Jak došlo k rozhodnutí manžela pustit se do prezidentské volby? Přemlouval vás, aby získal svolení?
Rozhodnutí nepadlo ze dne na den. Manžela s tou myšlenkou začali lidé oslovovat už po poslední prezidentské volbě. Dotazů přibývalo a on prohlásil, že bez mého souhlasu do toho nejde. Dal mi několik měsíců na rozmyšlenou a já jsem došla k tomu, že bych si celý život vyčítala, kdybych mu tu příležitost nedala. Pomáhat lidem je jeho životní poslání. Přemlouvat mě nemusel.
Vystoupila jste v nedávném videu vašeho muže na sociálních sítích a prohlásila, že nejste paní Columbová. Na rozdíl od žen ostatních kandidátů jste se donedávna příliš neprezentovala. Co se změnilo?
Já jsem Josífka doprovázela na jeho cestách do regionů i se synem. Téměř všechny letní víkendy jsme strávili na podpisových stáncích. Na sociální sítě mě nijak nesdílel, protože nebyla potřeba, my spolu byli a jsme v reálném životě.
Upřímně, já se raději soustředím na prožitky, které žiji tady a teď, než na život na sociálních sítích. Nedošlo mi, že jsem pro lidi neviditelná nebo neznámá. Až když se manžela začali ptát novináři, kdy mě ukáže a jestli vůbec existuji, říkala jsem si, že bych se měla lidem představit.
Jak lidé na manžela reagují?
Většinou velmi pozitivně, to mě nepřekvapilo. Je totiž v přímém kontaktu s lidmi báječný, působí jinak než v televizi. Tam vypadá takový zarputilý, naštvaný, což mu někteří vyčítají, ale do debat chodí řešit vážná témata, hájit lidi. Když ho lidé potkávají osobně, vidí, že se o ně upřímně zajímá.
Politické mítinky ale nebývají plné jen příznivců. Zažili jste i negativní odezvu?
Nikdy se nezavděčíte všem. Nevadí mi, když někdo řekne, že se mnou nebo manželem nesouhlasí, ale zarazilo mě, jakou formou to někteří lidé sdělovali, navíc před dítětem. Opravdu nevybíravé, vulgární útoky. Naštěstí ale takových bylo velmi málo.
Jak jste na to reagovala?
Ptala jsem se jich, jak se cítí, když takové věci říkají. To je vždy odbouralo a přestali.
Říkáte, že sociální sítě moc nevyužíváte. Změnila byste to, kdybyste se stala první dámou?
Nepoužívám je, protože člověku zabírají hodně času. Vzhledem k tomu, že chodím do práce, starám se o syna a domácnost, moc volných chvil nemám. A když, tak je raději trávím s knížkou. Pokud bych se ale stala první dámou, bylo by mým úkolem přiblížit výkon té funkce lidem. Protože sama teď vnímám, že je ta role obestřena tajemstvím.
Zakazovat sňatky osob stejného pohlaví je tmářství, řekl v Rozstřelu Středula |
Chtěla byste skrze ně komunikovat s občany. Být na dosah jednoho „kliknutí“?
Je to jeden z prostředků, jak první dámu přiblížit lidem. Vzhledem k tomu, že naše země je plná velmi šikovných a kreativních lidí, napadlo mě například, že by to byl způsob, jak získat nápady a inspiraci na vhodné dary pro návštěvy zahraniční i ty, co přijedou k nám. Dalším nápadem je sdílení dnů s první dámou. Mám těch nápadů několik. Navíc bych tímto způsobem ráda dostávala zpětnou vazbu, jaká mají lidé ode mě očekávání. Chci, aby občané měli možnost se vyjádřit.
Jak byste se vyrovnávala s případnou negativní zpětnou vazbou ve virtuálním prostoru?
Po určité době bych vyhodnotila, co číst a co ne. S negativními komentáři počítám a je jedno, jestli budu na sociálních sítích nebo ne.
Váš muž začátkem srpna řekl, že ještě nemáte přesnou představu, jak byste případně funkci první dámy vykonávala. Už ji máte?
Každá žena do toho vždy vnese svou osobnost a i vnímání té role se liší. Já bych to brala jako velkou zodpovědnost a závazek. Určitě bych chtěla být aktivní, účastnila bych se tuzemských i zahraničních akcí, ale zejména bych chtěla být mezi občany a bavit se s nimi o tom, jaké problémy je trápí.
Abychom byli lidem blíž a mohli se s námi pravidelně vidět a bavit, s manželem nás napadlo, že bychom po republice zřídili kanceláře, prostě síť míst setkávání, kam bychom pravidelně jezdili, společně nebo i jednotlivě. Naslouchali bychom občanům a hledali možnosti pomoci, pokud by to bylo v našich silách. Oba nás služba lidem naplňuje, ostatně já devět let pomáhala s právní pomocí obětem v Bílém kruhu bezpečí.
Jak by taková síť kanceláří na setkávání s prezidentským párem fungovala? Kdo by to financoval?
Samozřejmě bychom hledali možnosti, aby to nestálo mnoho peněz. Cestou by bylo prostory pronajmout. Dopředu bychom informovali, kam a kdy za lidmi přijedeme, buď společně anebo manžel či já sama. V době naší nepřítomnosti by jim na tom místě třeba sloužila kniha, skrze kterou by se s námi mohli podělit o to, jaká mají od nás očekávání. Chtěli bychom, aby lidé věděli, že tu jsme pro ně oba.
Poslední první dámy stály spíše ve stínu svého muže, vy mluvíte, jako byste tu funkci chtěla vykonávat s ním, chtěli byste to dělat společně...
Pro nás je přirozené spolupracovat, vždycky táhneme společně za jeden provaz. Jako já podporuji svého muže, tak on podporuje mě. Každý bychom pomáhali lidem jinou formou.
Přála bych si, abychom byli na odbory hrdí
Manžel je předsedou odborových svazů. Jste také zapálená odborářka?
My se s Josífkem v odborech poznali. Momentálně v nich nejsem, protože tam cítím střet zájmů. Lidé mají tendenci vyvíjet tlak, že když mám za muže toho předsedu, tak to u něj všechno zařídím, a v této roli být nechci.
Ale byla jsem v nich několik let a věřím, že v nich někdy zase budu, protože odbory jsou skvělé a byly pro mě velkou školou života. Nutí vás komunikovat, vzdělávat se, chodit mezi mladé. Daly mi spoustu možností pro růst, zkušeností, dodnes z toho těžím. Přála bych si, abychom k nim jednou měli postoj, jako třeba ve Finsku, kde jsou na ně hrdí.
Účastnila jste se, i když bývalá členka, velké říjnové demonstrace odborářů, která se pořádala na Václavském náměstí?
Ne, protože jsme neměli hlídání pro syna. Je tam hodně lidí a náš Matyáš to nemá rád. Kdybych měla hlídání, určitě bych tam šla.
Další demonstrace zatím nebude, říká Středula. Varuje před řetězovými krachy |
Vašemu muži totiž mnozí vyčítají, že demonstraci nebo některé odborářské aktivity spojuje s prezidentskou kampaní. Je to podle vás kampaň?
Není. Odbory jsou velice přísné z hlediska vnitřního fungování, mají své orgány a pravidla, podle kterých se rozhoduje. Můj muž ze své pozice zabezpečoval organizaci demonstrace. Od začátku mu je vyčítáno, že pokračuje v čele odborů. On měl ale odvahu v té funkci zůstat a dál lidem pomáhat, neřekl, tak já odcházím už mě nezajímáte. Naopak ze strany odborů je mu zas vyčítáno, že není dost aktivní.
Myslím si, že to má mnohem těžší než kandidáti, kteří v žádné podobné roli nejsou. Rozumím tomu, že tendence směšovat ty jeho dvě role tady jsou, ale já si myslím, že je dokáže oddělovat.
Bavíte se s mužem doma o politice?
Politika jde mimo mě, doma se o ní nebavíme. Občas se k něčemu vyjádřím, ale svá rozhodnutí dělá sám. Mým úkolem je nyní vytvářet domov, zajišťovat klid, bezpečí a zázemí, aby se mohl z rozbouřeného světa vracet domů do klidného přístavu.
Dana Středulová
 |
Přesto názor na mnohé politické otázky určitě máte, i když ho třeba manželi aktivně nepodsouváte. Co si třeba jako právnička myslíte o posílení kompetencí prezidenta v souvislosti s tím, že je nyní volen přímo občany?
Cítím to stejně jako můj muž, že by se do nich nemělo zasahovat a měnit je. Je to nějak nastavené a my bychom to spíše měli respektovat. V současné situaci cítím, že jsou zákony ohýbány do takové míry, která mi jako právničce vadí.
Narážíte na některé kontroverzní kroky Miloše Zemana v jeho funkci?
Narážím na komentáře ústavních právníků, kteří říkají, že některé věci nejsou tak, jak by měly být. Některé situace mi přišly opravdu nedůstojné, nechci je konkrétně jmenovat. My Češi obecně rádi hledáme v zákonech kličky, ale pojďme respektovat systém tak, jak je nastavený.
Věnovala byste se v návaznosti na své právnické zkušenosti charitativním činnostem právě v tomto oboru?
Proč ne, je mi to blízké. Měla jsem v životě to štěstí, že mi rodiče umožnili vysokoškolské vzdělání. Mou formou, jak to mohu společnosti vracet je, že se snažím dělat dobrovolnickou činnost, která je mimochodem velmi naplňující. Chybí tu základní informovanost lidí, jak se ve složitých životních situacích orientovat, kam se obrátit a své problémy řešit. Je otázka, jak to celé uchopit.
Platy by se měly zvyšovat i ženám na mateřské
Váš muž v dotazníku iDNES.cz uvedl, že jednou z oblastí, které by se rád věnoval, je rovnost mužů a žen v příležitostech i finančním ohodnocení. V čem vy jako žena vidíte největší problém?
Všechny ženy podle mě trápí naše finanční ohodnocení. Jsem zastánkyní toho, že vaše dovednosti by měly být oceněné bez ohledu na to, jestli jste muž nebo žena. V realitě to ale tak není. Jako ženy nemáme tolik chutě, energie a odvahy přijít a říct si o přidání. Naším úkolem proto podle mě je vychovávat naše dcery k tomu, aby měla sebevědomí.
Rozhovory s partnery prezidentských kandidátůFischerová: Manželství je pro mě svátost. Eutanazii mám za akt zoufalství Hilšerová: Matky musí mít šanci pracovat. Poplatek u lékaře měl smysl Středulová: Na Hradě bychom byli pro lidi oba. Chceme zřídit pobočky napříč ČR Aneta Zimová 8. 12. Robert Neruda 12. 12. Eva Pavlová 15. 12. Monika Babišová 19. 12. Denisa Rohanová je svobodná a Dara Baštová rozhovor odmítla. |
Získala jste na toto téma jinou perspektivu třeba i jako matka?
Finanční nerovnost jsem silně pocítila na mateřské dovolené. Říkala jsem manželovi, že je to nefér. Po dobu, kdy je žena pryč ze zaměstnání, aby se starala o to nejdůležitější, co společnost má – děti, se platy ve státní i soukromé sféře ženám nenavyšují. Po návratu je pak matka v nevýhodné pozici. Proto si myslím, že navyšování platů i mezd by se mělo automaticky dělat i ženám na mateřské/rodičovské dovolené.
Myslíte, že by v otázce genderové rovnosti pomohlo zavedení povinných kvót na počet žen ve vedoucích pozicích?
Znám mnoho žen ve vedoucích pozicích, do kterých se dostaly i bez kvót. Prostě to umí, jsou dobré ve svém oboru. Neumím říci, jestli by to bylo přínosem nebo ne. Sama za sebe to tak ale necítím.
S mužem bychom mohli na Hradě provádět
Kdyby se váš muž opravdu stal prezidentem, přemýšleli jste, jaké změny byste museli jako rodina přijmout? Přestěhovali byste se do některého z prezidentských sídel?
Uvažovali a jsme připraveni tuto změnu udělat, když to bude třeba a pokud naše bydlení nebude vyhovovat požadovaným kritériím. Zvolení je závazek, se kterým jsou spojeny určité povinnosti a s výkonem funkce prezidenta je spojená také ochrana ústavního činitele a jeho rodiny. Bylo by slušné, aby bylo naše bydlení vhodné i pro lidi, kteří mají tuto ochranu vykonávat.
Otevřeli byste případně vámi nepoužívané budovy veřejnosti?
Určitě, Pražský hrad patří všem, je to majetek státu, nás lidí. Moje představa by byla odstranit rámy, které znepříjemňují vstup na Hrad. Ráda bych také zavedla určité dny, kdy bychom tam byli fyzicky přítomní i s manželem, aby se s námi mohli lidé potkat. Napadá mě třeba komentovaná prohlídka, udělat to pro ně i nějakou atraktivní formou.
Poslední průzkumy nedávají vašemu muži příliš šancí na postup do druhého kola, potažmo na vítězství. Jak jeho potenciál vidíte vy?
Jak říká můj muž, jeho největším vyzyvatelem je volič. Ještě máme měsíc a půl před sebou, já mu věřím.
Z průzkumů vyplývá, že skupina jeho podporovatelů se překrývá s voliči Andreje Babiše. Kdo je podle vás volič vašeho muže?
Každý. Můj muž, i když bývá označován za levicového kandidáta, nerozlišuje politiku na levou a pravou, dnes se to vymezení smývá. Pro něj je každý volič důležitý, jako prezident by stál za všemi občany a zájmy České republiky. Konkurenci vůči komukoliv neřešíme, důležitý je volič. Toho musíme oslovit.
Jaké atributy vašeho muže by z něj podle vás dělaly dobrého prezidenta?
Je výborný vyjednávač, zažila jsem to několikrát. K tomu má charisma a schopnost rozhodovat. Je také moudrý, pozorný a vnímavý, laskavý, myslí na lidi, má sociální cítění a vize. Zároveň lidé ví, co od něj mohou čekat, je čitelný a předvídatelný. To je kombinace, díky které jsem souhlasila, že do toho půjdeme. Byla bych ráda, aby mého muže tak, jak ho znám já, poznali i voliči.
Podporu vašemu muži vyjádřil i prezident Zeman. Nemůže to vašemu muži spíše uškodit?
Přijde mi komické, že se o tom pořád mluví. Ano podpořil ho jeden volič, který má funkci prezidenta. Podle mě to ale nemá žádný velký význam.
Jak bude váš život pokračovat, když se muž nestane prezidentem?
Báječně jako doteď. Nyní jako rodina prožíváme novou životní zkušenost, která nás posiluje a stmeluje. To nám zůstane.
