Naši prapředci žili miliony let v rovnostářské společnosti. To změnila až tzv. neolitická revoluce, když se kočující lovci a sběrači po změně klimatu začali usazovat na jednom místě, pěstovat obilí, chovat dobytek a věnovat se řemeslům.
| foto: Profimedia.cz
Polovina lidí obětuje svůj majetek, aby někdo jiný přišel o zisk, tvrdí vědec
Spolupráci a altruismus, tedy nezištnou pomoc druhým, v sobě máme zakódovanou již od pravěku. Přesto byl svět nejednou svědkem tyranských krutovlád a diktatur, pro které plédovaly davy. Čím to je? Máme v sobě od přírody spíše dobro, nebo zlo? A čím si zlo omlouváme? Proč se bojíme změn, a zároveň nejsme spokojeni s tím, co právě máme, a chceme to vylepšovat? A je opravdu lež vynález lidstva? Nejen nad tím se zamýšlí Jaroslav Petr (63), biolog a popularizátor vědy napříč obory.
Jak by svět vypadal, kdybychom neměli žádná pravidla a společenské normy? To je velmi hypotetická otázka. Nějaká pravidla mít musíme. Minimálně v komunikaci. Pokud bychom pravidla řeči nedodržovali, nerozuměli bychom si. Pravidla fungují i ve zvířecí říši. Pokud se potkají dva jedinci a nejde zrovna o predátora a jeho oběť, musí mít nějaká pravidla, aby se poznali, věděli, jak se k sobě chovat a kde končí hranice revíru každého z nich, aby věděli, s jakou vervou mají bojovat, protože při bránění vlastního území jsou zvířata mnohem urputnější než při dobývání prostoru někoho jiného.
Za tím, že holky šílí po hudebnících, je opět evoluční stopa. Když začínalo umění, mohli se mu věnovat jen ti, kteří si dokázali zajistit živobytí.
Jaroslav Petr
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
