- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
A co takhle žít na pouštích na Zemi, na mořském dně, v horách,...?
Je tu spousta životního prostoru, daleko perspektivnějšího, než nesmysly s Marsem nebo Měsícem.
V případě Marsu souhlas, ale Měsíc nebo vesmír takový vytváří jednak spoustu zdrojů surovin, a jednak unikátní prostor pro zpracování a výrobu řady produktů. Životní prostor už si vytvoříme.
Milujem takýchto "expertov", ktorí si myslia, že kolonizovať Mars bude niečo podobné ako bola kolonizácia Ameriky...
Rozdiel je to však obrovský, dá sa povedať, že už nemôže byť väčší. V Amerike bolo pri jej objavení až na zanedbateľné výnimky všetko rovnaké alebo veľmi podobné Európe: teplota, voda, vietor, slnko, fauna, flóra a príroda vôbec a dokonca aj ľudia. A aj gravitácia.
Na Marse bude čokoľvek, na čo si človek spomenie (a hlavne nespomenie), bude úplne iné.
Ak sa Mars naozaj začne kolonizovať, a náhodou budú odtiaľ vysielať zábery, tak to bude desivé. Horor je slabé slovo.
Prakticky hneď začne pôsobiť evolúcia. Kvôli slabej gravitácii evolúcia rozhodne, že Marťania majú príliš veľké svaly a tie začnú atrofovať. Zmeny sa pravdepodobne prejavia aj na stavbe vnútorných orgánov - napr. srdce kvôli nižšej gravitácii nebude musieť byť také výkonné.
Tie zmeny budú síce pomalé, ale ďalším generáciám úplne znemožnia návrat na Zem. Predstavte si totiž, že by ste mali ísť niekam, kde je gravitácia 2,5x väčšia ako na Zemi. 80 kilový muž by tam vážil 200 kíl. Ako dlho a s akým komfortom by tam dokázal žiť...
Vedci by mali najskôr na Mars (a ešte predtým na Mesiac) vyslať kolóniu pokusných myší a či potkanov a sledovať ich vývoj počas mnohých generácií. Následne tie myši stiahnuť na Zem, zistiť, ako sa nepozemské myši vyrovnajú s pobytom na Zemi a , vyhodnotiť to. Až potom uvažovať o nejakom osídľovaní Marsu...
Ne, evoluce opravdu nezačne působit hned. Atrofie svalů čí úbytek kostní, srdeční hmoty... v tomto kontextu nemá nic společného s evolucí. A není to nic negativního. Je to naopak velmi užitečná vlastnost našich organismů jak se vyrovnat s novým prostředím. Evoluce se začne projevovat až po několika generacích.
Nesmysl, každý, kdo to hrál na trochu vyšší obtížnost ví, že stejně, jako v reálu, to musí v první řadě vydělávat! Samostatnost může počkat...
Chceme-li jako lidstvo prezit a zachovat tak svoji civilizaci tak se bez osidleni cizich teles neobejdeme. Zeme je tak krehka a zranitelna, ze cim driv se to naucime, tim lepe pro nas. Jinak receno, na kolika svetech se naucime zit, tolikrat zvysime svoji sanci na sebezachovu...
Nemyslím si, že někdy budeme kolonizovat nějaká cizí tělesa. Naučíme se žít přímo ve vesmíru a nebude důvod se znovu potápět do gravitační studny.
... cesty do vesmíru z amerických vesmírných základen pro své zákazníky z řad států, firem i soukromníků ...
A co uhlíková stopa takových výletů pro "firmy a soukromníky"?
No spalování raketovým motorem je poměrně efektivní ale co2 samozřejmě produkuje. Ale když to shrnu tak mi google říká že celý vesmírný průmysl který v minulém roce poslal do vesmíru přes 100 raket má za rok asi takovou uhlíkovou stopu jako průměrně vytížené letiště za den.
Dle mého by prvním krokem měl být spíše měsíc. Je blíže a můžeme si tam vyzkoušet všechny kolonizační technologie vcelku bezpečně se záchranou za rohem a komunikací s minimálním zpožděním. Zprvu tak není problém využít dálkově řízené roboty kteří toho nepotřebují tolik jako lidé.
Navíc má potenciál pro vesmírný průmysl. Těžba měsíčního regolitu který je bohatý na kyslík, železo, nikl, hliník atd. a následná stavba velkých vesmírných zařízení které by v šestinové gravitaci nebyl problém dostat do vesmíru a k zemi má i ekonomický potenciál, jelikož dostat něco většího na oběžnou dráhu ze země je velmi náročné a drahé.
A jak je něco ekonomicky zajímavé tak to má většinou velmi rychlí rozvoj samo o sobě. Protože v podstatě má lidstvo jen 3 motory pro velké projekty, zisk, válka (i studená), a nebo sen nějakého absolutistického vládce (nebo miliardáře).
Souhlas, na tohle by byl Měsíc zajímavý. Jestli se nepletu, tak třeba k dopravě z povrchu na orbitu tam stačí výtah ve stylu A.C. Clarka, na rozdíl od Země by šel postavit s dostatečnou rezervou z materiálů, co už umíme vyrobit.
Jak zmínil Dušan Majer, letos v létě odletí k Marsu 4 rakety a z toho 3 sondy mají v roce 2021 přistát. Že to není jednoduché, a jaké všechny způsoby přistání lidé zkoušejí, dokazuje toto video.
Lidi, chápete to? Soukromník a má vlastní vesmírný program - a velmi úspěšný. Za mých mladých let jsme četli hlavně o úspěších sovětského a neúspěších amerického programu. A teď tu máme člověka, který prostě udělá vlastní raketu (samozřejmě že ne sám doma v garáži). A ukáže o kolik je soukromý program efektivnější.
Což je zcela logické, protože Muska k tomu vede prioritně jeden cíl a to jsou peníze. NASA vidí spíše za cíl vědeckou stránku.
To až se dozví Sabina, tak ji praskne cévka...
Tak vše je velice pěkně znázorněno na výstavě v Praze: