Sami se popisují jako partička kluků ze Sudet, žijící v Praze, která se baví s kamarády a u toho drží kameru v ruce. Jejich videa z mejdanů platí za příjemné osvěžení na Youtubu. Letní tour, kdy v karavanu procestovali osm tuzemských měst a jedno slovenské, byla beznadějně vyprodaná. „Když jsme se před pěti lety stěhovali do Prahy, vůbec jsme nečekali, že to takhle bouchne. Ale je to splněný sen,“ shodují se Jakub a Marty, klíčové tváře erem.
Vaše závodní kára bude mít podobu párku v rohlíku. Proč zrovna tu?
Jakub: Přišlo mi to symbolické. Protože na našich akcích provozujeme stánek s párky, který obsluhuje náš třetí významný člen Bery. Přemýšleli jsme, že by Berymu ještě koukala hlava, ale to jsme nakonec zamítli. Jinak to má taky pragmatický důvod. Bery měří 152 centimetrů, tudíž je ideální pilot.
Marty: Rádi bychom ho oblékli do rondonu. A my ho roztlačíme s Jakubem v kostýmu kečupu a hořčice. Jdeme jednoznačně vyhrát! I když včera jsme měli trénink a musíme konstruktérovi na sever vzkázat, aby káru, jejímž základem je motokára, ještě zpevnil.
Základ jsou party, mejdany
Co je to vlastně erem?
Jakub: Jsou to lidé, kteří se chtějí bavit. Zní to možná zvláštně, ale erem nejsme jen my. Erem je naše generace. Mladí lidé, kteří poslouchají primárně rap, byť teď se to dost kombinuje i s taneční hudbou.
Marty: Nicméně my dva jsme základní stavební kameny. My tu partu stmelujeme, my dáváme lidi dohromady. Třetí důležitý článek je náš kamarád Bery. Ale jinak máme produkčního, kameramana. Troufám si tvrdit, že širší jádro tvoří kolem dvaceti až třiceti lidí. Stejně tak je to rozdělené na pražskou partu a skupinu kámošů z Nového Boru, kde to všechno začalo.
Jak vypadaly vaše začátky?
Red Bull KáryV sobotu 16. září 2023 přivítá pražský park Královka závod originálních nemotorových vozítek. V závodu nastoupí 40 týmů z celé republiky, které byly vybrány na základě zaslaných návrhů. Každý tým má za úkol sestavit nejrychlejší káru, se kterou se spustí z kopce dolů v co nejlepším čase a zvládne se vyhnout všem překážkám, co se jim postaví do cesty. Kromě samotného sjezdu je porotou bodovaná i nástupní show celého týmu. Vyhrává tedy nejrychlejší a nejkreativnější tým. O vítězství pojede např. banánový tryskáč, medvídek Pú, Tatra T3, krtikára, jamajský bob, párek v rohlíku nebo pojízdný vinohrad. |
Marty: Začínali jsme někdy v roce 2009 na skečích, potom přišly dvojsmysly a pak jsme zkusili, bylo to na střední, vlogy během praxí. Známý měl živnost, zapsal nás, že pracujeme, že zkoušíme videa a my jsme natáčeli první vlogy. Sehnali jsme kluka s řidičákem, Kuba dostal auto od táty, tím jsme to de facto odšpuntovali.
Videa natáčí spousta lidí. Ta vaše se však brzy chytla. Čím si vysvětlujete úspěch?
Marty: Autenticita je klíč. V tom je naše největší síla. Jsme stejní v reálu jako v těch videích. Setkáváme se hodně s tím, že nás lidé na party zastavují, poté se s námi dají do řeči a skončí to mnohdy tak, že slyšíme, že jsme přesně takoví jako ve vlogu na Youtubu.
Jakub: Souhlas. Nemáme žádné předpřipravené věty, kamera zaznamenává náš večer, den, výlet. Nestává se, že je obsah nucený. Autenticita je DNA našich videí.
Přestože přicházíte i s novými formáty, tématické jádro videí stále představují party. Chodíte pořád rádi na mejdany, nebo to už trochu vnímáte jako povinnost?
Jakub (hned vystřelí): Já tam chodím prostě rád! Mám rád společnost, kamarády a kameru už beru jako samozřejmost. Od března máme navíc kameramana, takže se nemusíme už tolik hlídat.
Odkdy vás natáčení videí uživí?
Jakub: Čistě se jen tím živíme od prosince minulého roku. Předtím to bylo tak, že jsme zaplatili nájem, nakoupili techniku a kolikrát zela lednička prázdnotou. To se naštěstí změnilo. Velkou roli sehrál fakt pravidelnosti. Teď když vynecháme jednu neděli ve vydání videa, jsme vyloženě naštvaní.
Marty: Jsem rád, že se z toho stal full-time job. V tento moment jsme maximálně spokojení, přestože cítíme, že erem je práce na plný úvazek pro šest lidí. Chceme, aby z toho těžili i naši kamarádi. To by byl ideální stav.
Do Los Angeles i na myslivecký ples
Jste typičtí tím, že paralelně řešíte více projektů naráz: co dalšího vás teď zaměstnává?
Jakub: Na konci října chystáme promítání filmu z letošní prázdninové tour. Promítat by se neměl pouze v Praze, ale nově v několika dalších českých městech.
Marty: Řešíme taky merch, chtěli bychom příští měsíc spustit vlastní podcast. Dál pokračovat v našem novém formátu videí erem day with, kdy trávíme jeden den s člověkem, kterého respektujeme a který je obecně známý. Určitě se chceme vypravit taky do zahraničí a nachystat podobné cestovatelské video, které vzniklo letos z Madeiry.
Jakub: Já mám dvě vysněné destinace: Los Angeles a Japonsko, které se jednou snad poštěstí. Jednoznačně máme v plánu obrážet i místní akce. Chceme na myslivecký ples, různé městské slavnosti nebo třeba uspořádat minitour po hospodách a povídat si s těmi nejvěrnějšími fanoušky, kteří jsou s námi od počátku.
Erem funguje už dlouhé roky. Hádáte se vůbec vy dva někdy?
Jakub: Často máme problém si věci vyříkat, ale za tím vším stojí opravdu hluboké přátelství.
Jasně, neshodneme se na tom, kolik lidí má obsluhovat ve stánku, jaký design má mít oblečení, ale vždycky to nakonec překonáme. Ten vlak už je tak rozjetý, že to ani nejde zastavit. A my ani nechceme.
Marty: Když jsme se ze severu stěhovali do Prahy, s pár našetřenými desítkami tisíc a do značné nejistoty, snili jsme o tom, aby to jednou dosáhlo těchto rozměrů. Poznali jsme sice úplně nový život, ale zároveň jsme zůstali pořád stejní.
Mimochodem, jak často koukáte na svoje videa?
Jakub (opět vypálí): Já pořád! Jak si lidé s oblibou prohlížejí fotky z dovolených, tak to mám já s našimi videi. Uvažuju, že bychom si vzali dva týdny volna, basu piv a odjeli s kamarády na chatu a dali maraton ve sledování našich starých videí.
Marty: Jo, Jakub je v tomhle fakt narcis.