Svůj článek v listu The Guardian začíná třemi paradoxy, které provázely jednoho z jeho pacientů, který se nechal unášet fascinací internetovým pornem. Zaprvé se mu praktiky, které sledoval, vlastně nelíbily, prostě jej jen fascinovaly. Zadruhé cítil touhu a žádostivost, i když jen pomyslel – na počítač. Zatřetí jej jeho partnerka sexuálně přitahovala méně a méně. Jinými slovy, skrze porno si osvojoval nové sexuální touhy: porno přineslo do jeho sexuálního života výraznou kvalitativní změnu.
Když obvyklý sex přestává stačit
A Doidge vysvětluje, proč toho bylo schopné. Zatímco si totiž až donedávna vědci mysleli, že naše mozky jsou definitivně zformovány již v našem dětství, nyní víme, že jsou mnohem plastičtější. Nejen že se dokáží měnit, ale přímo dokonce fungují skrze to, že mění svou strukturu v reakcích na opakované mentální zkušenosti.
Jedním klíčovým motorem plastických změn mozku je přitom jeho centrum odměny, které se obvykle spouští, pokud dosáhneme úspěchu. Uvolní chemickou látku dopamin, která nám dopřeje vzrušení, slastný pocit spojený s tím, že jsme dosáhli toho, oč jsme usilovali, která však též konsoliduje spojení mezi neurony v mozku, které nám našeho cíle dosáhnout pomáhají.
Dopamin se však uvolňuje též v okamžicích sexuálního vzrušení, zejména pokud jsou jeho podněty nové. Pornografické scény, které nabízejí přehršle nových "partnerů", jsou pro centrum odměny zcela funkčním stimulem: dopamin startuje, aniž bychom se museli přičinit o to, abychom dosáhli cíle. V pornografii dostáváme sex, aniž bychom se o něj museli ucházet byť jen příležitostným vztahem.
Osoba má poté obsedantní potřebu vyhledávat místo či aktivitu, která jí dopamin do mozku vystřelila, a to navzdory všem negativním dopadům. Časem je to však těžší a těžší, poškozený dopaminový systém si totiž na onu aktivitu vypěstuje toleranci, a aby se spustil, potřebuje stimulace víc a víc. Tenhle proces může osobě, která škobrtá za svými dávkami dopaminu, změnit její sexuální chutě velmi extrémním směrem. Důkaz? Všimněte si, jak pornografie protkala sex agresivitou a sadomasochismem. Sex samotný už nefunguje, potřeba je ještě násilí, až poté dostane závislá osoba dostatečnou porci vzrušení: proto najdete na internetu dominantní ejakulace na tváře slečen a agresivní penetrace.
Psychiatr a psychoanalytik Doidge jde až k Freudovi. Nabídka sexy matek podle něj poukazuje na Oidipův komplex, weby s tresty sexualizují dětská traumata, mnohé jiné orální a anální fixace. To, co podle něj odlišuje jednotlivé internetové stránky pro dospělé, je to, jakým způsobem poukazují k dětství, z jakých našich dětských komplexů čerpají svou moc. Ne, porno samozřejmě nemůže za všechno, tyhle komplexy samo nevytváří, dokáže je však posílit tím, že je "nainstaluje" do našeho systému odměny.
Mozky jsou tvárné a jdou přeprogramovat
Ze všech našich instinktů je přitom sexualita tím snad nejplastičtějším, na dlouhé sáhy se vzdálila svému prvotnímu evolučnímu poslání, tedy zajišťování reprodukce. Sexuální chutě se mění nejen historicky, ale též individuálně, upozorňuje server Psychology Today. Motto "Stimuly, které si vybírám k masturbaci, jsou důkazem mé sexuální identity" je třeba poslat do penze, tvrdí odborný server.
"Mozek je plastický, ve skutečnosti ho pořád trénujeme, ať vědomou, či nevědomou účastí. Sami si volíme, jakým stimulům, které budou tak či onak ovlivňovat naši sexuální chuť, se budeme vyhýbat a jaké budeme vyhledávat," píše na serveru Marnia Robinsonová.
Mnozí mladí konzumenti internetové pornografie tak svou sexualitu navázali tak dokonale na pornografické pixely, že se v nejhorším případě ani nedokáží vzrušit potenciálními lidskými, skutečnými milenci či milenkami. Autorka připouští, že výzkum se téhle problematice příliš nevěnoval, možnost "přeprogramování" mozku však podle ní není jen teoretická.
Dokládá to pokusem s myším samcem, jehož vědci imitací dopaminu "přeprogramovávali", aby začal preferovat druhy stejného genderu. Netrvalo to tak dlouho, čtyři dny, a povedlo se jim to. Když poté umístili oběť manipulace do klece se sexuálně přístupnou samičkou a samcem, dal sám od sebe přednost samci. Zvířecího gaye z něj vědci neudělali, o styk se samozřejmě nepokusil, ale za parťáka si vybral samce, a dokonce v jeho přítomnosti jevil větší znaky erekce a více se zajímal o jeho genitálie.
Poučení podle autorky zní, že míra dopaminu může účinně transformovat sexuální touhy. Sexuální orientaci samozřejmě nezmění, chutě a preference však ano. Zejména mladé osoby, které pornografii propadnou, mohou právě na to doplatit.
