Dodnes se jim v okolí říká „česnekáři“. Typická štiplavá vůně se dlouhá desetiletí táhla z každého pole v Dolním Němčí a česneku bylo tolik, že místní zemědělci dokázali „nakrmit“ celý Zlínský kraj i většinu domácností v Česku.
A také platilo, že kdo se do stroužku zakousl, měl co dělat, aby mu z očí nevytryskly slzy.
„Je tady těžká půda, ve které je všechno, co česnek potřebuje. Vždycky byl nejkvalitnější v republice, lehce rozeznatelný,“ poznamenal bývalý šéf zemědělského družstva Josef Juřenčák.
I proto byla slovácká obec vždycky považovaná za českou česnekovou velmoc. Letos ale na místní zemědělce dolehla několik let trvající krize.
„Už jsme česnek nenasadili. A osobně si nemyslím, že se k jeho pěstování někdy vrátíme,“ řekl ředitel družstva Lubomír Nedbal.
Z osmi tisíc tun zboží na trhu se jen třetina pěstuje v Česku
Podle expertů je to důsledek zahraničních dovozů z Číny či Španělska, které českou plodinu začaly z trhu vytlačovat už v 90. letech.
Po pár letech tak s česnekem skončili hlavně zemědělci, kteří ho pěstovali na plochách o desítkách hektarů.
Což byl například i jihomoravský Bzenec, nedaleký Bánov a další družstva.
Certifikát zaručí, že česnek skutečně pochází z Moravy |
„V obchodech stál čínský česnek třicet korun, což nikdo u nás pochopitelně nebyl schopný za takovou cenu udělat,“ přiblížil přední odborník Jan Kozák.
Družstvo v Dolním Němčí vytrvalo z velkopěstitelů zřejmě nejdéle. Proč? Už před lety tady zemědělci mluvili o tom, že úcta k tradici je víc než fakt, že jde o ekonomicky výhodnou plodinu. Hlavní odbyt našli ve farmaceutické firmě, která česnekové silice používala na různé výrobky.
V roce 2013 už v obci vysadili pouhé dva hektary, zatímco před třiceti lety to byla stovka hektarů. Na okopávání, sklízení a čištění se sjížděly stovky studentů i brigádníků z širokého okolí. I to je jeden z důvodů, proč velké provozy v Česku končí.
„Je to fyzicky těžká práce. Existují sice stroje, ale ne na všechno,“ uvedl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.
Na stejný problém narazil i místní pěstitel zeleniny Antonín Světinský. „Letos už jsem zasadil jen pár kilogramů pro sebe,“ konstatoval.
Většinu nabídky v obchodních řetězcích pořád pokrývá dovoz. Z necelých osmi tisíc tun, které každý rok spotřebujeme, se jen zhruba třetina vypěstuje v Česku.
Z dovozového česneku dají čtyři stroužky, českého stačí jediný
Regionální farmáři a drobnější pěstitelé se levné konkurenci stále nevyrovnají. Ještě před dvěma lety prodávali kilogram česneku za téměř 200 korun, loni už cena klesla zhruba na polovinu.
A například na tradičním festivalu v Buchlovicích loni pěstitelé prodávali česnek s certifikátem za zhruba 150 korun.
„Čeští spotřebitelé už pochopili, že do polévky z dovozového česneku musejí dát čtyři stroužky, zatímco českého stačí jediný. Jenže než se k němu úplně vrátíme, tak to potrvá,“ poukázal Zeman.
V Dolním Němčí tak bude tradici zřejmě připomínat už jen pár zahrádek a česneková palice v obecním znaku.
„Připojili jsme ho k révě vinné, kterou už sice dlouho nepěstujeme, ale v minulosti k nám patřila. Stejné je to s česnekem. I když ho už nesklízíme ve velkém, historicky je s tímto místem spojený,“ vysvětlil starosta slovácké obce František Hajdůch.
Sledujete, kde byl vypěstovaný česnek, který kupujete?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 11. května 2016. Anketa je uzavřena.
