Stát krajům peníze na toto zvýšení mezd neposlal. Na provoz sociálních služeb tak letos v celém Česku chybí 3,1 miliardy korun.
Oproti loňskému roku navíc všechny organizace dostaly méně peněz. Kromě krajských se problém týká i soukromých a církevních sociálních organizací.
Hrozí tak, že v září přestanou fungovat některé domovy důchodců, občanské poradny, pečovatelské a sociální služby, centra pro postižené či terénní pečovatelské organizace.
„Některé sociální organizace už nám nyní oznamují, že v létě budou muset začít svým zaměstnancům rozdávat výpovědi, protože nebudou mít finance. V září se tak může stát, že skončí, přinesou nám klíče a řeknou, postarejte se o naše klienty,“ řekl náměstek hejtmana Martin Klika (ČSSD).
V případě domovů pro seniory nebo domovů se zvláštním režimem je kraj povinen to udělat. Podle prvních odhadů jen v případě pobytových služeb by jejich záchrana kraj stála na mzdách 260 milionů korun.
„Je to prostě obrovský průšvih, i v krajských organizacích nám peníze v září dojdou a budeme je muset nějak dofinancovat. Nedovedu si ale představit, že u krajských se nám to podaří a ostatní necháme osudu,“ přiblížil Klika, který v minulých dnech o problému jednal v Praze.
Nedostatek peněz je výsledkem sporu mezi ministerstvy
Podle Kliky je nedostatek peněz výsledkem sporu mezi ministerstvem financí a ministerstvem práce a sociálních věcí.
Komplikace s dofinancováním všech sociálních služeb jsou každý rok, vždy se je však nějak podařilo vyřešit. Letos to zatím vypadá, že řešení je daleko.
„Vláda není schopná dojít k nějakému kompromisu ve financování a obávám se, že to bude trvat tak dlouho, až v září řada organizací skončí. Mzdy totiž tvoří 70 až 80 procent nákladů těchto organizací,“ poznamenal Klika.
Podle hejtmana Oldřicha Bubeníčka (KSČM) je nyní problém v tom, že kraje pečlivě spočítaly, kolik peněz na vládou zvýšení peněz bude potřeba, stát to předem věděl, ale peníze na to nejsou.
Když lidé ze zdravotnictví odejdou, bude těžké je získat zpět
„Lidé v sociálních službách většinou mají zdravotnické vzdělání. Když nebudou mít jistotu práce, skončí a odejdou do zdravotnictví. A bude velmi těžké je získat zpět,“ varoval hejtman.
Chybějící peníze na mzdy hledají všechny sociální organizace od domovů pro seniory, pečovatelské služby, občanské poradny po hospice, centra pro rodinu, drogově závislé nebo azylové domy. V krajském seznamu je více než 600 takových služeb.
Například soukromý děčínský Domov pro seniory letos dostal o 30 procent peněz méně než loni. „To je více než milion korun, a když tyto finance nedostaneme, budu muset postupovat tak, abych službu udržela,“ zmínila ředitelka domova Valerie Machová.
„Zrušení nepřipustím, toto zařízení jsem budovala deset let a musím se s tím poprat. Každopádně by ale muselo dojít k nějakému minimálnímu omezení a propouštění,“ dodala Machová.
Podobná situace je i v chanovském Domu romské kultury, kde se Romové mohou vzdělávat nebo zde vykonávat alternativní tresty, chybí zde 800 tisíc korun. Podle ředitele Martina Nebesaře letos centrum s 12 zaměstnanci na provoz získalo jen 80 procent rozpočtu.
