Topolná brzy přestane vysílat. Co čeká desátou nejvyšší stavbu v zemi?

  8:47
Dva 270 metrů vysoké vysílače patří k Topolné na Uherskohradišťsku už několik desetiletí, kdy zajišťovaly signál Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu na dlouhých vlnách 270 kHz. Jejich další osud je nejistý. Radiožurnál totiž v dlouhovlnném pásmu bude vysílat už jen do 28. února.
Dvojice stožárů vysokých 270 metrů je známou dominantou celého Slovácka. Vedle...

Dvojice stožárů vysokých 270 metrů je známou dominantou celého Slovácka. Vedle nich by se krčil i brněnský mrakodrap AZ Tower, se 111 metry nejvyšší budova v Česku. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Už při cestě z Napajedel do Topolné si jich každý všimne. A stejný výhled mají i obyvatelé Babic, Spytihněvi nebo Kněžpole. Řeč je o dvou 270 metrů vysokých vysílačích na obzoru, které stojí kousek od Topolné už od roku 1951.

Na véčkové ose mezi nimi je postavena hlavní budova, odkud pracovníci řídí a kontrolují provoz vysílače. Když člověk překročí její práh, jako by spadl do červí díry a vrátil se o šedesát let zpátky.

Objekt postavený v socialistickém duchu je možná esteticky poplatný době entuziastického budování, jeho funkce se však nikdy nezměnila. Jde o jediný vysílač dlouhých vln na našem území a svého času měl výsadní postavení.

Výběr jeho umístění také nebyl náhodný. Ze strategického hlediska šlo o jasnou matematiku: délka území tehdejšího Československa děleno dvěma, rovná se Topolná, jež se nacházela přímo uprostřed.

Vysílání spustili v roce 1952

Stavební stroje najely do obce roku 1950 a vysílací budova byla zprovozněna ve druhé polovině následujícího roku. Oficiálně byl vysílač spuštěn 20. února 1952, čemuž předcházely čtyři měsíce testovacího provozu.

Od začátku si na vysílači na dlouhé vlně 272 kHz (na nynějších 270 kHz přešla Topolná až od 1. října 1989) mohli posluchači naladit stanici Československo I.

Úspory Českého rozhlasu

Podle generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana se nedá určit, kolik posluchačů prostřednictvím dlouhých vln Radiožurnál denně ladí.

"Týdenní poslech vykazuje 117 tisíc posluchačů, kteří poslouchají Český rozhlas Radiožurnál i na dlouhé vlně. To 'i na dlouhé vlně' je důležité, protože z toho plyne zcela jasně, že dlouhá vlna není nosnou platformou vysílací pro Český rozhlas 1 Radiožurnál, ale platformou doplňkovou," prohlásil podle ČTK Duhan na listopadovém zasedání Rady ČRo, kde vysvětloval odchod rozhlasu z dlouhé vlny.

V této souvislosti očekává, že Radiožurnál v rámci týdenní poslechovosti dočasně přijde o třicet tisíc posluchačů. Ušetřené prostředky chce veřejnoprávní médium investovat do propagace programů, výzkumů a analýz.

Radiožurnál bude dál vysílat prostřednictvím VKV, DVB-T, internetu či mobilních aplikací.

Za kroky v čele Českého rozhlasu čelil Duhan loni kritice (více zde).

"Vysílalo se až do roku 1975, kdy začala rozsáhlá rekonstrukce," vykládá technik Českých radiokomunikací Jan Krčmář.

To už se vysílaná stanice jmenovala Hvězda. Trvalý provoz znovu začal o tři roky později.

Jen po revoluci se název stanice, který připomínal až příliš mnoho, přejmenoval na Radiožurnál.

Vysílali i pod vodou

Za celou dobu se moc nezměnila ani použitá technologie. Řídicí místnost vypadá jak z retro sci-fi filmu. Je plná kovových skříní s blikajícími kontrolkami, které ukrývají vnitřnosti vysílače.

"Nachází se v nich dva dlouhovlnné vysílače. V provozu je v současnosti jen jeden, druhý je záložní a střídají se vždy po týdnu.

Dříve fungovaly oba dva, proto je zde i sdružovač, který dokáže sloučit jejich výkony," vysvětluje Krčmář.

V 70. letech totiž měla každá věž výkon 750 kW, tedy 1,5 MW dohromady. Od té doby se výkon jen snižoval. Dnes vysílač disponuje celkem 650 kW.

Topolnou nepoložily ani povodně

Další část vysílače se nachází o dvě patra níž. Cestou jsou k vidění fotografie z roku 1997, které zachytily tehdejší ničivé povodně.

"U vchodu bylo metr dvacet vody a dalších deset ve vstupní hale, ale provoz jsme nepřerušili. Vysílali jsme nonstop a do práce museli jezdit na loďkách," vzpomíná Krčmář na dramatické situace.

U obou stožárů stále stojí strážní budovy, z nichž v minulosti hlídali...
Jan Krčmář připomíná, že za celou dobu se v řídící místnosti nic moc nezměnilo,...

U obou stožárů stále stojí strážní budovy, z nichž v minulosti hlídali strategické stavby vojáci (snímek vlevo). Na provoz vysílačů dohlíží jako technik Jan Krčmář (vpravo).

"Tady jsou napájecí zdroje, vysokonapěťový usměrňovač a rotační a modulační kondenzátory," popisuje další místnost.

Člověka zarazí, že zde hlasitě a zřetelně rezonuje hrající Radiožurnál. "To vychází z transformátorů, přes které prochází velký výkon. Jak se celá konstrukce chvěje v rytmu signálu a proudu, vydává zvuky, které vysíláme," upřesňuje technik.

Vzpomínky na vojáky

Na několikapatrovou budovu a její retro vybavení se lze dívat s ironickým úšklebkem. Nelze však popřít, že jde o fenomén v dějinách umění, který má vypovídající a svědeckou hodnotu.

Ve vstupní hale, do které propouští světlo stěna ze skleněných luxfer, je k vidění socha Modulace. O patro výš se v řídicí místnosti u stropu houpe kovová abstraktní Hvězda. Objekt je prošpikován společenskými místnostmi a salonky s podivnými tapiseriemi.

Nejvyšší stavby v Česku

Vysílač Liblice B - 355 m.

Vysílač Kračov - 347,5 m.

Vysílač Kojál - 339,5 m.

Komín elektrárny Chvaletice - 305 m.

Komíny Stružnice, Litvínov, elektrárny Prunéřov II a stožár Přední kout - 300 m.

Vysílač Topolná a komín elektrárny Mělník - 270 m.

Zdroj: Wikipedie

Vzhled je tady zkrátka podmíněn dobou vzniku i technologií vysílače. U stožárů stále stojí malé strážní věže pro vojáky, kteří objekt hlídali. "Kasárna měli v Topolné, sem chodili jenom strážit," tvrdí Krčmář.

Na vojáky vzpomíná i starostka Topolné Hana Marášková: "Dřív jsem tady dělala skupinovou vedoucí a vedoucími byli i někteří vojáci. Děti je milovaly. Vojáci pro ně pořádali hry a soutěže přímo v areálu nebo ukazovali výcvik psů."

Spousta z nich si pak v Topolné našla ženy a usadila se zde natrvalo. Kousek od hlavní budovy stojí dva 270 metrů vysoké stožáry, které patří mezi deset nejvyšších staveb u nás.

"V padesátých letech pokrýval vysílač území celého Československa, které mělo přes 1 000 kilometrů," popisuje Krčmář.

"Tehdy byl signál tak silný, že když jsme ve škole nahrávali vystoupení na kotoučové radiomagnetofony, museli jsme být v nejzazší místnosti, jinak se nám do záznamu vysílače pořád pletly," potvrdila Marášková.

Nejistá budoucnost

Dnes pokrývá vysílač území Česka a Slovenska, ale když se po západu slunce zlepší příjmové podmínky, vysílá pro celou Evropu.

"Dokonce jsme dostali zprávu o příjmu od radioamatéra až ze Spojených států," dodal Krčmář.

Budoucnost vysílače v Topolné je nejistá. Nedávno totiž Český rozhlas oznámil konec vysílání stanice Radiožurnál na dlouhých vlnách. Ta byla jedinou rádiovou stanicí, kterou si šlo v dlouhovlnném pásmu naladit.

Poslední signál vyšle vysílač z Topolné 28. února. A pak? Půjdou dva stožáry k zemi, nebo budou vysílat něco jiného?

"O dalším využití vysílače není zatím rozhodnuto," řekl mluvčí Českých radiokomunikací Kamil Chalupa.

"To mě mrzí. Vysílač je dominanta, která k Topolné patří," uzavřela starostka.

S návštěvou by proto lidé neměli otálet. Bavit bude nejen radioamatéry, kteří před spaním počítají elektronky místo oveček, ale i architektonické nadšence, co si až zvráceně libují v artefaktech komunistické éry.

Nejčtenější

Bizarní Lindemann i metalová nálož Hammerfall. Masters of Rock rozburácel Vizovice

Jednadvacátý ročník festivalu Masters of Rock přilákal do Vizovic přes 20 tisíc fanoušků z celé republiky i zahraničí. Za čtyři dny nabídla jedna z největších hudebních akcí v Česku na hlavním pódiu...

D49 je téměř hotová, ale neotevřou ji. Brání tomu nové rozhodnutí ministerstva

Ministerstvo dopravy zrušilo stavební povolení na sjezd z dálnice D49 na výpadovku do Zlína. Termín zprovoznění je nejistý. Starostové měst a obcí, přes které vede přetížená silnice z Holešova do...

Putování losa Emila je hitem sociálních sítí, nově ho přistihli v parku

Mladý los evropský putující východní částí Česka přes Ostravsko a Zlínský kraj sbírá stále více fanoušků a stává se hitem sociálních sítí. A nikdo mu už neřekne jinak, než Emil. Možná podle Emila...

Los se dál toulá Zlínskem. Zřejmě míří na Šumavu, odchytávat ho budou jen v nouzi

Před šestou hodinou ranní v pátek mohli řidiči na Zlínsku znovu spatřit mladého losa evropského. Martin Jakuba ze stolařství v Želechovicích nad Dřevnicí jej zachytil na silnici poblíž rušné...

Los evropský putuje dál. Migrujícího Emila natočili v Uherském Brodě při koupeli

Mládě losa evropského v pondělí ráno opět zachytili na video, tentokrát v Těšově. Mladý los si odskočil do řeky Olšavy na ranní koupel, než se opět vydal na cestu. Video putujícího savce sdílel na...

Velehradská bazilika jako kulisa Barum rally. Vozy zastaví na poutním místě

Nebude to taková atrakce jako v Římě, kde se závodí u Kolosea, ale také Barum Czech Rally Zlín připomene historické dědictví svého kraje. Letošní 54. ročník, který se jede přesně za měsíc, zavede...

17. července 2025  9:22

Nákup 60 trolejbusů pro MHD se komplikuje, tendr řeší antimonopolní úřad

Potíže zlínského dopravního podniku s nákupem nových bateriových trolejbusů jako by neměly mít konce. Poté, co během tří let nevybral dodavatele ve třech veřejných soutěžích a nakonec se dohodl v...

16. července 2025  16:05

Starostové ze Zlínského kraje žádají prezidenta o veto. Nechtějí platit uklízečky

Starostové Luhačovic a Bojkovic po roce a půl opět napsali prezidentovi republiky Petru Pavlovi kvůli novele školského zákona. Podle ní mají od příštího roku platit uklízečky, kuchařky a školníky ve...

16. července 2025  11:24

Ilustrované herbáře z 16. století v Kroměříži. Sběratel si oblíbil Mattioliho

Sběratel a zahradník Petr Bílek vystavuje v Muzeu Kroměřížska herbáře italského lékaře a botanika Pietra Andrey Mattioliho. Až do 19. října jsou k vidění čtyři desítky vydání. Bylinář z 16. století...

16. července 2025  9:06

Kolaps dopravy ve Zlíně. Dvoukilometrová kolona a zpoždění MHD přes půl hodiny

Ačkoliv silničáři začali s opravou hlavního příjezdu do Zlína ve směru od Otrokovic na konci června, teprve dnes se situace dostala do kritického bodu. Především ve směru do Zlína, kde se od rána...

15. července 2025  15:54

Putování losa Emila je hitem sociálních sítí, nově ho přistihli v parku

Mladý los evropský putující východní částí Česka přes Ostravsko a Zlínský kraj sbírá stále více fanoušků a stává se hitem sociálních sítí. A nikdo mu už neřekne jinak, než Emil. Možná podle Emila...

15. července 2025  13:28

Rožnov má zájem o budovu pošty pro nové kanceláře nebo byty. Služby zachová

Když stát v roce 2023 rušil pobočky České pošty, jednu z nich zavřel v Rožnově pod Radhoštěm, a to v ulici 1. máje. Ve městě zůstala jen jedna ve větší budově na náměstí Míru. Česká pošta ji ale...

15. července 2025  9:09

Los evropský putuje dál. Migrujícího Emila natočili v Uherském Brodě při koupeli

Mládě losa evropského v pondělí ráno opět zachytili na video, tentokrát v Těšově. Mladý los si odskočil do řeky Olšavy na ranní koupel, než se opět vydal na cestu. Video putujícího savce sdílel na...

14. července 2025  19:53

U zlínských lázní postaví město parkovací dům, bude v něm místo pro sto aut

U městských lázní ve Zlíně bude nový parkovací dům P + R pro přibližně sto aut. Radnice dokončuje prověřovací studii a pak se chce pustit do projektu, ačkoliv lidé z okolí k tomu mají výhrady. Má...

14. července 2025  12:41

Myšlenky na sebevraždu, úzkost, závislost. Děti čekají na vyšetření i půl roku

Ve Zlínském kraji fungují tři dětští psychiatři a na vyšetření se čeká minimálně půl roku. Mladých pacientů přitom přibývá. Pomoci by mohlo Centrum duševního zdraví pro děti s odborníky, kteří...

14. července 2025  9:09

Bizarní Lindemann i metalová nálož Hammerfall. Masters of Rock rozburácel Vizovice

Jednadvacátý ročník festivalu Masters of Rock přilákal do Vizovic přes 20 tisíc fanoušků z celé republiky i zahraničí. Za čtyři dny nabídla jedna z největších hudebních akcí v Česku na hlavním pódiu...

13. července 2025  14:10

Tomáš Baťa zahynul v letadle před 93 lety. Sabotáž to nebyla, říká odborník

Existují různé artefakty, které jejich držitelé spojují s havarovaným letadlem, ve kterém 12. července 1932 zahynuli podnikatel Tomáš Baťa a pilot Jindřich Brouček. Je jich až podezřele mnoho, skoro...

12. července 2025  9:21
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.