pozorujeme velkou vlnu českých celovečerních animovaným filmů. Nedávno jsme na festivalu uvedli film Myši patří do nebe, letos jsme zahajovali snímkem Tonda, Slávka a kouzelné světlo. I krátké animované filmy pro děti mají úspěchy na festivalech ve světě,“ zdůraznila Hynštová.
Zlínská studentka stvořila animovaný film o námořníkovi, míří na Berlinale |
Diváci tak mohou ve Zlíně přijít na kreslené příběhy Filipa Diviaka, Alexandry Májové, Filipa Pošivače nebo Martina Smatany. „U krátkých animovaných filmů ale neexistuje distribuce, takže se nepromítají v kinech. Občas je v nabídce pásmo starších pohádek, ale ty novější chybí. To je velká škoda, proto jsme je do programu zařadili,“ dodala Hynštová.
V mnoha případech tak platí, že právě zlínský festival je jedinou příležitostí k tomu, aby si i nejmenší diváci našli své vlastní nové animované hrdiny.
