Nejdřív si Cattelano, svěřil se listu The New York Times, myslel, že je to fór. „Kdo by byl tak hloupý a kradl záchod?“ napadlo prý Maurizia Cattelana v první chvíli, když mu v těchto dnech policie hlásila, že našla zločince podezřelé z krádeže jeho díla. Od oné doby vytvořil a vystavoval spoustu dalších, neméně výrazných, provokativních děl. Jakkoli je to překvapivé, na svůj záchod z drahého kovu pozapomněl.
Jenže pak si připomněl, že jeho dílo, které před čtyřmi lety vystavoval ve Velké Británii, nebylo jen rebelské. Bylo též velmi drahé, naprosto funkční toaleta byla ze zlata.
Provokatér Cattelano: zlaté WC i banán na zdi |
Zlatá okázalost pro masy
Měla být námitkou, protestem proti světu umění, který se točí v luxusu a kolem peněz. Který je přístupný pouze nejbohatším, onomu symbolickému jednomu procentu nejzámožnějších. Zlatá toaleta měla trhu, na němž se s uměleckými díly zachází jako s komoditou, posměšně zamrkat, svou extravagantně opulentní záchodovou mísu ze zlata totiž italský provokatér nabídl nejprve v roce 2016 v newyorském Guggenheimově muzeu na tamních záchodcích pro použití běžným návštěvníkům. Všem, kdo si prostě koupí na výstavu lístek. Ať si milionářští sběratelé umění trhnou.
„Bezprecedentní přístup k něčemu, co má nezpochybnitelnou hodnotu,“ pěl tehdy muzejní katalog. A dodával, že je to v uměleckém světě, kde platí poučka „nedotýkat se“, mimořádná příležitost užít si s dílem velmi soukromou chvilku velmi natěsno. Například redaktor listu Wall Street Journal Ralph Gardner to udělal a hlásil, že prkénko jde zvednout jen velmi nízko a zlato je mnohem studenější než materiály, na něž jsme zvyklí.
Cattelano se nechal inspirovat samozřejmě Fontánou, obráceným pisoárem Marcela Duchampa, ale též svou vášní pro toaletní mísy jako předmět. Toalety mnoha podob totiž sbíral, aby porovnával jejich rozdílné konstrukce. A ještě jeden průsečík umělcovo zlaté dílo zaznamenalo, nic totiž ve své době neevokovalo víc než ostentativně okázalý, exhibicionistický a narcistický zlatý interiér sídla Donalda Trumpa. Cattelano nezastíral, že když dílo tvořil, nevěděl o něm, možná to však prý „bylo ve vzduchu“. Každopádně představení díla do trumpovského kontextu doby sedlo.
A umělec nechal publikum, aby doslova sedlo na jeho zlatý trůn. „Je to součást hry,“ vyložil Cattelano serveru Guggenheim. A u newyorské výstavy nezůstalo.
Nikdo to jen tak neukradne
V roce 2019 se extravagantní toaleta přesunula do Blenheimského paláce v britském Oxfordshire. I tam měla být k dispozici návštěvníkům, kvůli frontám se však omezila doba použití. Užít si se záchodovou mísou malicherně vyrobenou ze zlata mohli pouze po tři minuty. A bylo třeba se objednat. Za hodinku se tedy zvládlo dvacet návštěv. Před místností, v paláci byla hned naproti pokoji, kde se narodil Winston Churchill, trčely fronty, nakonec se na míse dočkalo kratičkého uvelebení kolem stovky tisíc lidí.
Neodolal ani zakladatel Blenheim Art Foundation Edward Spencer – Churchill. „Narodil jsem se se zlatou lžičkou v puse, ale nikdy jsem nes*al na zlaté toaletě, takže se těším,“ neskrýval a nehledal aristokratičtější slova.
Dělejte si se mnou, co chcete. Psychologický experiment vyjevil v lidech zlo |
Uvolněnou, žertovnou náladu mu nerušily ani obavy, že by snad o zlatou mísu neměli zvědavý zájem jen ti, kdo se spokojí se třemi minutkami na vyzkoušení. Že by se snad někdo chtěl toalety zmocnit nadobro. „Ukrást ji by nebyla ta nejjednodušší věc na světě,“ uklidňoval novináře Spencer – Churchill. A pro server Artnet byl ještě výřečnější. „Zaprvé je zapuštěná. A zadruhé, případný zloděj nebude mít páru o tom, kdo toaletu používal jako poslední a co předtím jedl. Takže ne, neplánuji ji hlídat,“ byl si jistý.
Nebylo to uvážené stanovisko.
Uloupený záchod
V září 2019 totiž toaleta z paláce zmizela. Zbyla po ní potopa z poničeného potrubí. Já to nebyl, hlásil hned v listu The Guardian Cattelano. Bylo to na místě, protože dřív se provokatér krádeže vlastního díla dopustil. „Doufáme, že tímto hloupým a nesmyslným aktem se dílo našeho drahého přítele Maurizia Cattelana zvěční a získá nesmrtelnost,“ prohlásil naopak ředitel Bleihemského paláce Dominic Hare.
Policie se originálních komentářů zdržela – a konala. Zjistila, že v době loupeže byla v okolí paláce dvě vozidla. Zatkla šestašedesátiletého muže, po něm ještě šestatřicetiletého. Poté další dva muže a jednu ženu, hlásila agentura BBC.
Vyšetřování však vyprecizovala až nyní. Z loupeže, případně spolčení za účelem obchodu ze zbožím získaným zločinnou činností, obvinila čtyři podezřelé ve věku devětatřicet, osmatřicet, pětatřicet a devětatřicet let.
Že by se však Cattelaneho dílo našlo, policie nepředpokládá. „Osobně se obávám, že podobu toalety již zlato nemá,“ přiznal Matthew Barber z místní policie agentuře BBC již v roce 2021. Pachatelé měli spoustu času, aby toaletu roztavili.
