Ústecká zoo potřebuje na rozvoj miliony, jinak přijde o některá zvířata

Zoologická zahrada v Ústí nad Labem je v tristním stavu a hrozí, že v budoucnu přijde o atraktivní druhy zvířat, jako jsou sloni, nosorožci či orangutani. Aby vypadala jako ostatní zahrady v Česku i zahraničí, bylo by do ní v nadcházejících patnácti letech potřeba investovat 750 milionů korun.

Vyplývá to z generelu pro rozvoj zahrady, který její ředitel Roman Končel představil zástupcům krajského města, jehož je zoo příspěvkovou organizací.

„Generel má například ukázat, kam se bude zoo ubírat nebo co budeme plánovat. Vše přitom musí mít reálný základ. Naposledy byl nějaký plán v ústecké zoo vytvořen v roce 2003,“ řekl Končel při představování generelu politikům.

Vytvoření dokumentu konzultoval s kolegy v Česku či s ředitelkou vídeňské zahrady Dagmar Schartnerovou. Generelem se bude postupně zabývat nově zvolené zastupitelstvo města.

„Budeme muset řešit s koalicí, co má prioritu, a jednotlivé kroky pak předložíme zastupitelům,“ vysvětlil ústecký primátor Petr Nedvědický (ANO).

Dokument je rozdělen do tří částí, krátkodobé projekty s náklady zhruba 303 milionů, střednědobé se sumou 157 milionů a dlouhodobé za 358 milionů. Kromě bourání a stavby nových pavilonů pro zvířata se počítá i s jejich přesuny, vzniknout by měl například botanický areál.

Tučňáci a tuleni dohromady

U tučňáků by se měli nově usadit tuleni, nad medvědy se má klenout lávka pro návštěvníky, kterým by mohl být k dispozici také penzion. Pomyslnou třešničkou na dortu by měl být kout s australskými zvířaty. V plánu je i stavba záchytné stanice pro handicapovaná zvířata.

Mohutná proměna naráží na finanční limity, město každoročně na provoz zahrady dává zhruba 38 milionů korun. Samotný rozpočet zahrady je přibližně šedesát milionů korun a většina prostředků jde na mzdy zaměstnanců a krmení pro zvířata.

Nedvědický by zoologické zahradě chtěl letos poskytnout navíc pět až deset milionů korun.

„Zahrada potřebuje do roku 2035 tři čtvrtě miliardy, což není v silách města. To by bylo zhruba každý rok navíc čtyřicet milionů korun. Chceme hledat finance v různých projektech. Například s ministrem životního prostředí jsme předjednali stavbu dvou retenčních nádrží,“ přiblížil primátor.

I ty jsou součástí generelu, protože zoo je vytápěná termální vodou a ta po ochlazení putuje do Labe. „Vody bude stále větší nedostatek a chceme ji tu udržet, počítáme i s dešťovou vodou,“ předeslal Končel.

Nejdůležitější je mít projekty

Nyní je podle něj důležité připravit projekty pro výstavbu a modernizaci pavilonů, vybudování zázemí či inženýrských sítí.

„Potřebujeme mít projekty hotové, kdyby přišly peníze nebo se objevily dotace, abychom mohli smysluplně začít. To už se ale děje i našimi silami. Je opravené osvětlení, od města jsme dostali loni navíc zhruba deset milionů korun a opravili jsme exotárium, na jaře při zahájení letošní sezony otevřeme v dolní části nové výběhy pro vydry malé a tapíry. Přivezli jsme také šest nových tučňáků brýlových, takže příští rok by mohli mít první potomky,“ sdělil Končel.

Letos by se mělo začít i s novými pavilony pro vodní ptáky, zoborožce, voliérou pro andulky a teráriem.

Největší prioritou je asijský pavilon

Nejbližší prioritou je pro zoo zajistit návštěvníkům parkování. Dříve plánovaný parkovací dům u dolního vchodu zamítla policie. Navíc by stál 87 milionů korun, parkoviště u horního vchodu s 200 místy má stát i s výkupem pozemků kolem dvaceti milionů korun.

„Nabídka na odkup soukromých pozemků u horního vchodu tu je, bohužel převyšuje odhadní cenu. Ta je čtyři a půl milionu, nabídka zatím je dvanáct milionů. Budeme jednat a doufáme, že se nám podaří cenu snížit,“ slíbil Nedvědický.

Kvůli pohodlné dopravě návštěvníků zahrady generel také zahrnuje kabinkovou lanovku za 20 milionů korun, jak je běžné v jiných zahradách. Měla by vést od horního k dolnímu vchodu.

K největším prioritám generelu patří vybudování nového asijského domu pro slony a orangutany, který je důležitý pro setrvání těchto druhů v Ústí. Chov slonů může v zoo skončit i z jiného důvodu.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

 „Bohužel stav slonice Kaly není příznivý. Až zůstane Delhi sama, nevíme, co bude dál. Kdyby byla stavba pavilonu přislíbena, není problém, aby nám Delhi unie zahrad ponechala,“ dodal ředitel zoo.

Nový pavilon slonů má stát 100 až 150 milionů korun. Záleží na způsobu chovu, který nově musí být nekontaktní.

Uvažuje se o variantách chovu jednoho slona nebo skupiny samců, kterých je nadbytek, či chovu dvou slonic.

„To není příliš šťastné, protože za pár let bychom se dostali do zcela stejné situace. Ve hře je také chov stáda slonic bez samce, stáda se samcem nebo zrušení chovu slonů, což však nikdo nechce,“ poznamenal Končel. Primátor Nedvědický preferuje chov dvou slonic.

„Jsou to hospodářská zvířata a v Thajsku jsou k dispozici,“ uvedl primátor.