Janečkova stížnost se týká faktu, že jej ministerstvo vnitra nezaregistrovalo jako kandidáta pro lednovou prezidentskou volbu. Podnikatel se podle něj nedostal přes zákonnou hranici 50 000 podpisů. O věci již dříve rozhodoval Nejvyšší správní soud (NSS), ten sice některé dříve odmítnuté podpisy schválil, nakonec však potvrdil rozhodnutí resortu, počet podpisů totiž stále nebyl dostatečný.
Janeček proto ve své stížnosti označil systém prezidentských voleb za nespravedlivý a stěžoval si také na to, že vnitro „ve velkém chybovalo“ při kontrole petičních archů.
Janeček si stěžuje u Ústavního soudu. Pro spravedlnost a všechny občany, míní |
Ústavní soudce Vladimír Sládeček nyní uvedl, že soud rozhodl už 12. den od podání. Vodítko měli už z doby, kdy se na soud dříve v podobné věci obrátil Tomio Okamura.
Sládeček dále uvedl, že nespravedlivost zákonné úpravy soud vůbec nepřezkoumával. „My jsme to nepřezkoumávali. Rozhodovali jsme usnesením. Když se odmítá ústavní stížnost z důvodu zjevné neopodstatněnosti, pak ten návrh, který je s ní spojený, sdílí právní osud ústavní stížnosti, tedy automaticky se odmítá,“ vysvětlil.
Ústavní soud podle něj nepřímo řekl, že úprava je možná problematická, ale ne neústavní. Jde tedy o věc zákonodárce, nikoliv soudu.
Janeček pro Českou televizi v reakci uvedl, že je extrémně zklamaný. „A nejen kvůli sobě, ale vůbec z toho, v jakém žijeme státě. Ve mě to přináší extrémní pochybnosti v tom, zda vůbec žijeme v právním státě,“ řekl. Vyzval občany, aby si stížnost sami přečetli a vyjádřil přesvědčení, že předložil jasné důkazy. „Byl jsem přesvědčen o tom, že mě Ústavní soud vrátí do hry,“ dodal. Řekl také, že dalších se zřejmě nezúčastní.
Na základě rozhodnutí dle svých slov ani nerozumí smyslu existence tohoto soudu. „Jsem si vědom toho, že jsem trnem v oku politikům, ale že to může zajít takto daleko, to jsem skutečně nečekal,“ dodal.
„Takové flagrantní porušení základních principů spravedlnosti se ve svobodné zemi nesmí již nikdy stát. Již nikdy nesmí být vyřazen kandidát, který nejen že splnil všechny Ústavní podmínky, ale má dokonce i jasné a nerozporovatelné důkazy o tom, že měl být do voleb připuštěn,“ uvedl v tiskové zprávě Janeček.
Naopak podle ústavního právníka Aleše Grolicha se takové rozhodnutí dalo očekávat. „Neobjevily se zásadně nové argumenty, než které byly řešeny v kauze Tomia Okamury před deseti lety. Navrhovalo se podle mě i příliš mnoho: přezkoumání ústavnosti zákona, odložení voleb. I to mohlo ovlivnit odmítavé rozhodnutí,“ řekl. Právě to totiž Janeček ve své stížnosti požadoval.
Podobně to vidí i další ústavní právník Jan Wintr. „Čekal jsem to. Ústavní soud byl v situaci, že kdyby stížnosti vyhověl nebo ji začal nějak důkladně projednávat, mohlo by to vést k odložení voleb. Ústavní soud, pro mě očekávatelně, zaujal pozici, že je jenom instance, která chrání ústavnost a která zasahuje pouze v případě, že by se orgány pod ním, tady například Nejvyšší správní soud, dopustily zvlášť hrubého pochybení, které jasně zasahuje do něčích zaručených práv a svobod,“ vysvětlil.
K tomu v tomto případu nedošlo - soud tak jen dopěl k rozhodnutí, že rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je srozumitelné, dobře odůvodněné a nevykazuje vady.
Soud bude rozhodovat ještě jednou
Kromě Janečka se na soud v této souvislosti dříve obrátila i prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová. V této věci však soud teprve rozhodne. „Myslím, že to stihneme, máme ještě deset dní,“ řekl Sládeček na dotaz, zda rozhodnutí padne včas.
V případě Rohanové ministerstvo kandidátku do voleb pustilo, NSS ale její registraci zrušil.
Problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021 před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle NSS nemohou tímto způsobem svůj politický vliv prodlužovat za konec mandátu.
Prezidentské volby v Česku proběhnou v pátek 13. a v sobotu 14. ledna, případné druhé kolo o dva týdny později. V současnosti je k nim připuštěno devět kandidátů.
