Ústecký kraj je často prezentován jako průmyslový s nízkou životní úrovní. Sdílíte tento názor?
Nabízí se rychlá odpověď, ale jednoznačné to není. Ano, kraj je prezentován jako průmyslový. Vlastní skutečnost je ale složitější. Některá území v kraji, například okres Most, byla a jsou výrazně specializovaná na průmyslové aktivity, mnohá další území ale nikoliv. Zajímavá, a možná překvapující je situace v centru kraje, v Ústí nad Labem. Město je obecně vnímáno jako průmyslové, ale už od 80. let minulého století má nejmenší podíl zaměstnaných v průmyslu ze všech dnešních krajských měst v České republice. Význam průmyslu je zde tedy historický, symbolický, ale jeho podíl na soudobé ekonomice města je poměrně malý. U životní úrovně, spíš bych tedy mluvil o kvalitě života, to také není černobílé, ale určitě lze říci, že některé parametry jsou zde problémové.
Co je podle vás důvodem? Málo vysokoškolsky vzdělaných lidí, málo pracovních příležitostí, špatná sociální situace?
Je to vzájemně provázaná a podmiňující se negativní souhra všech těch faktorů, které uvádíte, a mohli bychom vést dlouhou diskusi typu, co bylo dříve, zda slepice, nebo vejce.
Proč se sem mladí lidé nehrnou a po ukončení studia spíš odcházejí?
Ekonomika v regionu jim nenabízí adekvátní příležitosti. Bohužel platí, že jinde v republice, a zejména v Praze, snáze seženou kvalifikovanější a mnohem lépe placenou práci. Trh práce je pro mladé lidi primární faktor, teprve následně zvažují další aspekty jejich života, jako je kvalita bydlení, volnočasové možnosti a další.
Jaroslav Koutský (39 let)
|
Kdybyste byl poradcem nového vedení kraje, jaká by byla vaše doporučení? Co by mělo vedení dělat pro lepší image kraje a rozvoj podnikání?
Image se odráží od vlastní podstaty a s tou je třeba pracovat. Pouhá snaha měnit image a reprodukovat něco, co není nebo reálně nefunguje, by neměla smysl. Klíč k transformaci kraje vidím v postupné proměně ekonomické struktury a vyprofilování nových odvětví, která budou mít vyšší přidanou hodnotu a budou více propojena na nejnovější trendy ve světové ekonomice. Myslím, že v posledních letech se objevují mnohé velmi zajímavé impulzy. Na druhou stranu vše musí odrážet nějaké v regionu dlouhodobě usazené specializace, know-how a celkový regionální kontext, jinak je to bláhové snění, a na rovinu si je třeba říci, že nikdy nebudeme Silicon Valley.
Na hodnocení uplynulého covidového roku je asi ještě brzy, na toto téma určitě vznikne řada studií. Jak vy sám uvažujete o letošním roce? A jak se odrazí na ekonomice kraje?
Bohužel to nevidím dobře. Dopady jsou přímé a nepřímé a obojí vidím problematicky. Přímé jsou, že v kraji je hodně pracovních míst senzitivně navázaných na ekonomický cyklus a v rámci výrobních procesů firem na nejnižších hierarchických stupních. Nepřímé budou dlouhodobější, očekávám výrazně nižší daňové příjmy státu, které se promítnou do nižších rozpočtů obcí a kraje. To se projeví zejména v omezenější investiční aktivitě, což bude mít mnohé negativní důsledky. Jednak znovu zpátky na trh práce a jednak na kvalitu života lidí v území.
Loni nebylo snad skloňovanějšího slova než lockdown. Jaký je váš názor na něj a vypořádala se podle vás vláda s ekonomikou? Bylo správné ji uzavřít? Povedly se kompenzace? Prostě jak jste situaci s první i druhou vlnou pandemie viděl vy?
To je těžká otázka. Z hlediska epidemiologického mi to nepřísluší hodnotit. Zejména na jaře byla situace pro všechny překotná, nikdo neměl dostatečné informace, a byl bych proto zdrženlivý vůči nějaké prvoplánové kritice. Pokud se bavíme o ekonomické strategii, tak ale musím říci, že nerozumím soudobé snaze zachovat veškeré veřejné výdaje, usilovat o všeobjímající kompenzace, a přitom snižovat daňové příjmy státu. Nejsem si jist, jak to může fungovat.
Hodně diskutovaným tématem v souvislosti s budoucností kraje je výstavba rychlodráhy z Prahy do Drážďan přes Ústí. Mluví se o tom, že by kraji mohla pomoci, Ústí se „přiblíží“ oběma velkoměstům. Může podle vás nějak pomoci kraji ekonomicky?
Tento projekt je pro kraj a jeho velká města určitě pozitivní. Ale na rovinu je třeba říci, že z hlediska ekonomiky mohou být dopady oboustranné. Plusy i minusy. Pokud budete v Praze za 30 minut, tak pro vás bude ještě více atraktivní sehnat si zajímavé pracovní místo či udělat předvánoční nákup tam. Ale to platí i naopak, třeba naše univerzita má poměrně dost dojíždějících akademických a výzkumných pracovníků a pro řadu z nich je kvalita spojení do Ústí jeden z hlavních faktorů, které zvažují před akceptováním naší nabídky.
Jaký máte za sebou školní rok? Co vám „řekl“ o vaší škole, o vaší fakultě, o studentech?
Bylo to nečekané a asi pro všechny v mnoha směrech poučné. Přesto by bylo dobré, kdyby se rok 2020 neopakoval. Celkově musím ocenit flexibilitu kolegů pedagogů i studentů, kdy hlavně na podzim jsme byli schopni plně přejít na distanční režim, a myslím, že jsme to zvládli se ctí.
