Po učňáku si udělal nástavbu v oblasti rehabilitace, masáží, akupresury a akupunktury, v roce 1995 otevřel své první studio krásy. Pak prošel několika šéfovskými místy v cizích firmách, až se vrátil k vlastnímu podnikání. Jeho studia Bomton nabízí kadeřnictví, kosmetiku, wellness či solária. Aktuálně se jeho byznys rozšiřuje o kliniku se specializací na hubnutí či žilní chirurgii. "Primářem se stane jeden ze tří nejlepších žilních chirurgů u nás," popisuje.
Chodí k vám celebrity a bohatá klientela, která může mívat různé manýry. Je pro vás takový zákazník svatý, je mu vše dovoleno?
Tak to pozor, to zase ne. Rozhodně nesnáším, když mi někdo uráží moje lidi. Jestli na ně má být někdo nepříjemnej, tak to budu já, ne někdo cizí. Samozřejmě, nechci ztratit klienta, ale nenechám ze svého člověka dělat blbce. Dokážu se rozloučit i s klientkou, která tu sice utratí za rok půl milionu, ale napadá neoprávněně moje lidi a nemíní to změnit.
Čekal bych, že si na klientele z ranku celebrit budete zakládat.
Moc se s tím nevytahujeme, i kvůli zachování jejich soukromí. Navíc, když jsme před třemi lety chtěli nějakou normální celebritu jako tvář jednoho našeho salonu, byl to problém. Celebrity někdy chtějí, aby to bylo výhodné hlavně pro ně.
Chválím málo. A vím, proč
Kdo bývají nejhorší klienti?
Ti, kteří nic nedokázali vlastní pílí. Zejména manželky někoho, kdo vydělal peníze ne zcela pracovitým způsobem, nebo přítelkyně a manželky nějakých hvězd. Vadí mi, že urážejí moje lidi. Máme špičkový servis, kvalitní lidi a není důvod proto, aby se k nim někdo choval nadřazeně.
"Nakonec jsem nakupování propadl," přiznává podnikatel Karel Kadlec.
Kdo je pro vás výhodnější zákazník, muž, nebo žena?
Z hlediska peněz je jednorázově lepší žena. Jenže na druhou stranu, když utrácí peníze žena, přemýšlí o nich. Chlap přemýšlí jen do okamžiku, než ho obsluhuje pěkná mladá holka. Pak neřeší, co to stojí, a rozhodně nechce dopustit, aby to vypadalo, že na to nemá.
Jak se ve vašich očích změnil český chlap za posledních 15 let?
Strašně moc! Muži udělali větší skok než ženy. Ušli dlouhou cestu od vytahaných tepláků k metrosexuálovi. A jednoznačně je to dobře. Je nesmysl, že chlap musí smrdět. Co je hezkého na tom, že má špínu za nehty? Co je hezkého na tom, že smrdí? Obecně ale pořád platí, že Češi peníze raději prožerou, než aby o sebe dbali. Bohužel.
Řekněme, že jsem klient, který chce změnit vzhled od základu. Co mě čeká?
Minimálně půlhodinový rozhovor, abyste si ujasnil, proč změnu chcete. Co by se totiž stalo, kdybychom vás jen zkrášlili? Lidi by vás ze závisti pomluvili a změnu vám rozmluvili. Proto je na ni potřeba každého klienta připravit a také ho naučit výsledný dojem udržovat. Poté se vám bude věnovat kadeřník, vizážista-stylista, kosmetička, manikérka a pedikérka.
Zkoumáte lidi na ulici? Trpíte profesionální deformací?
Samozřejmě. Ale to dělá v naší branži snad každý.
"Nejlepší servis poskytují v mém oboru na Blízkém východě," říká Karel Kadlec.
A posuzujete lidi na první pohled?
Na ulici ne, ani na jednáních. Ženy ale někdy chtějí znát můj názor. Tak jim ho řeknu.
Diplomaticky?
Ne, neberu si servítky, proč bych lhal. Chválím málo. A vím, proč.
Přílišné ohledy evidentně neberete ani na své zaměstnance, působíte jako extra tvrdý šéf.
Myslím, že jsem často velmi nepříjemný. Říkám vše přímo a do očí. Ano, na svoje lidi jsem extrémně přísný. A nejpřísnější jsem na ty, které považuju za nejlepší, a na nejbližší. Jednou jsem dal v práci pokutu i své mamce.
Za co?
Kouřila tam, kde neměla.
Dokážete zaměstnance i ocenit, pochválit?
Myslím si, že ano. Jenže vám řeknu příklad. Před dvěma měsíci jsem pochválil recepční – a ony se na to hned potom vykašlaly. Tak jsem jim řekl, že tu nejslabší vyhodím, a zase se začaly snažit. Práce s lidmi je na tomhle byznysu vlastně nejtěžší.
Jak to?
Vezmete si někoho z učňáku, neumí vůbec nic, vše ho musíte naučit a ještě ho za to platit... a on vám pak uteče.
Kolik lidí se k vám o práci hlásí?
Na konkurz se nám přihlásí dvě stě lidí ročně, z nich si vybíráme padesát, které si pozveme, dál jich postoupí třicet a z nich přijmeme deset. Do půl roku si tu necháme jen dva a vypipláváme si je. Jsem si naprosto jistý, že žádná jiná firma u nás nedává do vzdělávání tolik co my. Senior master má od firmy školení v zahraničí zdarma, týdenní nebo čtrnáctidenní stáž v Londýně přitom vyjde kolem 150 tisíc.
Jsem divnej chlap. Ale šťastnej
Kolik času trávíte v práci?
Deset dvanáct hodin denně. Dřív jsem tu byl i osmnáct, prvních deset let jsem neměl žádnou dovolenou. Teď na ni už jezdím. Většinou ji ale spojím s prací, vyzkouším si tam služby, abych měl přehled.
Zaměstnance chválí Karel Kadlec zřídkakdy. Když jsou pod tlakem, snaží se víc.
Pracujete sám na sobě, abyste dobře reprezentoval?
Jasně. Od října jsem zhubnul 24 kilo. Byla to sázka. Pokračuju furt dál, ještě potřebuju sundat 14 kilo. Ona se těžko prodává hubnoucí procedura, když jste sám tlustý.
Jak relaxujete mimo dovolené? Zajdete třeba jako klient do vlastního studia?
No, dnes jsem si tam stihnul nechat ostříhat vousy. Pravidelně chodím na manikúru a pedikúru, když mám problém, na masáže. Jinak na to kašlu. Já relaxuju doma s přítelkyní. Vůbec nejraději ale nakupováním, strašně rád nakupuju. Jsem divnej chlap. (smích)
Za co nejraději utrácíte?
Když si chci udělat radost, koupím si hodinky. Mám jich už asi 47. Nekupuju si ale hodinky za statisíce, to ne.
Jsou pro vás důležité značkové věci?
Ještě před pěti lety jsem si myslel, že nemůžu koupit drahou kabelku, že nebudu jako oni. Dneska už ale vím, že si kupujete špičkovou kvalitní věc, včetně servisu. Mám velký smysl pro detail, kvalitu poznám na šití, na zipu. Nechci nikomu dokazovat, že na to mám, ale chci mít jistou výjimečnost. Teď jsem si koupil v Americe sedmery džíny. Nejlevnější stály devět dolarů, nejdražší tisíc. Všechny se mi líbily, neřešil jsem cenu. Na odiv své věci ale nevystavuju.
A čím jezdíte?
Červenou Audi A7.
Takže rychle?
Ona neumí jezdit pomalu.
Žijete se svou třetí přítelkyní. Jaký je pro vás ideál ženské krásy?
Každá moje ženská byla úplně jiná, první manželka byla zrzavá, druhá blondýna, současná přítelkyně je tmavovlasá. Ani jedna se nepodobá mé matce. (smích) Podstatné jsou pro mě oči, šíje, ruce, prsty. Pak ji potřebuju poznat. Musí to být hodná holka, ne vyčůraná, musí se s ní dobře povídat. Myslím, že teď jsem našel tu pravou. Moje přítelkyně má v sobě všechno, co jsem hledal. Jsem vlastně šťastnej chlap.
Kolik máte dětí?
Čtyři, i když za chvíli jich bude pět. Dvě vlastní, dvě přítelkyně a jedno na cestě. Všechno to jsou kluci.
Jak zvládáte výchovu?
Těší mě je vychovávat. Ale je to strašně těžký, těžší než podnikání. Vadí mi, když jsou líní a neaktivní. Vědí, že věci si musí zasloužit. Největšího zaracha nemají za špatné známky, ale za to, že zalžou. Jsem hodně důsledný, neukecají mě.
