Onen vojenský prvek připisují rozličné zdroje různým historickým obdobím. Mezinárodní jezdecká federace ukládá jeho kořeny do středověkých bitev, jichž se na indickém území účastnily jednotky na koních i na slonech. Úkolem speciálně vycvičených jezdců na koních bylo zabodnout ve cvalu kopí do citlivého místa na tlustokožcově noze, aby se v bolesti vypjal, shodil svého jezdce a ideálně též v amoku narušil sešikované jednotky.
Jiné historické záznamy připisují onu techniku bengálské kavalérii v devatenáctém století. Vřítila se do nepřátelského ležení a její jezdci umným, pečlivě nacvičeným manévrem pomocí kopí napichovali a vytrhovali ze země stanové kolíky. Přístřešky se zřítily na spící, dezorientované vojáky. Pod plachtami byli jako ve vězení, aby se nakonec stali oběťmi finálního úderu pěších jednotek. Nevěděli, kdo je napadl, co se děje, odkud na ně létají smrtící rány, jak se před nimi krýt, bránit.
Jeden z deseti
Z vojenského světa se však ona technika, kterou vládli jen ti nejlepší jezdci, dostala do společenského života Britské Indie. Chopila se jí britská kavalérie a zakomponovalo ji do soutěží elitních jezdeckých klubů „gymkhanas“.
Neznámé sportyV našem seriálu jsme již představili: |
Sportovní podoba neza bazi provedení disciplíny obohacuje. Klasický styl zůstává, jezdci bojují o to, kdo nabodne stanový kolík na kopí a udrží ho, pravidla stanovují váhu terče i zbraně, případně počet terčů, čas, v němž musejí být zdolány. Jindy se jako rekvizita, která má prověřit jezdcovy schopnosti, používá kroužek, jímž má soutěžící prohodit kopí, či oštěp nebo citron, který má v trysku nabodnout nebo rozseknout. Jinou variací je útok na figurínu na podstavci, popisuje server topendsports.com.
Neza bazi nebo též „tent pegging“ je dnes podle Mezinárodní jezdecké federace jedním z deseti oficiálně uznaných jezdeckých sportů. Je velkou podívanou, jezdci sviští na koních v turbanech, pestrobarevných kazajkách, vestách, koně mají zlacená sedla, uzdy. Není to však jen show. „V mžiku sekundy můžete při tomto sportu umřít,“ poznamenal pro list The Guardian Sohail Hussain.
Podle reportáže se asijský sport stává stále populárnějším ve Velké Británii, především proto, že propojuje tamní pákistánskou komunitu. Jenže nejen tam, kromě samotného Pákistánu, Indie či Ománu se mu daří v Jihoafrické republice, Austrálii nebo Izraeli.
