- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Stal se prezidentem druhé republiky v nesmírně těžké době. Jistě to byla víc oběť než ctižádost. Jenže když nacisté v polovině března 1939 obsadili celé naše území, setrval v úřadě jakožto loutkový státní prezident i po celou dobu protektorátu až do hořkého konce. Právník a překladatel Emil Hácha (1872–1945) měl jako člověk nelehký úděl a někdy se tvrdí, že se jakožto státník nemohl zachovat moc odlišně. Anebo mohl? | foto: ČTK
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Je 15. březen 1940. První výročí protektorátu. Zatímco ledy pukají, Vltava nezadržitelně stoupá. Ten den se dokonce vylije z břehů. Češi a Moravané ale bez ohledu na záplavy sledují protiněmecké letáky, které zaplaví protektorátní města, malují peprné a výsměšné vzkazy na zdi domů, strhávají vlajky s haknkrajcem a zamazávají hesla o velkém vítězství Říše. Včera v rozhlase říkal Jan Masaryk, jaký je Hácha kolaborant. Tak asi je. Zrovna poděkoval telegramem Hitlerovi za to, že vzal před rokem protektorát pod ochranu Říše. Není zač, Hitler na to.
Konečně jsem starce zpracoval tak, že byl s nervy úplně u konce a chtěl podepsat. Vtom dostal srdeční záchvat. Doktor mu dal injekci, ale byla pro ten případ moc silná. Hácha se příliš vzpamatoval, znovu ožil a opět odmítal podepsat.
Připojte se ještě dnes a získejte: