Předsudek číslo jedna: manželky jen kritizují
Jedním z oblíbených předsudků týkajících se manželství je přesvědčení, že po svatbě se všechny ženy změní ve štěkající hysterky, které své partnery jen kritizují. Psycholožka Linda Robertsová z University of Wisconsin-Madison zpracovala na téma manželských předsudků rozsáhlý výzkum, který zveřejnila v magazínu Journal of Marriage and the Family. Podle jeho závěrů patří k nejsilnějším a nejvíc rozšířeným manželským předsudkům přesvědčení mužů, že vdané ženy jsou ke svým partnerům mnohem kritičtější (pro zajímavost, ženy jsou zase přesvědčené, že je muži vůbec neposlouchají).
Tento předsudek vyhodnotili psychologové jako zvláště škodlivý, protože muži údajně takové chování od svých manželek očekávají a předem tomu přizpůsobují své chování a reakce. To je potom logicky příčinou dalších střetů a komunikačních nedorozumění.
Předsudek číslo dvě: ženy s úspěšnou kariérou zanedbávají domácnost
Velmi vzdělané ženy, které zastávají významnou pracovní pozici, se nechtějí vdávat, a pokud k tomu dojde, nejsou dobrými manželkami a zanedbávají domácnost. Tak zní druhý rozšířený předsudek, pokud se však kvůli němu zaměřujete na adeptky se základním vzděláním nebo neradi vidíte, že si vaše žena buduje kariéru, můžete klidně spát.
Výzkum University of Washington vedený Elainou Roseovou zjistil, že od osmdesátých let neustále narůstá počet žen s vysokoškolským vzděláním, které se vdají a založí rodinu. Naopak pravděpodobnost, že se vdá žena se základním vzděláním, je o třináct procent menší. Součástí výzkumu byla i distribuce dotazníků mapujících subjektivní spokojenost v manželství mužů i žen. Muži vysokoškolsky vzdělaných a profesně úspěšných žen vykazovali větší spokojenost než partneři žen, jejichž jediným zájmem byla domácnost.
Předsudek číslo tři: domácí práce jsou doménou žen
Zkuste své manželce naznačit nebo dokonce zdůraznit, že starost o domácnost a děti je povinností ženy. Uděláte tak první a poměrně významný krok k rozvodu. Ať se vám to líbí, nebo ne, emancipace už pokročila poměrně daleko a k nejčastějším ženským stížnostem v rámci manželství patří právě neochota mužů podílet se na chodu domácnosti a výchově dětí.
Zjistil to britský výzkum, který v roce 1999 vedla Anna C. Dudlestonová. Ta zkoumala, kolik hodin týdně se muži a ženy v rámci manželství věnují domácím pracím, chodu domácnosti (nákupy, pochůzky po úřadech a podobně) a výchově dětí. Souhrnné množství času, který těmto záležitostem věnují ženy, bylo stále významně vyšší než investice manželů. Respondentky si toho byly velmi dobře vědomé a snažily se dosáhnout alespoň nějakého posunu ve svůj prospěch. Současně se toto téma ukázalo jako vděčný předmět domácích hádek.
Předsudek číslo čtyři: s manželstvím jde sexuální život do háje
Pokud předpokládáte, že snubní prstýnek udělá finální tečku za vaším sexuálním životem, samozřejmě to tak být může. Podle doposud provedených výzkumů je však nesmyslné všeobecně rozšířené přesvědčení, že manželé žijí méně kvalitním sexuálním životem.
Podle výzkumu, který si nechal zpracovat Durex, jsou se svým sexuálním životem spokojeny téměř tři čtvrtiny manželů a manželek. V průměru spolu potom manželské páry souloží sto dvacet sedmkrát za rok. Navíc se podle vědců ukazuje, že manželství naopak kvalitu sexu zlepšuje.
Například Denise Donnellyová provedla v roce 1993 rozhovory s více než šesti tisíci manželskými páry a zjistila, že jejich sexuální spokojenost je obecně vyšší než u nezadaných lidí. Má to však malý háček, protože její závěry se týkají pouze párů, které uváděly, že žijí ve spokojeném manželství, u nespokojených manželských párů sexuální spokojenost samozřejmě naopak klesá. Potěšit by vás mohly i závěry výzkumu, který v roce 1997 vedla Ruth Matthiasová. Zúčastnilo se ho víc než dvanáct set manželských párů a v rámci rozhovorů s nimi a vyplňování dotazníků zjistila, že vdané ženy mají čtyřiadvacetkrát větší chuť na sex než jejich single kolegyně.
