Celý jeho příběh, který sám nazývá noční můrou, začal v listopadu roku 2013. Tehdy dostal okamžitou výpověď z pozice vedoucího teplické Probační a mediační služby (PMS) za „zneužití pozice vedoucího zaměstnance k závažnému sexuálnímu obtěžování podřízených zaměstnankyň, a to vzhledem ke způsobu, míře a dlouhodobosti tohoto jednání“.
Čeho konkrétně se měl dopustit, mu nikdo nesdělil a neměl tak možnost se k tomu vyjádřit. Více se dozvěděl až následující týden po svém propuštění z tisku, kde byl zveřejněn článek, ve kterém se popisovala údajná šikana a sexuální obtěžování podřízených na teplickém středisku PMS. Zdroj uveden nebyl, avšak vedení PMS v té době toto potvrzovalo. Nepodložené informace o šikaně a obtěžování bez jakýchkoli pochybností vyvrátilo policejní vyšetřování v květnu 2014.
Zmíněný článek tak zcela neoprávněně zasáhl do práv, společenského postavení i soukromého života někdejšího vedoucího střediska PMS v Teplicích pana Emila Fleischmanna. Tehdejší ani současné vedení PMS však do dnešního dne tyto nepravdivé informace nedementovalo a neuvedlo na pravou míru. Přitom už v říjnu 2014 soud vyhověl jeho žalobě o neplatnosti rozvázání pracovního poměru tzv. rozsudkem pro uznání, protože žalovaná PMS včas nedodala podklady.
Soud se tedy nezabýval meritem věci a nedošlo k očištění jména poškozeného. „V celém případu je příliš mnoho náhod a nesrovnalostí,“ konstatuje Fleischmann.
„Bývalé kolegyně a podřízené, které si na mne stěžovaly, údajně měly být ochotné potvrdit u soudu, že jsem je sexuálně obtěžoval – na policii se tak nestalo. Zápis z jejich schůzky s regionálním vedoucím a jeho zástupkyní byl vypracován až poté, co jsem byl na jeho základě vyhozen z práce. Jedna z účastnic setkání odmítla zápis podepsat a dopsala svůj dodatek, ve kterém se distancovala od toho, že bych se měl chovat jakkoliv nevhodně – tento dodatek regionální vedoucí policii ‚nedopatřením‘ nepředal – předala ho policii při podání vysvětlení až sama jeho autorka. Soud ohledně neplatnosti ukončení pracovního poměru nemohl rozhodovat o meritu věci, protože PMS opět ‚nedopatřením‘ včas nedodala podklady. V pozdě podaném vyjádření PMS dále trvala na tom, že jsem měl kolegyně sexuálně obtěžovat. Usnesení státní zástupkyně, ve kterém konstatuje, že ze strany PMS ČR došlo k pochybení (informačnímu šumu) měla PMS k dispozici nejpozději od dubna 2015 – přesto na něj nijak nereagovala a nové vedení jej k dispozici nemá,“ uvádí.
Stres se podepsal na mém zdravotním stavu, říká muž
„Soud jsem vyhrál kontumačně. Dostal jsem sice papírově zpět své místo, doplacenou ušlou mzdu, stravenky. Prostě vše, co jsem měl dostat. Dosud se mi ale nikdo z PMS neomluvil. A hlavně, během té doby jsem přišel o své zdraví,“ rozplétá stále trvající anabázi Fleischmann.
Na své původní místo vedoucího se totiž nikdy nevrátil ani nevrátí. Půl roku po nuceném odchodu ze zaměstnání zjistil, že má leukémii a na podzim v roce 2014 dokonce prodělal transplantaci kostní dřeně.
„I když vám to nikdo nepotvrdí, věřím, že jsem onemocněl kvůli stresu způsobenému neoprávněnou výpovědí. Zažíval jsem neskutečný psychický tlak. Několik týdnů jsem nebyl schopen ani vyjít z domu. Interní mechanismus monitoringu tisku v PMS zajistil, že se o mé kauze dozvěděli všichni moji kolegové v celé republice. Měl jsem pocit, že články všichni četli, že tomu věří a neměl jsem žádnou možnost se účinně bránit,“ popisuje.
Navíc kvůli odůvodnění výpovědi neměl nárok na jakoukoliv finanční podporu. „Ze dne na den jsem byl bez příjmu. Nikdo mě nechtěl zaměstnat ani jako skladníka. Musel jsem zrušit všechny pojistky a žít jen z naspořených peněz. Nevěděl jsem, jak dlouho bude trvat, než se mi podaří, podaří-li se mi to vůbec, najít nějaké, jakékoliv zaměstnání,“ dodává s tím, že dodnes kvůli tomu všemu užívá antidepresiva.
Práci našel až mimo obor a s polovičním platem
Práci si Fleischmann, který stál u založení teplické pobočky PMS a od roku 2003 byl celých deset let jejím vedoucím, nakonec našel. Ale úplně v jiném oboru než dříve působil a než má vystudovaný. „Odpovídá tomu i plat, který je minimálně o polovinu nižší, než bych měl na svém původním místě,“ říká.
Nejen kvůli tomu, ale i kvůli poškození dobrého jména, proto žádá u soudu od svého původního zaměstnavatele omluvu a finanční náhradu.
„Soudní řízení ve věci sporu PMS s bývalým zaměstnancem stále běží. V rámci řízení usilujeme o řešení sporných otázek i prostřednictvím alternativních způsobů řešení konfliktu,“ uvedla na otázku, proč k omluvě ze strany PMS zatím nedošlo, její mluvčí Kristina Labohá s dodatkem, že s ohledem na probíhající soudní řízení i ochranu osobních údajů bývalého zaměstnance se nebude PMS k této věci dále vyjadřovat.
„Minulé vedení v čele s tehdejším ředitelem, zástupkyní ředitele a regionálním vedoucím severočeského soudního kraje hrubě porušilo principy, na kterých byla založena PMS, když řádně neprověřilo, nezabránilo šíření a nedementovalo nepravdivé informace, které poškodily nejen mou dobrou pověst, ale i pověst samotné PMS,“ říká Emil Fleischmann.
„Paradoxní je, že PMS vede své klienty, pachatele přečinů a trestných činů k převzetí odpovědnosti, ale sama tak nečiní,“ dodává.
