"Sonda v současnosti pracuje normálně a všechny systémy jsou plně funkční," uvedl v prohlášení tým ze Southwest Research Institute v americkém San Antoniu, který má Juno na starosti. Podle něj se Juno probudilo z nouzového režimu po zhruba dvou dnech v 21:12 našeho času v pátek. Podrobnosti o důvodech přechodu do spánkového režimu tým zatím nezveřejnil.
Cílem manévru bylo udělit sondě potřebnou rychlost, aby v roce 2016 doputovala k největší planetě naší sluneční soustavy. Informoval o tom v pondělí server Space.com s odvoláním na představitele tohoto vesmírného projektu.
Kosmické lodi jsou naprogramovány tak, aby přešly do ochranného nouzového režimu, když se setkají s nějakou neznámou událostí. Juno se do něj uvedla ve středu večer SELČ deset minut poté, co proletěla 558 kilometrů nad Zemí (více o pohotovostním režimu čtěte zde). Experti z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) měli z utlumení činnosti sondy chvíli obavy.
Využívání Země či jiné planety jako "gravitačního praku" je běžná metoda ke zvýšení rychlosti, kterou kosmické přístroje potřebují k letům do vnější oblasti sluneční soustavy. Zatím není k dispozici dostatečně silná raketa pro jejich přímý let k vnějším planetám.
Dráha letu sondy Juno
"Gravitační prak" dodal sondě rychlost na cestu k Jupiteru
Juno se vydala na 3,2 miliardy kilometrů dlouhou pouť 5. srpna 2011 a k cíli má dorazit v červenci 2016 (více o startu sondy čtěte zde). Následující rok by pak měla kolem páté a zřejmě nestarší planety naší soustavy kroužit. Misi zakončí pádem do atmosféry tohoto plynného obra.
Po startu sonda zamířila k Marsu, po jehož obletu zažehla motory, aby se dostala na dráhu potřebnou ke zvýšení rychlosti díky průletu kolem Země. Během tohoto manévru se aparát NASA ve středu krátce před 21:30 SELČ nad pobřežím Jihoafrické republiky přiblížil Zemi na vzdálenost 558 kilometrů. Při průletu sonda naši planetu fotografovala.
"Gravitační prak" zvýšil rychlost Juna ze 125 000 kilometrů na 140 000 kilometrů za hodinu, což stačí na let za pás asteroidů k Jupiteru. Vědce však zarazilo, že sonda vysílala jen malé objemy dat.
Výbava sondy Juno
Družice má na palubě devět přístrojů, včetně širokoúhlé kamery JunoCam, která má na Zemi posílat fotografie. Úkolem Juna je zkoumat obsah vody v atmosféře planety a zjistit, zda má Jupiter pevné jádro. Kromě toho prozkoumá obrovské magnetické pole a magnetickou atmosféru na pólech, kde lze pozorovat jev známý i ze Země - polární záři. Na Jupiteru je však polární záře ještě výraznější, a to díky velmi silnému magnetickému poli a velké hustotě energií nabitých částeček v atmosféře.
Od roku 1970 už Jupiter navštívila nebo proletěla kolem něj řada kosmických aparátů, například sondy Voyager a Pioneer, Galileo, Ulysses, Cassini a také New Horizons, který směřuje k průzkumu Pluta.
Aktualizováno 13:24: Doplnili jsme prohlášení vědeckého týmu Juno.
