Jsou zde stovky druhů od těch běžnějších až po ty, co bychom v české přírodě hledali marně. „V rámci našeho kraje je to výjimečné,“ poukazuje Vít Zgarba, jednatel Městských lesů Vsetín, které mají provoz arboreta na starosti.
Společnost se věnuje především lesnické a obchodní činnosti, ale je znát, že arboretum si hýčkají. Není to přitom vyhlášený turistický cíl, návštěvnost za sezonu se pohybuje v jednotkách tisíců.
 |
„Ale arboret tohoto typu není mnoho. Většinou vznikají v rámci zámeckých parků. My ho máme umístěné ve členitém terénu se spoustou proměnlivých podmínek,“ popisuje Zgarba.
Před třiceti lety tu přitom býval starý zarostlý sad. Tehdejší správce městských lesů Jaroslav Rúčka a odborník na lesnictví Vojtěch Bureš se nakontaktovali na přední akademické kapacity se záměrem vybudovat prostor, kam by mohli chodit obdivovat stromy návštěvníci. Samotný návrh arboreta pak vypracoval profesor zahradní architektury Ivar Otruba a renomovaný dendrolog Ivan Musil.
„Vznikla tím expozice o dvou částech. Jedna je dendrologická a seznamuje veřejnost se stromy rostoucími na jednotlivých kontinentech. Druhá je pomologická a ukazuje místní tradiční ovocné odrůdy,“ vysvětluje Zgarba.
Celá lokalita má okolo osmi hektarů a zahrnuje i lesní porosty, kde mohou lidé sledovat ukázky lesnických prací, seznámit se s obnovou lesa, tím, jak vypadá prořezávka či probírka.
U vody je možné vidět včely i užovky
Největší část s cizokrajnými stromy je geograficky členěná. Zároveň je vytvořena tak, aby jednotlivé druhy měly v daném místě co nejlepší podmínky.
„I v rámci Asie nebo Severní Ameriky máte vlhkomilné či suchomilné druhy. Tomu se snažíme přizpůsobit a někdy je to velký boj,“ usmívá se šéf městské společnosti.
Během chvilky je schopen ukázat celou řadu nevšedních stromů. „Tady metasekvoje nebo mnohopučka rostou u vodní plochy, protože jim vyhovuje vlhčí prostředí,“ pokyne směrem k jedné z tůněk, které se táhnou jako náhrdelník středem arboreta. Voda, jež do nich natéká z podloží i za pomoci čerpadla, je totiž pro fungování celého komplexu velmi důležitá. Zvlášť v tropickém počasí.
Hospodáři ve Zlínském kraji obnovují světlé lesy, vrací se vzácný hmyz |
„Problém se suchem občas je. Ještě včera to tu bylo úplně vyprahlé. Výhodou je, že v tomto prostředí se voda v podloží zase velmi rychle akumuluje. Stačí malý deštík a vodu tu opět máme,“ hlásí Bohumila Holeňová, která se o arboretum stará.
Podle ní mohou právě u vodních prvků lidé vidět i zajímavé živočichy, kteří zdejší prostor obývají. „Jsou to ideální zdroje pro včely, ale stahuje se tam i káně, užovky, veverky i tři naši srnci, co tu máme.“
Tráva se seče až po odkvetení rostlin
Díky vhodné poloze také není arboretum příliš náchylné na bouřky a vichřice. Že vítr některý strom poláme, se stane jen velmi zřídka. „Letos nám takto jeden strom při bouřce spadl do rybníka. Chvíli jsme uvažovali, že bychom ho tam nechali jako přirozenou součást, ale nakonec jsme jej odstranili,“ zmiňuje Holeňová.
Na samotném arboretu je znát, že je zatím velmi mladé. Nerostou tu žádní velikáni, to se bude měnit až postupně. „Úplně to docení možná až naši vnuci,“ prohodí s úsměvem Zgarba. Už dnes si však podle něj návštěvníci užijí rozmanitost celé sbírky.
Arboretum SemetínRozkládá se na ploše 8 hektarů a tvoří jej dendrologická část s necelými 800 druhy stromů z celého světa a pomologická část zaměřená na staré krajové odrůdy ovocných stromů. Součástí je i jezírko, včelín či ukázka lesního porostu. Pro veřejnost je otevřeno od května do října denně od 8 do 19 hodin. Prochází se volně, ale po předchozí domluvě je možné objednat si průvodce. Další informace jsou na stránkách www.lesyvsetin.cz. |
Zároveň trochu omluvně vysvětluje, proč některé části arboreta vypadají neupraveně. Je to kvůli specifickému druhu sečení, které se provádí podle plánu kvetení jednotlivých druhů rostlin. „Abychom podpořili přirozenou skladbu a co největší rozmanitost druhové existence, sečeme až po odkvetení určujících druhů.“
Podle něj to sice v určitém období může působit esteticky zvláštně, až partyzánsky, ale má to smysl.
„Když sem přijdou na exkurzi děti ze školky, jsou překvapené, jak jsou ty louky pestré. Je to něco, co už se ve městech běžně nevídá. Na obvykle obhospodařovaných loukách nevidíte skoro žádné květiny. Protože se sečou hned po odkvetení prvních rostlin a není šance něco vidět.
Arboretem může každý projít vlastním tempem a prakticky i vlastní trasou. Cestičky jsou spíše jen naznačené, jejich větší úprava se chystá až v budoucnu.
Návštěvník se tak orientuje pomocí směrových šipek a tabulek u jednotlivých stromů. Ty obsahují jen stručný popis, ale více informací se lidé dozvědí v průvodci, jejž si mohou vyzvednout u vstupu nebo vytisknout doma. „Připravujeme systém s QR kódy a webovými stránkami, který by byl pro návštěvníky komfortnější,“ nastínil Zgarba.
Japonská jedle i stará jablka
A na jaké rarity se tu dá narazit? Zajímavým exemplářem je například jedle nikkoská se specifickým tvarem špičky. Ta je pojmenovaná podle japonského města Nikkó, a i když jsou její původní domovinou chladné a vlhké hory s nadmořskou výškou až 2000 metrů, daří se jí i na Valašsku. Atraktivní je liliovník tulipánokvětý se zdobnými květy. Ten je považován za nejhezčí strom východní části Spojených států amerických. V arboretu je k vidění například také katalpa s charakteristickým „lusky“ nebo třeba tsuga kanadská.
Správci dřeviny doplňují tak, aby zastoupili to, co na jednotlivých kontinentech nejběžněji roste. Zároveň kladou důraz i na to, jak jsou jednotlivé stromy zajímavé. „Máme tu například jeřáby, jejichž dřevo ve světě patří mezi to vůbec nejdražší. To se málo ví,“ upozorňuje šéf městských lesů.
Lidé na Valašsku vybírali investice, zvolili si včelín a kuličkovou dráhu |
Od svých předchůdců má plán rozvoje celé plochy. Při pořizování nových dřevin však hraje roli také jejich dostupnost a vhodnost výsadby ve valašských podmínkách. Je totiž jasné, že do Semetína nedostane všechny druhy, které by chtěl.
„Existují tropické dřeviny, které by v našich podmínkách zmrzly. Chtěli bychom třeba sekvojovec obrovský, ale to by se sem musel převézt a přesadit už jako minimálně dvoumetrový strom, aby odolal mrazům.“
Chloubou arboreta je i takzvaná pomologická část, kde jsou k vidění staré odrůdy ovocných stromů z Valašska či Slovenska, známé dnes spíš už jen z lidových písní. Jablka jako matčino, strýmka, jadernička či kožuch dnes na pultech obchodů většinou nejsou.
„Dnes už by neobstála, nejsou tak souměrná a pohledná, jak jsme si navykli,“ podotýká Zgarba. Sklizeň zdejšího ovoce lesníci nabízejí různým organizacím, jako je třeba azylový dům.
Prosklený úl přibližuje život včel
Novinkou arboreta je výukový včelín, který si vybrali Vsetíňané v rámci participativního rozpočtu. Včely tu mohou využívat bohatou nabídku toho, co roste poblíž. „Včelaři tu každou druhou neděli ukazují svou práci, před týdnem tu stáčeli první med,“ poznamenala Holeňová.
K vidění je i prosklený úl, kde lze pozorovat, jak to chodí ve včelím společenství. Nedaleko včelína je pak velký otevřený dřevěný přístřešek, který může posloužit jako venkovní učebna pro děti.
Velké plány jsou s arboretem i do budoucna. Kromě modernizace zázemí by měl přibýt prostor, kde se budou pěstovat krajové plodiny, v plánu je bosý chodník pro děti, ohrada, v níž se budou pást ovce, i další věci.
„Naše filozofie je přivést sem co nejvíc dětí ze škol, protože je to pro ně ideální místo k výukovému programu. Nechceme ale zapomínat ani na rodiny s dětmi a dospělé,“ naznačil Zgarba.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
