VIDEO: Musíte hodně mávat rukama, říká přední český jezdec na jednokolce

  • 14
Jedno neposedné a vratké kolo mu učarovalo. Zdolává na něm zábradlí, jezdí po schodech, skáče do výšky i do dálky. Stálo ho to hodně hodin tréninku i otřes mozku, nakonec se ale Štěpán Gering vypracoval mezi nejlepší české jezdce na jednokolce.

Jak jste se k jednokolce vlastně dostal?
Dostal jsem ji asi před pěti lety. Dala mi ji nevlastní babička k Vánocům. Dostal ji i brácha a bratranec, tak jsme jezdili všichni.

Jak to babičku napadlo?
Vůbec to nechápu, ani jsem si ji nepřál, protože jsem do té doby o ničem takovém neslyšel. Ale byla prý ve slevě. (smích) Když jsme se naučili jezdit, koupili jsme si lepší.

Dělal jste nějaký sport předtím?
Hrál jsem florbal, jezdím na lyžích, trochu na prkně. S koly jsem nic nedělal, kola vlastně nemám rád.

Věnujete jednokolce hodně času?
Jo, dokud jsem bydlel ve Slaném a chodil na základku a na gympl, jezdil jsem denně. Co jsem v Praze, omezil jsem to kvůli škole na víkendy. Tady v Praze jezdíme třeba na Skalce nebo ve Vysočanech. Skáčeme po schodech, kamenech, jezdíme po zábradlích. V zimě se to ale moc nedá, to jezdím na lyžích.

Trial baví Štěpána Geringa nejvíc.

Každý jel někdy na klasickém kole. Co je ale nejtěžší na jednokolce?
Rozjet se. Naučil jsem se to za týden, ale někdo to zvládne i za jeden den.

Navrhuje modely a sám je i šije

Kromě netradičního sportu chodí Štěpán i do netradiční školy, i na oděvní návrhářství se přitom dostal vlastně náhodou. "Chtěl jsem chodit na výtvarnou školu, znal jsem ale holku, která chodila na oděvní, a řekla mi, že se tam taky dost kreslí, tak jsem to zkusil. Pak mě to chytlo, umím i dobře šít. Nejradši košile, ty jsou jednoduché," říká. Některé návrhy už byly realizovány. "Ale šiju si to sám. Teď jsem si ušil kabát na zimu, je hustej, má asi dvacet kapes, i na rukávech," popisuje, dodává ale, že v budoucnu by se téhle profesi věnovat asi nechtěl: "Chtěl bych dělat v reklamní agentuře jako kreativec. To mě zajímá."

Padal jste hodně?
Jednou jsem se probral v nemocnici s otřesem mozku. Občas si někdo něco zlomí, ale nic vážného. Jezdí se totiž pomalu, i když šlapete co nejrychleji. Chce to mávat rukama, ne se držet za sedlo.

Považujete to, co děláte, za sport?
Ze začátku jsme to tak hodně bral. Trénujete, abyste podal co nejlepší výsledky. Teď to mám spíš na pohodu, jezdíte si s kámoši. Když se ale jede závod, chceme vyhrát. Večer předtím však klidně zapaříme.

Jak probíhají závody?
Je tam hodně disciplín, já jezdím trialy, je to stejné jako na kolech, palety, trámy, šutry. Pak se skáče do výšky, opět na palety nebo přes provaz, nebo přes palety do dálky. Jedna z disciplín se jezdí na triky, prostě děláte blbosti a rozhodčí to posuzují. Pak je street, tedy obdoba fletu, ale je to ve skateparku, máte tam zábradlí, schody. Jezdí se i downhill, ten je na čas.

Na kolik takové kolo přijde?
To moje stojí asi patnáct tisíc. Základ se pořídí za deset, pak se dokupují pedály.

Nejdůležitější je technika

Jste docela známým jezdcem. Kdy ten zlom nastal?
Jezdil jsem asi devět měsíců, když přišly závody v Brně, tam jsem se zviditelnil. Vyhrál jsem dálku, ve streetu jsem byl třetí, brácha pátý.

Začátečník má problém se na jednokolce vůbec udržet, Štěpán Gering s ní zvládne ty nejdivočejší kousky.

A pak přišla reklama?
Jo, asi před dvěma lety si mě všimli v Pepsi a od té doby spolupracujeme. Když jsem se loni objevil v reklamě na jednokolce, dost lidí si ji koupilo, inspirovalo je to. Dobrá reklama pro to, co dělám. (smích) Každopádně do té doby ani spousta mých kamarádů netušila, že jezdím. Pár lidí jsme už ale jezdit naučili.

Jezdíte na závody do zahraničí?
Ano. Byl jsem v Německu na mistrovství Evropy, skončil jsem v první patnáctce, nic moc. Měl jsem poraněný kotník, málo jsem trénoval, hodně času mi teď zabere škola. Brácha byl v juniorech druhý. Vloni v Brně byl na mistrovství Evropy dokonce první ve své kategorii.

Jste nejlepší v Česku?
Doufám, že jsem byl jedním ze dvou tří nejlepších. Teď jsem tak v první pětce. Žádný oficiální žebříček ale nemáme.

Co vám chybí, abyste byl nejlepší?
Jezdit, jezdit, jezdit. Hrozně se zapomíná. Důležitá je technika, hlavně při skocích nahoru.

Štěpán Gering

Studuje třetí ročník Střední průmyslové školy oděvní, obor modelářství a návrhářství oděvů, svůj volný čas ale věnuje jednokolce. Mezi jeho největší úspěchy patří první místo na mistrovství republiky v kategorii výška a vítězství na otevřeném mistrovství v Německu v kategorii "street".

Kdo je vlastně nejlepší na světě?
Francouzi a Rakušáci. Němci na tom třeba hrají basket, ti na tom umí skoro všechno, jednokolky mají i na základních školách jako volitelný předmět. Japonci jezdí jen freestyle, mají na to speciální školy. Britové a Švédové hodně skáčou. Já mám nejradši trial, ten je prostě the best.

Jste soutěživý?
Hrozně. Navíc jsem velký exhibicionista, miluji diváky, miluji, když tleskají a fandí.

Jednokolka vzešla z cirkusu...
Asi jo. Já bych ale do cirkusu nešel, nemám moc rád klauny.

Přihlásil byste se do talentové soutěže?
Asi ne. Když jsem viděl některé talenty… jednokolky by asi neměly šanci vyhrát. A já dělám věci, které nemají smysl, nerad.

Co byste chtěl dokázat?
Není důležité umístění, chci ale být vidět. Mám radost, když mě lidi na závodech poznají.

Jak se dá na jednokolce vůbec vyjet kopec?
Špatně, hodně bolí lýtka.


Den otevřených dveří letiště Náměšť

Ve středu 1. května se na letišti Náměšť poprvé veřejnosti představí nové vrtulníky AH-1Z Viper a UH-1Y Venom. K vidění bude další letecká i pozemní technika.

Mohlo by se hodit