Ruským silám se na začátku a v průběhu invaze podařilo poměrně značně omezit schopnosti ukrajinského letectva, ale na druhou stranu zcela neovládly vzdušný prostor.
Tomáš Soušek popisuje, jaké jsou současné schopnosti obou stran: „Početní převahu má jednoznačně ruské letectvo. Uvádí se, že v posledních dnech ruské letouny a vrtulníky podnikají na Ukrajinu každý den řádově dvě stě a některé odhady hovoří až o třech stovkách bojových letů, zatímco ukrajinské letectvo, které je v důsledku předchozího stavu a ruských úderů značně zdecimované, tak takových letů provede třeba 10.“
Musí se však také počítat s tím, že má Ukrajina i určitou schopnost využívat pozemní raketové protiletadlové systémy. To a pro ruské letectvo vzdálenější západ země jsou důvody, proč se především na západě mohou pohybovat ukrajinské letouny relativně bezpečněji než na severu a východě země.
Jaké ruské stroje útočí na Ukrajinu
Primární leteckou silou Ruska jsou taktické bojové letouny. „Ty jsou určené jednak pro vybojování vzdušné nadvlády, jsou to stíhací letouny Suchoj Su-27 a Su-30 nebo poté i Mig-29. Pak jsou v druhém segmentu úderné, neboli bitevní letouny Su-24 nebo Su-25, což jsou stroje určené pro přímou podporu pozemních vojsk,“ popisuje jednu část nasazeného ruského letectva redaktor časopisu Letectví + kosmonautika.
Druhou část pak tvoří transportní a bitevní vrtulníky. Vedle toho jsou používány podpůrné stoje, jako jsou letouny včasné výstrahy a řízení, které jsou vybaveny radarem a monitorují vzdušný prostor.
„Pokud víme, tak tyto nelétají nad územím Ukrajiny, ale vzhledem k dosahu svých radarů se pohybují nad územím Ruské federace. možná nad Černým mořem, případně nad Běloruskem,“ vysvětluje odborník.
I přes to, že má nyní Rusko v této válce leteckou převahu, nesplnilo některá očekávání.
„Myslím si, že ruské letectvo není v tak dobré kondici, jak se prezentovalo. Má to několik rovin. Všeobecně zmiňovaný fakt je nedostupnost přesně naváděné munice. Rusové ji umí vyvinout, umí ji vyrobit, ale nemají ji v dostatečných počtech, protože je finančně nákladná a zdroje na ni dlouho nebyly. Další věcí je, nakolik ji umí piloti používat. Není to totiž jen o tom nakoupit a zavěsit pod letadlo nějakou laserem naváděnou pumu,“ popisuje jeden z problémů ruského letectva Tomáš Soušek.
Podle něj ani není jisté, zda mají rusové dobře secvičenou spolupráci s pozemním vojskem, které by mělo právě laserem cíl označit. I to může být důvod, proč jsme nyní svědky používání spíše „hloupé“ munice.
„Neviděli jsme ani používání zaměřovacích laserových kontejnerů, které západní letouny nosí standardně, takže jsou samy schopny si cíl vyhledat, za pomoci optického zařízení přiblížit a identifikovat a ujistit se tak, že je to nepřátelský cíl, ozářit ho laserem a na laserový paprsek navést pumu,“ říká specialista.
Ukrajina nemá jen drony
Z historického hlediska je jasné, že Ukrajinci využívají principiálně stejnou leteckou techniku, jakou mají Rusové, protože to jsou pozůstatky z doby dělení Sovětského svazu.
„Ukrajina byla ve špatné hospodářské situaci, takže neměla příliš peněz na to, aby si koupila nějaké západní nebo prostě modernější letouny a vrtulníky,“ popisuje situaci Tomáš Soušek. Podle něj jsou drony Bayraktar TB-2 jeden z prvních moderních prostředků používaných pro vzdušné síly. Prvních šest tureckých dronů Ukrajina získala v roce 2019.
„V této třídě je to prostředek s dobrým poměrem ceny a výkonu. Není to nejsilnější dron a unese relativně málo s nosností 55 až 60 kilogramů. Reálně to jsou dvě větší pumy nebo čtyři hodně malé raketky a není tak ideální na ničení dlouhých obrněných kolon. Nicméně má dlouhou vytrvalost,“ popisuje schopnosti asi nejpopulárnější letecké techniky používané na straně Ukrajiny odborník.
Podle něj se od speciálního kontejneru, odkud je řízen, může vzdálit až na 150 kilometrů, pokud jej má operátor přímo řídit. K tomu může využít jeho výbavu v podobě přední elektrooptické hlavice, kde je jedna kamera pro denní a jedna pro noční vidění. „Dron má ještě malou kamerku na ocasních plochách, která sleduje samotný letoun, takže operátor má jakoby pohled pilota,“ vysvětluje v Rozstřelu Tomáš Soušek z časopisu Letectví + kosmonautika.
Na delší průzkumné mise už je třeba cestu dronu předprogramovat a on tak může autonomně letět dále a třeba využít některé své sofistikované návratové režimy, když ztratí signál.
V Rozstřelu se dále dozvíte, jaké všechny vlivy mohly mít podíl na současném stavu ruského letectva a jaká je perspektiva jeho vývoje. Dále třeba také to, jak se ovládá turecký dron, jaké má schopnosti a jak se liší například od amerického dronu Switchblade, který si může nést voják s sebou. Dozvíte se také, jaké další drony ukrajinská armáda využívá včetně průzkumného modelu RQ-11B Raven. Moderátor s expertem probíral i téma taktického vítězství, které se nepočítá na množství sestřelených strojů a také úlohu vrtulníků a pozemní protiletecké obrany.
