„Všechny civilizace vznikají, rostou, dosahují vrcholu a upadají v momentě, kdy se jejich aktuální systémové nastavení vyčerpá,“ uvedl Bárta v rozhovoru pro MF DNES: „Hluboké, vše měnící krize, tradičně zvané kolaps, jsou v tomto smyslu očistné, protože systém zbavují nefunkčních částí a umožňují jeho regeneraci a nový růst. Je to proto, že věčný růst je jen mýtus a něco, co z reálného života není doloženo. Nakonec vždy dojde k tomu, že původně prorůstové faktory se vyčerpají, dojdou zdroje a systém se rychle zjednoduší.“
Kvízem se otestujte tadySoutěž jsme již uzavřeli, své znalosti si však můžete kvízem prověřit stále |
V našem kvízu čtenáři soutěžili o pět exemplářů knihy. Z těch, kdo splnili limit správných odpovědí, jsme vylosovali pět vítězů, kniha míří za Petrem Markem, Karlem Haiderem, Martinem Dostálem, Anežkou Gromanovou a Evou Krejcarovou. Gratulujeme.
Výtisky jim Miroslav Bárta, který je prorektorem Univerzity Karlovy a mimo jiné i členem české Učené společnosti, podepsal.
Bárta se třicet let zabývá nejen starověkou egyptskou společností, ale právě také srovnáváním civilizací. Díky svému výzkumu v různých koutech světa tak mohl vypozorovat některé shodné vzorce ve vývoji i pádu civilizací, které zformuloval do sedmi zákonů, po nichž pojmenoval knihu.
Každý z nich vysvětluje v samostatné kapitole. Své teorie podporuje nejenom vědeckými poznatky z nejrůznějších oborů, ale také je dokládá a vysvětluje skrz konkrétní události z dávné i nedávné historie. Rovněž odkazuje na poznatky významných osobností a propojuje je s tím, co víme dnes.
Kniha, kterou vydalo nakladatelství Jota, je čtivá i pro laika, nepostrádá zajímavosti a odkazy na svět objevů, ať už archeologických, nebo moderních technických či technologických.
„Poprvé v historii víme, k čemu můžeme směřovat, a proto bychom mohli naše ztráty minimalizovat,“ odpověděl Bárta v souvislosti s otázkou, kde na pomyslné příčce vedoucí k pádu se zrovna naše společnost může nacházet.
